What Ever Happened to Baby Jane?
What Ever Happened to Baby Jane?
Réžia:
Robert AldrichScenár:
Lukas HellerKamera:
Ernest HallerHudba:
Frank De VolHrajú:
Bette Davis, Joan Crawford, Victor Buono, Wesley Addy, Julie Allred, Anne Barton, Marjorie Bennett, Robert Cornthwaite, Anna Lee, Maidie Norman, James Seay (viac)Obsahy(1)
Psychothriller vypráví o dvou stárnoucích sestrách, které společně žijí v domě na předměstí Los Angeles. Zahořklá Jane, kdysi ve vaudevillu známá jako zpívající zázračné dítě Baby Jane Hudsonová, se ovšem v dospělém věku dostala do stínu své sestry Blanche, úspěšné filmové hvězdy třicátých let, která je po automobilové nehodě upoutaná na kolečkové křeslo. Zahořklá Jane tak nevynechá jedinou příležitost, aby ji terorizovala. Bezmocná Blanche se nedokáže bránit fyzicky ani psychicky a s hrůzou pozoruje, jak se její sestra propadá dál a dál do naprosté demenci. Jane vytváří pitoreskní hororovou postavu, jejíž hrůzostrašnost vynikne o to víc, když se stará žena oblékne do dětských šatiček. - Pavla Bergmannová (Letní filmová škola)
(viac)Videá (1)
Recenzie (149)
Spíše než horor jsem ve filmu viděl depresivní, psychologické drama o dvou sestrách, bývalých dětských hvězdách, mezi kterými čas vyvolal rivalitu a následnou nenávist. A pokud je ta, která byla v dětských letech úspěšnější, kvůli nehodě upoutaná na křeslo, závislá na té druhé, nevěstí to nic dobrého. ()
Vzal jsem si na mušku další z filmů, jejichž jméno figuruje na „seznamu“ 101 hororů, které musíte vidět, než umřete a opět trefa do černého. Další černobílý klenot, který jsem dlouho přehlížel a přitom to byla úžasná podívaná. Především díky skvělým hereckým výkonům obou „rivalek“ Bette Davis a Joan Crawford, které si nic nedarovaly jak na plátně, tak ani v osobním životě. Obě odvedly neskutečnou práci a je opravdu škoda, že ani jedna nedostala Oscara. Tento psychologický thriller/drama nám nabídne neskutečně vygradovanou atmosféru, která mne naprosto vtáhla do děje a těch 134. minut uteklo jako voda. 80% ()
Vynikajúci psychothrilller s brilantne napísanými hlavnými postavami. Ide o príbeh dvoch sestier, medzi ktoré sa nebezpečným spôsobom votrel jeden z najhorších ľudských neduhov - žiarlivosť. Vývoj oboch sestier bol naozaj veľmi dobre premyslený, pričom sa nezabudlo ani na jemné nuansy tohto problému. Tiež sa mi páčilo, ako sa tu poukázalo na vrtkavosť osudu, a že ho máme predovšetkým iba a výhradne len vo vlastných rukách. Navyše postava Jane mi v niektorých ohľadoch pripomenula Normu Desmond z legendárneho filmu Sunset Boulevard (1950), čo bola veľmi príjemná asociácia, hlavne v spojitosti s finálnou scénou. Silný nadpriemer. 85/100 ()
Poctivá psychologická soda s poměrně novátorským hororovým feelingem, určitě jeden z hlavních inspirativních zdrojů Stephena Kinga při pozdějším psaní Misery. Takhle vyhrocený sesterský vztah se jen tak nevidí a upřímně mě překvapuje, že film stojí tak moc mimo divácký zájem. Slabiny vidím pouze v prapodivném závěru, lehce přemrštěné stopáži a v tom, že Bette Davis je natolik odporná babizna, že se na ní skoro nedalo dívat... Herecky však klobouk dolů. 80% ()
Galéria (73)
Zaujímavosti (23)
- Film měl být původně barevný. Bette Davis (Baby Jane) byla proti tomu, protože barva by podle ní k smutnému příběhu příliš nesedla. (Kulmon)
- Postava Baby Jane (Bette Davis) byla v roce 2003 Americkým filmovým institutem zařazena na 44. příčku v žebříčku nejlepších záporáků v anglicky mluvených filmech distribuovaných v USA. (TheDude)
- Závěrečná scéna se natáčela na pláži v Malibu. Na stejném místě, kde režisér Robert Aldrich natáčel i svůj film Líbej mě až k smrti (1955). (Kulmon)
Súvisiace novinky
Noir Film Festival 2018 – Nikdo neunikne!
Napínavá dramata z vězení, rebelství Samuela Fullera, charisma Roberta Ryana, bojovnost Idy Lupino, emancipace nových osudových žen, šílenství noirových psychopatů, temné příběhy ze severu Evropy a… (viac)
"I've written a letter to Daddy / His address is Heaven above / I've written "Dear Daddy, we miss you / And wish you were with us to love" / Instead of a stamp I put kisses / The postman says that's best to do / I've written a letter to Daddy / Saying "I love you" Taková to byla roztomilá holčička, tahle Baby Jane. Celá Shirley Temple! Její andělská tvářička a žvatlavý zpěv živil rodinu a tatínek byl na ni hrdý. Pak se ale něco pokazilo. Žárlivá sestra Blanche se sama dala na šoubyznys, aby se jí vyrovnala a získala tatínkovu přízeň pro sebe. Ne, taková věc se nezapomíná ani po čtyřiceti letech... Prolog filmu, který nás výmluvnou scénou seznámí s Baby Jane a Blanche, když se jim dařilo, a právě text citované kýčovité písně, je klíčem k chápání všeho dalšího, co uvidíme. Zestárlá Baby Jane, která drží svou sestru-vozíčkářku v izolaci od vnějšího světa, není žádné koncentrované zlo seslané z pekel, jak se může jevit. Je to nešťastné "frankensteinovské" monstrum, odvržené svým stvořitelem. Všechny ty strašné věci, které sestře Blanche říká a kruté schválnosti, jež jí provádí, jsou dětinské soutěžení o přízeň tatínka (a potažmo publika), kterého dávno vzal čert, ale sestry se s tím nedokážou vyrovnat. Blanche působí jako vyrovnanější z nich, zato Baby Jane na stará kolena řachlo v bedně a pokouší se zvrátit tok času. Nechá si ušít panenkovské šatičky, jaké nosívala dřív, roztomile pomrkává, pohazuje lokýnkami paruky, na níž svačí moli, a opakuje si nápěv dávného hitu. To bude, panečku, comeback... Taky vám to něco připomíná? Ano, Norma Desmond by si asi s Baby Jane rozuměla. Co se vlastně stalo s Baby Jane? je neskrývaným derivátem filmů Sunset Blvd. a Psycho, namíchaným tak účelně, že stvořil nový žánr. Někdy se mu říká "Grand Dame Guignol" (cosi jako panoptikum starých dam), jindy "psycho biddy". Typické je obsazení kdysi uctívané hollywoodské krásky do role narušené psychopatky a implicitní téma nerovného zápasu s časem. Takže trochu horror, trochu černá komedie a trochu satira. Potrhlé a nebezpečné staré ženy si postupně zahrály třeba i Olivia De Havilland, Shelley Winters, Debbie Reynolds, Joan Fontaine a opakovaně i dvě zdejší hvězdy. Není divu. Bette Davis jako Baby Jane je groteskní, děsivá a dojemná zároveň. Škoda, že čeština nemá přesný ekvivalent výrazu "creepy", protože přesně ten ji vystihuje. Joan Crawford jako Blanche, po fatální nehodě upoutaná na vozík, mívala narozdíl od Bette potřebu ukazovat své postavy v lepším světle, což je zde v souladu se scénářem, přesto některé její momenty možná působí v kontrastu s Davisovou přehnaně učesaně. Znamenité je i obsazení vedlejších rolí méně známými herci. Victor Buono jako Janin korepetitor a Marjorie Bennet v roli jeho matky jsou komickou a zrcadlově obrácenou variací fixace sester na otce. Dobrou práci odvádí i Maidie Norman jako hospodyně Elvíra, která je Blanchiným jediným kontaktem s vnějším světem a Janiným černým svědomím. Ve scénáři by se našly drobné logické mezery a režie možná přehnaně tlačí na pilu zavádějícího označení filmu za horror, ale je to spíš věc individuální chuti než zásadní vada na kráse. 100% () (menej) (viac)