Nebezpečná metóda

Lahůdkové herecké výkony tří hlavních představitelů, na poměry a styl Davida Cronenberga velice umírněná, střízlivá režie. Co je však zásadní, Nebezpečné metodě se myslím podařilo vkusně a stručně představit ony dva v mnohém tak podobné a přece podstatně odlišné pohledy na to, jak funguje lidská mysl, potažmo duše. A jsem rád, že Cronenberg stejně jako já, poměrně otevřeně straní Jungovi. 80% (04.12.2014)

Jako reklama na doutníky působivé, jako výukové video psychoanalýzy měkké a povislé, řekl bych přímo hanebně ochablé. Nudný retro výlet do hlubin lidské mysli. Hledání svatého grálu psychoanalýzy v některém z tělních otvorů. Ve světě podle Freuda je totiž vše jasné jako facka. Války se nevedou o ropu, náboženské rozpory či jen tak z plezíru, kvůli zbytnělému egu, ale o strategické zásoby rákosek, vibrátorů a gigantických rolí toaletního papíru. Já si však dovolím Freudovi oponovat slovy doktora Junga: „Ve vesmíru přece musí být víc než jeden ústřední bod.“       I když například představa Mléčné dráhy, naší galaxie, ve tvaru dámského přirození, ta není úplně marná. Jak do jejího středu letí v raketoplánu nadržení psychoanalytici, řeší problémy technického rázu s defekací ve stavu beztíže, a doufají, že je navigace zavede k vytouženému cíli. A ne někam do prdele :-)       Hodnocení herců: Vicent Cassel tam má jen štěk, ale nemá zábrany - má koule. Viggo Mortensen – má vizi. Michael Fassbender – má problém. S bigamií a bohužel i s hereckým výkonem. Keira Knightley – to je chodící problém. Ale za tu vykloubenou sanici bych jí bez problémů dal Oscara. Nebo Oscarem.       A na holou! (17.07.2013)

Na tento film hledám velmi těžko nějaký svůj názor. Vyrazil jsem na něj do kina, protože se věnuje tématu, které mi není neznámé, velmi jsem se proto těšil, až uvidím (možná poprvé ve svém životě) film o Jungovi a Freudovi. Tento důvod, který mě dostal do kina, mě z něj ale současně nechal odejít ve stavu nemalé rozladěnosti. Jednak nemám životopisné filmy (a ani knihy) v oblibě - snad je to dáno mým přesvědčením, že podstatnější je dílo, které nám významná osobnost zanechala, než nejrůznější pikanterie a drby z jejího života, ve stylu kdo s kým a kde. Za druhé odmítám akceptovat povrchnost tohoto snímku, který poučenému divákovi nemá téměř co nabídnout, snad vyjma vydařené autentické dobové atmosféry. Všechna ta pseudointelektuální omáčka okolo (byť Nebezpečná metoda rozhodně JE filmem prostým komerčních ambicí) by neměla zakrýt skutečnost, že se tento film věnuje v první řadě lehce skandálnímu erotickému vztahu mezi psychoanalytikem a jeho klientkou, a podporuje tak jedno z nesmrtelných klišé, jak je ve filmu nazíráno na lidi z psychoterapeutické profese - buď jako na stejné blázny, jakými jsou jejich klienti, nebo jako na osoby zneužívající svou dominanci nad klientem tím, že s ním spí. Jsem přesvědčen, že téma Jung & Freud skýtá nespočet nesmírně plodných motivů a námětů k filmovému zpracování, tento snímek si však vybírá nikterak podstatné či důležité aspekty z jejich života, a v mých očích je spíše lepší vatou pro diváka nezasaženého poznatky o psychoanalýze, který zatouží po relativně (slovo relativně bych dvakrát podtrhl) chytré konverzační kostýmní podívané. Nebezpečná metoda je nudný, zbytečný a povrchní film, který - nalejme si čistého vína - pouze parazituje na jménu největších mozků 20. století, kteří se dávno proměnili v popkulturní ikony, a David Cronenberg toto obecné vnímání Freuda s Jungem svým filmem pouze posiluje. Nebezpečná metoda je bezvýznamný trpaslík tančící svůj devótní taneček na hrobu nesmrtelných velikánů... po druhé bych na to nešel ani omylem. (31.01.2012)

Kinematografická slast, technicky nesmírně promyšlená - avšak tím pádem i poměrně odtažitá a to i kvůli statické teatralitě, kdy postavy povětšinou hovoří v pokoji. Keira svým výrazným fyzickým herectvím, kdy místy vypadala, že jí čelist vyjede jako vetřelci, konečně dokázala, že umí hrát. Viggo s orálním fixací na doutníky je težce charismatický a Fassbender by měl přibrat, jinak si od něj žádná už naplácat nenechá./// Pro nás, kteří se (laicky) zajímáme o psychologii, je film zábavnou ilustrací plnou známých myšlenek obou velikánů psychoanalýzy s velmi energickými dialogy, ze kterých čiší inteligence. Obávám se však, že pro některé to bude jen suchopárné drama o nevěře "s těmi slavnými psychology", případně film na Cronenberga nečekaně krotký - a to je vzhledem k tématům jako libido, sex, S&M docela s podivem. Sexuální scény voyeristicky nasnímané přes zrcadlo (ha!) nemají šťávu a to nejen kvůli tomu, jak asexuálně Knightleyová vypadá. Vypadá to, jako kdyby Cronenberg své režisérské perverze potlačoval./// Na hudební doprovod je film skoupý a nabízí pouze několik krátkých částí skladeb či dokonce jen pár tónů. Jako kdyby nás chtěl obrat o všechno, co chceme, případně nabudit na velké finále, které se však nekoná. Ve scénáři není téměř žádná zbytečná věta, kameraman se ani jednou onanisticky neukájí záběry na přírodu nebo rozjitřené obličeje ve velkém detailu, ale přesto jsem měla pocit, že sedím v kině přes dvě hodiny. [Kino] (13.01.2012)

Žili byli dva psychicky nevyrovnaní psychologové, kteří si náruživě dopisovali a sem tam zkusili někoho vyléčit. Někdo si toho všiml a začal o nich psát do učebnic, které teď čteme ve školách. Zřejmě si je přečetl i David Cronenberg a řekl si, že je to zajímavý námět. To si řekl sice moc dobře, ale co mi na oplátku řekl jeho film? Že žili byli dva psychicky nevyrovnaní psychologové... (31.01.2012)