Panství Downton

Typicky precizní britská televizní tvorba, jak ji známe. Tzv. period drama je můj oblíbený žánr, takže bylo jasné, že se mi to bude líbit, ale že mě to až tak nadchne, to jsem upřímně nečekala :) Zvlášť když jsem se na to podívala z prvně z úplně jiných pohnutek než to, že je to to briský historický seriál s kupou mých oblíbených herců, ale toho váš ušetřím. Nádherná výprava, skvělé dobové kostýmy a rekvizity, zajímavý a napínavý děj, romance. Postavy složité i jednoduché, "hodné" i "zlé". Někomu fandíte a někoho byste nejradši shodili pod auto. A to pěkné na tom je, že vás to tak vtáhne, že máte pocit, že to uděláte :D Každopádně, 7 epizod je málo. Ať už je druhá řada. Edit: Druhá řada podle očekávání dosahuje kvalit řady první, děj se tročku přiostřuje a zamotává mnohem víc, ale stejně se i mnohem víc rozmotává. Nemám nejmenší důvod měnit své hodnocení, pro mě zůstává nejlepší britským seriálem. (12.04.2011)

Důvod, proč jsem se na něj začala dívat je jednoduchý a u mě dosti obvyklý, i když vím, že vůbec ne chvályhodný... Velmi správně… Herec v jedné z hlavních rolí. A důvod, proč se mi seriál tolik líbil? Jistě, že týž... ;-) No a pokud budete mít zájem zjistit více, nahlédněte do mého deníčku, kde naleznete i podrobné hodnocení jednotlivých řad. První řada byla lepší druhé, a čtvrtá horší třetí, tak jen doufám, že ten pokles nebude v další pokračovat a nadšení, s nímž jsem sledovala seriál v úvodu nebude vystřídáno rozčarováním či dokonce pozastavením jeho sledování… Seriálu Řím taky stačily jen dvě série, a jak tak pozoruju osudy ostatních původně zdařilých seriálů, díky Bohu za to… (10.09.2013)

Seriál podobného ražení jako byla Sága rodu Forsytů, tudíž perfektní ve všech směrech. Tento má však navíc lehký humor, jehož největší nositelkou je zde samozřejmě Maggie Smith. A ačkoliv je tato dáma s promínutím stará jako Jeruzalém, její charisma je odzbrojující. Její mimiku by měli studovat všichni ti rádoby herci, kteří umí sotva mluvit. Zato stará veteránka Maggie dokáže pouhým pohybem tváře vyjádřit to, co jiní ani slovy neumí. Nemám žádné výhrady, je to natočené s lehkostí, vkusem, poctivě a hlavně se to nechce zavděčit všem. Navíc je to laskavé a intriky tu nejsou na prvním místě. Nedivím se, že se v Británii tento seriál stal v minulém roce nejúspěšnějším. Vražd už totiž bylo dost! (11.01.2012)

první série --- Precizní příspěvek do žánru seriálových melodramat spojuje povrchnost kostýmních epopejí s precizně vystavěným moderním vyprávěním. Ačkoli příběhy zpravidla neobsahují žádné vyloženě dramatické konflikty či nervy drásající zvraty, vyprávění proměňuje nekonečné dialogové pasáže do série důmyslně gradujících sekvencí. Scénář přejímá postupy soudobých thrillerů s mnohočetnými deadliny a souběžně se vyvíjejícími liniemi, ale aplikuje je na v zásadě bezstarostný a titěrnými třenicemi prodchnutý život nižší šlechty a služebnictva. "Downton Abbey" představuje ideální průnik moderní aktualizace a tradičních postupů - na jednu stranu přichází se sofistikovaným vyprávěním, ale současně se drží osvědčených charakterových vzorců. Nicméně z ideologického hlediska se jedná o v zásadě proradně konzervativní dílo, které pohled na aristokracii zdánlivě zlehčuje a místy až zesměšňuje, ale současně idealizuje tvrdý třídní systém a prezentuje ho jako oporu společnosti - jakási sociální nerovnost s lidskou tváří. Prostě všichni kromě zavilého gaye a staropanenské megery se můžou přetrhnout, aby svým svatouškovským lordům a dámám udělali první poslední. A jak se mají všichni rádi a táhnou za jeden provat napříč sociální propastí. Prostě stejně jako si Východoevropané zpětně se slzou v oku idealizují komunismus ostalgickými projekty jako "Vyprávěj", tak i Angličané s kombinací klapek na oči a růžových brýlí oslavují život v systému sociální nerovnosti. ----- První série měla novum ve spojení kostýmního melodramatu s dobovým historickým kontextem, který dával konfliktům postav zdání naléhavosti. V druhé sérii přišla válka, která konečně do světa panského sídla vnesla osudovější problémy. Třetí série představuje návrat do zajetých kolejí, jenže mechanismy maskující precizní vykonstruovanost dialogů a dramaturgie už tentokrát nefungují. Líbezná fasáda je pryč a zůstává jen jedna velká habaďůra, která si sama svou vycizelovaností podráží nohy. S čtvrtou sérií již padá i veškerá předchozí midcultová noblesa a ke všem neduhům předchozí série se navíc přidává přímočaré soapoperové citové vydírání, když scénárista nechává hned několik postav (v čele s Annou, z níž se definitivně stala až sadisticky trýzněná figura) drasticky trpět, aby tím vytvořil zcela vágní zdání dramatičnosti, a babrá se v tom napříč všemi díly. ----- 1. série - 7/10, 2. série - 8/10, 3. série - 5/10, 4. série - 3/10, 5. série - 3/10, 6. série - 3/10 (02.12.2011)

Ve své podstatě je to klasická komorní britská záležitost odehrávající se v dobách velkých společenských událostí a změn, která je do značné míry postavena na vynikajícím herectví, krásném prostředí a typickém ostrovním humoru a jež dovoluje nahlédnout do spletitostí života členů jednoho šlechtického rodu a jejich služebnictva, do jejich zcela společných, ale také naprosto odlšných, starostí a radostí. A že je to vhled skutečně velice zajímavý a poutavý, poměrně věrohodně vykreslující propracované osudy obyvatel starého světa se všemi jejich klady, chybami, úspěchy a omyly, který se zdařile snaží ukázat, že i aristokraté byli a jsou jen pouhými lidmi jako jejich poddaní, kteří naopak mohli respektive mohou být často ještě více úzkoprsí než jejich páni nebo paní. Takto si představuji opravdovou historickou fresku, oživující svými barvami slávu epoch dávno minulých a umožňující v jejich atmosféře strávit alespoň chvilku svého drahoceného času. 100% (21.11.2013)