Tora! Tora! Tora!

Je to válečný film o napadení Pearl Harboru Japonci a tím vtažení SPOJENÝCH STÁTŮ do 2.svět.války. Film vypráví více s pohledu Japonců, ale o to je zajímavější. Vynikající jap.herec So JAMAMURA poukazuje na skutečnost, že i mezi nimi byli "lidé" a že měli cit i se statečnými nepřátelskými chlapci. Válka je ovšem válka. Ta nezná slitování na žádné straně. Utkvěl mi hluboko v myslí výrok admirála Jamamota : " Obávám se, že jsme tímto útokem na Pearl Harbor probudili spícího obra." (08.10.2007)

Klasické dílo válečného hraného filmu zaujme svou nepředpojatou snahou o syntetickou nesentimentální kombinaci pohledu z obou stran, v té době spíše vzácnou než typickou (když na konci šedesátých let přijel na návštěvu Holandska císař Hirohito, vítalo ho skandování "Hirohitler"). Koprodukce zakládající týmovou režii i scénáristiku dopadla nadobyčej dobře. Výsledkem je vyvážený, ve válečných scénách i dialozích vyvážený film, který v poloze válečného dramatu plní současně stejně nesnadnou úlohu uměleckého dokumentu (u nás zůstává v této poloze stále nepřekonán souhrnem svého košatého díla Otakar Vávra). Exotické pacifické bojiště dává rovnoměrně nahlédnout do útrob obou válčících stran. Zůstává otázkou, zda bylo možné na poměrně omezené - byť beztak rozsáhlé - časové ploše obsáhnout více (zejména hlubší prokreslení psychologie alespoň protagonistů filmu), i kdyby to mělo být na úkor válečných scén. Jisté je jedno: dokumentaristika a heuristika TORY se pohybovala na horní hranici tehdy dostupných informací a obraz, který je tu načrtnut, vyžaduje po téměř čtyřiceti letech, která uplynula od jeho premiéry, jen minimální korektury. Zůstává přesvědčivou rekonstrukcí jedné hazardérské iluze (na japonské straně) a rozpadu stejně krátkozrakého izolacionismu, který mohl ohrozit nejen vlastní USA, ale životně i celý svět. (20.10.2007)

Tento film má svoje prednosti a to hlavne hodnoverné zobrazenie tohto dna kedy bol napadnutý Pearl Harbor a tiež aj snahu o čo najväčšiu presnosť v daných udalostiach. Má samozrejme aj svoje slabosti a to napríklad neexistujúcich hlavných hrdinov a príliš veľké množstvo postáv a podobne, ale to by odporovalo tomu o čo tomuto filmu šlo čiže to nie sú veľké slabiny. Čo všetko sa muselo stať aké zhody náhod, aby sa Japoncom presne podaril tento útok tak na to si stačí pozrieť tento film a možno nie je na to potrebný ani nejaký dokument. Prednosťou filmu je aj nenadržiavanie (existuje také slovo?) ani jednej strane (ani Japoncom ani USA) a tak teda film sa vyvaruje tomu, že by na jednej strane boli hrdinovia a na druhej tí zloduchovia (haha). Tento film má veľkú nevýhodu lebo každý vie o čom bude takže nemá čím prekvapiť svojho diváka, ale mňa prekvapil tým ako je zvládnutý a hodnoverný a preto som s týmto filmom veľmi spokojný. (20.10.2016)

Výborná věc, tenhle film. Díky tomu, že se na produkci podílely obě strany konfliktu, vznikl strhující hraný "skoro-dokument" s velmi pěkným technickým provedením. Bitevní pasáže jsou výborné, přehledné, přesvědčivé, dozdobené odvážnou prací kamery, která předběhla dobu (ty roztřesené ruční "in-action" záběry mě opravdu zaskočily). Dialogy jsou věcné, chybí v nich patos a film nekončí uraženeckými fanfárami amerických patriotů, ale lakonicky projevem v USA vystudovaného admirála Jamamota. Dokumentární hodnotu posiluje i nezakrývané poukazování na neschopnost amerických vojenských složek reagovat pružně na výstrahy tajných služeb a čistokrevný chaos v řadách obránců (srdnatý černoch za protiletadlovým kulometem Arizony působí v tomto kontextu vskutku jako střípkovitý dokument doby vzniku). Coby bývalý vášnivý konzument Hubáčkovy literatury faktu musím "Tora! Tora! Tora!" ocenit jako přesnou rekonstrukci, která absencí patosu a nacionalistické emblematiky daleko předešla svou dobu. Současná hollywoodská kinematografie jakoby se zase vracela k pitomému válečnému patosu 50. let... (11.12.2006)

Velice realisticky působící velkofilm, který dokládá, že dějiny jsou plné malých (i velkých) omylů ... Odkrývá zajímavé souvislosti a detaily, které mohly ovlivnit výsledek jedné bitvy - kdyby jim někdo v pravou chvíli věnoval patřičnou pozornost … a kdyby je správně vyhodnotil. Se snímkem "Pearl Harbor“, který vznikl až v roce 2001, se nedá dost dobře porovnávat - Michael Bay vyprávěl svůj vlastní příběh a soustředil se spíš na osudy jednotlivců, které drasticky zasáhla válka ... (24.05.2010)