Okresný prebor - Posledný zápas Pepika Hnátka

Pepika Hnátka... skvělý střihy (stahuje králika a pak ho řeže příborákem), mezivtipy nejjemnějšího kalibru (mrňavý děti, co visí na klandru, a mají v záběru uřízlý hlavičky nebo celý vršky těla; Štěpánek z Básníků kardiochirurgem), nenápadná a neuvěřitelná zahuštěnost (každej pohyb každičký postavy v záběru je vtipnej a vydatnej sám o sobě, včetně dětí, zvlů a psů, není tam žádná hlušina a přitom to nepůsobí strojeně, nikdo nepřehrává, nikdo se nesnaží někým být nebo někoho představovat, všichni nojmálně jsou... **** střílení golásků, každý kratinký prostřih na kousek fotbalu, na brodění se řekou, každý tričko (Vultures; 66’s was the best year for emigrants...), nálepky na dveřích, po stěnách... dokonce i to Šišlalovo šišlání pořád rozesmívá svojí nehjaností a praktickou, odevzdanou suverenitou... jak mám Kjsobota ráda a fandím jeho ultimátním nárokům, tak fakt vrtím hlavou, jak to s těma hercema zase dokázal vyhnat o laťku výš, že tohle nemá žádný typický nešvary českýho herectví, že jsou pořád v akci, přitom přirozený, nepřehrávají a reagujou na sebe naprosto načasovaně, přitom je evidentní, že jim postavy rozhodně nepsal na tělo, že psal živý postavy, a ty herci se do nich dokázali vtělit...), důsledná lapidárnost a věcnost, dokonce až opovržlivost (takový ten odevzdaný postoj, jakože všichni přece víme, co musí přijít, a nestojí to za řeč, za pohled, ale říct a udělat se to musí) kamery, střihu, všech postav je uhrančivá, přitom u každé to působí občerstvujícně jinak komicky (magoj – doktoj – Slavoj), a člověk ani nedejchá, aby mu něco nezaniklo v šumu, jak si podávají ty stručné výměny, za nimiž tak jako tak probíhá na slovech nezávislý, naprosto nevyhnutelně se posouvající děj... **** Málokdy lze zažít ten zdánlivý paradox, kdy z rozpoznatelně pevného režijního vedení a promyšleně naplněného záměru povstane dílo tak přirozené ve svém účinku... a nejen nejlepší kvality řeckých dramat dělají z téhle televizní české komedie výsostný unikát... ty sardonicko-idylické záběry na sklízející kombajny na poli, na malebnou setmělou náves... kdy můžete v třetím plánu uvažovat o tom, jak se asi musí nudit strojvůdce, který to pokaždé s takovou vervou napere do oběti neznalé místních poměrů a vydané mu napospas... jak jsou patrioti proti cizákům... nebo jestli Hnátek neodstřihne spíš děti od houpaček nebo televizní kabel... a přitom – jak ústrojně působí všední realita vesnice a vidláků, přestože ji zrovna představuje plastová dekapitovaná labuť na okresní silnici... Sláva! Ne! Sigmia Olomouc. *~ (03.09.2020)

Jedna z nejlepších českých komedií poslední doby, jenže zbytečně dlouhá a člověk se po hodince začne trochu nudit. Samozřejmě jsem se řezal smíchy téměř celou dobu, jenže tam byla místa, kdy se divák obrovským způsobem nudil. Rozhodně nejsem zklamán, poněvadž mé očekávání bylo naplněno téměř stoprocentně. Kvalita hereckých výkonů je jasně viditelné a často se u českých snímků nevidí... 8/10 = 80% (21.06.2012)

Kdysi jsem na knižním veletrhu k jedné knížce dostal i druhou knížku a to Okresní přebor: Poslední zápas Pepíka Hnátka. Ze seriálu jsem viděl spíše upoutávky a drobné kousky. Moje představivost spojená s útržky ze seriálu a filmu pracovala dobře a knížka se mi četla dobře. Na film jsem slyšel ódy o originalitě. Tak jsem se na něj koukl. Nicméně jsem asi četla příliš. Film to není špatný, ale ani nic extra.Herecký je to přitom velmi dobře obsazené, ale jako by tam něco chybělo. Možná kdybych viděl předtím seriál, tak by mé hodnocení bylo lepší. (06.04.2014)

Uznávám, snímek asi vážně vystihuje atmosféru i charaktery husťácky zapálených fotbalistů, nějaký ten vtípek se jim povedl a Mirek Krobot je prostě bůh... A těm, co nezažili život pravé moravské vesničky, přišli Chytilová, Bolek i Pecha se svým Dědictvím taky dost trapní.. Ani tak se ale nad roztahaně chabý děj, šílené fotbalisty a další divné postavy nedokážu povznést a vrchol filmové ani fotbalové sezony ve snímku ne a ne najít... (27.09.2012)

,,JAK CHCEŠ TY KLUKY TRÉNOVAT, KDYŽ JSOU PROTI TOBĚ?....“ /// (,,To snad byli vždycky…“) /// Ano, tam v baráku za sparťanským plotem, bydlí von, nerudnej dědek, co nutí kluky jezdit na zápasy pět hodin předem, střílí po vsi (po hráčích) vzduchovkou a vytváří v kabině negativní atmosféru. Film věnovanej profilu osobnosti a kusu života legendy okresního formátu je plnej chlapskejch (fotbalovejch? – vole ser na Bílka, vokres! Vokres!) slov, vobčas úsměv, vobčas né, pobaví ftipnej ,,kretén“ Jirka Luňák Ondry Vetchýho, ale úplně, úplně nejvíc obdivuju, že VŠICHNI dokázali udržet ,,náladu“ seriálu, páč si připadám, jako bych čučel na další (jen trochu delší) díl. Možná to nejspíš bude jen taková ,,fandovská“ záležitost, než filmová událost. A koho to sere? (leda tak nějakýho Dukláka, ne?) Všichni co zažili atmošku okresu se mnou musej souhlasit, páč vokres má v sobě něco, co ligouši nikdy nezažijou. Že, Pepíku. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Protože srdce slávisty do těla sparťana nepatří! (stejně jako jablonečákovo do toho libereckýho – a zase navopak. S tím nehneš!). 2.) Páč kozy píchám v sobotu. 3.) Chystám si udělat trenérskou licenci. V Houslicích se prej uvolnil flek. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (10.09.2012)