Panství Downton

Ošukán na panství Daun Tonda. Byla tma, mlha, sychravo, vracel jsem se z inseminace prasat v Essexu a zabloudil jsem. Z mlhy, která by se dala mrdat, jsem zaslechl rachotivý zvuk, který se postupně přibližoval. Najednou jsem už poznal zřetelné obrysy traktoru Zetor, posledního kousku svého druhu. Zarostlý muž se zastavil a já mu lámanou angličtinou vysvětlil, že jsem zabloudil. Přeměřil si mě pohledem a po chvíli pravil: "Nedaleko odtud je panství pana Tonyho. Rád Vás uvítá." Hbitě naskočil zpět do raritního kousku zemědělského stroje a já se vydal směrem, jaký mně ukázal. A skutečně, po asi dvou kilometrech se mlha rozplynula. A já jsem před sebou spatřil krásně se tyčící panství s obrovskou sochou ztopořeného čuráka uprostřed. Sídlo to bylo honosné, leč vyhlíželo divně. Zastavil jsem a najednou zezadu slyším kroky. Jakýsi lokaj mě pobídl, abych s ním vstoupil do dveří. Snad mně poskytnou nocleh, jídlo i pití. Vlídný pán Tonda na sebe nenechal dlouho čekat. V divném županu a ulíznutém účesu na mě působil zrovna tak divně jako kamenný výtvor venku. Dostalo se mně pití i jídla, co moje hrdlo pyjem netknuté ráčilo. Hodoval jsem, blaženě se usmíval, ale za půl hodiny moje idylka skončila. Snažil jsem si nevšímat pronikavých pohledů pána domu, který se mnou měl své plány. Sotva jsem pojedl, ochotný komoří mě uvedl nahoru do komnat, z nichž v jedné jsem měl přečkat noc. A skutečně. Komnata byla nádherná, sice žádné technologické vymoženosti neskýtala, ale byl jsem rád, že zalezu do peřin. Jen mně bylo divné, že mně komoří zamkl. Pomyslel jsem si, že je to asi zdejší zvyklost zamykat hosty na noc, aby je nikdo nerušil. Jen, co jsem si lehl, rozhostilo se všude ticho. Náhle zarachotil v zámku klíč a do pokoje vešli dva statní muži. Odvedli mě k Tonymu, který ošukával zdejší turisty. Anglický venkov ve mně zanechal negativní vzpomínku. Příště dejte před panství tabulku s označením Beware of Dick, abych věděl, do čeho jdu. 0% (24.07.2015)

První série je zajímavá hlavně vzhledem k tomu, že kromě britsky vysokého standardu zpracování a produkce, dobře vykresluje styl života vyšších i nižších vrstev společnosti a také obrovské změny, jímž v první polovině 20. století toto uspořádání prošlo. Bohužel s přibývajícími epizodami 2. a hlavně 3. série už jakoby neměli scénáristé co víc říct a popisované události stále více připomínají tuctový romantický seriál. Zatímco zpočátku mě Donwton Abbey upřímně bavilo, se třetí řadou už jsem měl vztek, že jsem se na to vůbec začal koukat, protože některé zápletky jsou už hodně slabé, nadbytečné a díly jsou plné vaty, což je přesně to, co na seriálech nemám rád. Čtvrtou řadou už si čas krást nenechám. (12.08.2013)

Ve své podstatě je to klasická komorní britská záležitost odehrávající se v dobách velkých společenských událostí a změn, která je do značné míry postavena na vynikajícím herectví, krásném prostředí a typickém ostrovním humoru a jež dovoluje nahlédnout do spletitostí života členů jednoho šlechtického rodu a jejich služebnictva, do jejich zcela společných, ale také naprosto odlšných, starostí a radostí. A že je to vhled skutečně velice zajímavý a poutavý, poměrně věrohodně vykreslující propracované osudy obyvatel starého světa se všemi jejich klady, chybami, úspěchy a omyly, který se zdařile snaží ukázat, že i aristokraté byli a jsou jen pouhými lidmi jako jejich poddaní, kteří naopak mohli respektive mohou být často ještě více úzkoprsí než jejich páni nebo paní. Takto si představuji opravdovou historickou fresku, oživující svými barvami slávu epoch dávno minulých a umožňující v jejich atmosféře strávit alespoň chvilku svého drahoceného času. 100% (21.11.2013)

Důvod, proč jsem se na něj začala dívat je jednoduchý a u mě dosti obvyklý, i když vím, že vůbec ne chvályhodný... Velmi správně… Herec v jedné z hlavních rolí. A důvod, proč se mi seriál tolik líbil? Jistě, že týž... ;-) No a pokud budete mít zájem zjistit více, nahlédněte do mého deníčku, kde naleznete i podrobné hodnocení jednotlivých řad. První řada byla lepší druhé, a čtvrtá horší třetí, tak jen doufám, že ten pokles nebude v další pokračovat a nadšení, s nímž jsem sledovala seriál v úvodu nebude vystřídáno rozčarováním či dokonce pozastavením jeho sledování… Seriálu Řím taky stačily jen dvě série, a jak tak pozoruju osudy ostatních původně zdařilých seriálů, díky Bohu za to… (10.09.2013)

Velice anglická, příjemně atmosferická nostalgie... Ke konci možná až moc velké melodrama a některé postavy jsou na můj vkus zbytečně černobílé (Thomas, O`Brien), ale jinak nemůžu jinak než doporučit. Když už pro nic jiného, jen pro své formální kvality (hudba, kostýmy) si tahle série vaši pozornost zaslouží. 80% 2. série: Nevidím větší důvod, proč měnit hodnocení, chvála i kritika zůstává v podstatě stejná - občas je to na můj vkus trochu moc sladká limonáda, ale většinu času si užívám velice povedeně vykreslené charaktery postav (např. veskrze rodičovské duo pana Carsona a paní Hughesové). Dialogy jsou kvalitní a pro cyničtěji založené jedince se stále najde dost důvodů, proč u téhle podívané vydržet. (08.02.2011)