What Ever Happened to Baby Jane?
What Ever Happened to Baby Jane?
Réžia:
Robert AldrichScenár:
Lukas HellerKamera:
Ernest HallerHudba:
Frank De VolHrajú:
Bette Davis, Joan Crawford, Victor Buono, Wesley Addy, Julie Allred, Anne Barton, Marjorie Bennett, Robert Cornthwaite, Anna Lee, Maidie Norman, James Seay (viac)Obsahy(1)
Psychothriller vypráví o dvou stárnoucích sestrách, které společně žijí v domě na předměstí Los Angeles. Zahořklá Jane, kdysi ve vaudevillu známá jako zpívající zázračné dítě Baby Jane Hudsonová, se ovšem v dospělém věku dostala do stínu své sestry Blanche, úspěšné filmové hvězdy třicátých let, která je po automobilové nehodě upoutaná na kolečkové křeslo. Zahořklá Jane tak nevynechá jedinou příležitost, aby ji terorizovala. Bezmocná Blanche se nedokáže bránit fyzicky ani psychicky a s hrůzou pozoruje, jak se její sestra propadá dál a dál do naprosté demenci. Jane vytváří pitoreskní hororovou postavu, jejíž hrůzostrašnost vynikne o to víc, když se stará žena oblékne do dětských šatiček. - Pavla Bergmannová (Letní filmová škola)
(viac)Videá (1)
Recenzie (149)
Tento legendární film či spíše film, jehož natáčení a uvedení se stalo legendou, jsem si naplno vychutnal až po shlédnutí neméně vynikajícího seriálu Feud, který je zábavnou a tak trochu smutnou sondou do historie celé Baby Jane od začátku až do konce. Bette Davis a Joan Crawford.... tolik krásy, tolik filmů, tolik slávy a úspěchu a tolik vzájemné nenávisti. Přesto to spolu na nějaký čas vydržely, jedna druhou akceptovaly (jak inspirativní) a mohl tak vzniknout film, který by s jiným obsazením stoprocentně zapadl do prachu filmového fondu jako tisíce dalších. Ale nestalo se, mělo to tak prostě být. Myslím si, že právě díky Baby Jane se tyto dvě tak rozdílné herečky a bytosti staly nesmrtelnými. Už jen kvůli tomu stojí tenhle snímek za pozornost a nedovolil bych si hodnotit níže. ()
Takže asi tak: ako bol Kain a Ábel, tak boli neskôr Janka a Blanka. Janka ostala celý dospelý život malou Januľkou. Pretože vtedy bola naozaj obdivovaná a velebená. Vtedy, keď bola malým dievčatkom spievajúcim vo vaudevilleovej šou roztomilé pesničky o listoch písaných oteckovi. Nikdy nedospela a navždy ostala desaťročnou predpuberťáčkou, čo sa rada predvádza. S nadobudnutím veku pridala k svojmu repertoáru alkohol, ktorý tlmil umelecké kotrmelce dospelosti. A Blanka? Tá v detstve veľmi hnevlivo pozerala na Jankine úspechy. Ale nevzdala sa a v dospelosti prerazila ako filmová hviezda. Až do tej porantanej nehody. Odvtedy je ochrnutá. Pripútaná na vozík a lôžko. A zároveň odkázaná na starostlivosť infantilnej sestry. Tá sa stará. No nie tak celkom kóšer. Pretože vzhľadom na pestovanie si svojho samopašného dievčatkovstva a zlomyseľnej detskej krutosti spôsobuje ochrnutej Blanke okrem opatery zároveň tyranské muky. A prečože to všetko? Nuž riešenie dodá prepálená pointa. Relativizuje postavenie obete a mučiteľa. Celkove viacero motívov v deji nedotiahnutých alebo zvláštne riešených. Pointa je založená na záverečnom odhalení obrazovo zahmlene podaného úvodu (ako to vlastne bolo s tou haváriou). Čiže na niečom, čo bolo aktérke známe, no zámerne nevypovedané. Všetky negatíva hravo vyvažuje vzťah sestier, zahraný s neobvykle širokou škálou zmien hereckých polôh Bette Davisovej. Ukazuje sa (po koľkýkrát už!), že najväčšie peklo často skrýva alebo generuje najbližšia rodina. Najpokrvnejšia. ()
Geniální hororový psychothriller o dvou stárnoucích herečkách mírně sráží pouze několik scenáristických chyb (Opravdu musím z okna házet papírek se vzkazem? Nestačilo by zakřičet?), jež se však dají s přimhouřenýma očima odpustit. Výkon Bette Davis je mrazivý, její postava narušené Baby Jane je opravdu mistrovská. Něco mezi Misery a Sunset Blvd. Horror movie of the Year ()
Miestami skutočne nervy-drásajúce, bohužiaľ s priemernou réžiou, ktorá dokáže síce vybudovať úžasnú scénu plnú napätia, ale hneď ju potopí v množstve nepotrebných vedľajších línií (Edwin, susedka a jej dcéra...) a zbytočných scén. Film by sa dal krásne zostrihať o minimálne pol hodinu. Hlavné hrdinky sú úžasné a podávajú strhujúce výkony, ale koniec filmu je nevýrazný a zhruba tri scény v poslednej polhodinke by mohli byť lepšími závermi. Nemožno prihodnocovať pri pohľade na dobu, práve naopak, boli to už štyri roky od Hitchcockovho famózneho Vertiga... ()
Galéria (73)
Zaujímavosti (23)
- Dívku ze sousedství hraje Barbara Merrill, skutečná dcera Bette Davis (Baby Jane). (Kulmon)
- Scény z Janiných (Bette Davis) raných filmů jsou použity z filmů Parachute Jumper (1933) a Ex-Lady (1933). Když se Bette Davis dozvěděla, že produkce hledá její špatné filmy z 30. let, žertovně prohlásila, že můžou použít jakýkoliv její film z tehdejší doby. (Kulmon)
- Ve scénách, kde Baby Jane (Bette Davis) napodobuje hlas Blanche (Joan Crawford), je ve skutečnosti slyšet hlas Joan Crawford, protože Bette Davis jej neuměla napodobit. (Kulmon)
Súvisiace novinky
Noir Film Festival 2018 – Nikdo neunikne!
Napínavá dramata z vězení, rebelství Samuela Fullera, charisma Roberta Ryana, bojovnost Idy Lupino, emancipace nových osudových žen, šílenství noirových psychopatů, temné příběhy ze severu Evropy a… (viac)
"I've written a letter to Daddy / His address is Heaven above / I've written "Dear Daddy, we miss you / And wish you were with us to love" / Instead of a stamp I put kisses / The postman says that's best to do / I've written a letter to Daddy / Saying "I love you" Taková to byla roztomilá holčička, tahle Baby Jane. Celá Shirley Temple! Její andělská tvářička a žvatlavý zpěv živil rodinu a tatínek byl na ni hrdý. Pak se ale něco pokazilo. Žárlivá sestra Blanche se sama dala na šoubyznys, aby se jí vyrovnala a získala tatínkovu přízeň pro sebe. Ne, taková věc se nezapomíná ani po čtyřiceti letech... Prolog filmu, který nás výmluvnou scénou seznámí s Baby Jane a Blanche, když se jim dařilo, a právě text citované kýčovité písně, je klíčem k chápání všeho dalšího, co uvidíme. Zestárlá Baby Jane, která drží svou sestru-vozíčkářku v izolaci od vnějšího světa, není žádné koncentrované zlo seslané z pekel, jak se může jevit. Je to nešťastné "frankensteinovské" monstrum, odvržené svým stvořitelem. Všechny ty strašné věci, které sestře Blanche říká a kruté schválnosti, jež jí provádí, jsou dětinské soutěžení o přízeň tatínka (a potažmo publika), kterého dávno vzal čert, ale sestry se s tím nedokážou vyrovnat. Blanche působí jako vyrovnanější z nich, zato Baby Jane na stará kolena řachlo v bedně a pokouší se zvrátit tok času. Nechá si ušít panenkovské šatičky, jaké nosívala dřív, roztomile pomrkává, pohazuje lokýnkami paruky, na níž svačí moli, a opakuje si nápěv dávného hitu. To bude, panečku, comeback... Taky vám to něco připomíná? Ano, Norma Desmond by si asi s Baby Jane rozuměla. Co se vlastně stalo s Baby Jane? je neskrývaným derivátem filmů Sunset Blvd. a Psycho, namíchaným tak účelně, že stvořil nový žánr. Někdy se mu říká "Grand Dame Guignol" (cosi jako panoptikum starých dam), jindy "psycho biddy". Typické je obsazení kdysi uctívané hollywoodské krásky do role narušené psychopatky a implicitní téma nerovného zápasu s časem. Takže trochu horror, trochu černá komedie a trochu satira. Potrhlé a nebezpečné staré ženy si postupně zahrály třeba i Olivia De Havilland, Shelley Winters, Debbie Reynolds, Joan Fontaine a opakovaně i dvě zdejší hvězdy. Není divu. Bette Davis jako Baby Jane je groteskní, děsivá a dojemná zároveň. Škoda, že čeština nemá přesný ekvivalent výrazu "creepy", protože přesně ten ji vystihuje. Joan Crawford jako Blanche, po fatální nehodě upoutaná na vozík, mívala narozdíl od Bette potřebu ukazovat své postavy v lepším světle, což je zde v souladu se scénářem, přesto některé její momenty možná působí v kontrastu s Davisovou přehnaně učesaně. Znamenité je i obsazení vedlejších rolí méně známými herci. Victor Buono jako Janin korepetitor a Marjorie Bennet v roli jeho matky jsou komickou a zrcadlově obrácenou variací fixace sester na otce. Dobrou práci odvádí i Maidie Norman jako hospodyně Elvíra, která je Blanchiným jediným kontaktem s vnějším světem a Janiným černým svědomím. Ve scénáři by se našly drobné logické mezery a režie možná přehnaně tlačí na pilu zavádějícího označení filmu za horror, ale je to spíš věc individuální chuti než zásadní vada na kráse. 100% () (menej) (viac)