Rytmus v patách

Věrohodná dobovka. Výborné výkony mladých herců, skvělé šlágry i povedené prolínání děje se současností. Škoda některých detailů, jako třeba k dokonalému aranžmá kapely chybělo už jen zpívání na mikrofony, vyťukávání doplňujících informací na obrazovce mělo být uděláno písmem, které odpovídá skutečnému strojopisu a lehce nezvládnutý konec, kdy během vynášení rozsudků musel divák zároveň číst informace, jak odsouzení skutečně dopadli, což bylo celkem obtížné. (15.03.2010)

Andrea Sedláčková velmi dobře převedla Škvoreckého předlohu do filmové podoby. Možná to je to úplně nejlepší, co jsem od ní viděl. Povedlo se také herecké obsazení, protože mnohé z těch mladých herců vůbec neznám, ale hrají skvěle. Možná jen scénář nebyl úplně vybroušený, ale i tak na ty čtyři hvězdičky nemusím nijak přivírat oči. (14.03.2010)

Důležité téma v takovém komornějším podání, s neokoukanými (někdy pro mě neznámými) hereckými tvářemi a docela slušnými výkony s výbornou hudbou. Nicméně dialogy byly občas slabší a sem tam se to táhlo, ale i tak mě ta atmosféra snímku bavila. Mmch (mimochodem) se mi moc líbíli doplňující informace alá zápisy Stb o jednotlivých osobách. (14.03.2010)

"Co jste to za člověka?!" "Já jsem komunista komteso!"                                                                                                  Chjo ... Pan Škvorecký má rád jazz, já mám ráda jazz, ale nesedí mi pan Škvorecký. Uznávám, že dobře píše, leč je mi nesympatické jeho alter ego Danny Smiřický, který bohužel vystupuje ve všech jeho dílech. Tuto literární předlohu neznám. Abych nebyla nespravedlivá - atmosféra se myslím vyjímečně povedla, muzika šlapala jak měla, i ten zástup ulízaných se dal vydržet (Dyk, Kotek Klus, Meduna) potěšila Tonya Graves, holkám to vůbec neuvěřitelně slušeno (akorát jsem měla potíže rozernat Bereniku s Marikou). Ale jo, za ten jazz, který to vytáhnul nahoru dám čtyři, i když výhrady mám. Hlasová výbava a herecký projev Bereniky Kohoutové v jejích 18 letech bere dech. (30.09.2014)

Škvoreckého literární alter ego dostalo v novém televizním filmu tvář Vojtěcha Dyka a nutno uznat, že ten mu vtiskl charisma známé z knižních předloh. Dany Smiřický se v pohnutých osudech volně kopírujících Škvoreckého curriculum vitae retrospektivně vrací do období 50. let, kdy ho na jedné straně okouzlila jeho známá literární láska jazz, ze strany druhé ho však sevřel nově nastupující totalitní režim...a tyhle dvě věci prostě nejdou dohromady. Jestliže se převážná část náchodských (potažmo Čechů) za války projevovala coby zbabělci, po válce je možné charakterizovat je opět úplně stejně, možná ještě trochu hůře... Adaptace Škvoreckého prózy Malá pražská Matahára se ujala Andrea Sedláčková a není to pokus úplně špatný, i když k dokonalosti mu schází mnohé, třeba větší exprese a naléhavost. Ocenit lze ale vynalézavost a formální experiment s titulkovým ,,poznámkovým aparátem" a jím definovanou mnohoúhelností pohledu. V kontextu české televizní tvorby je Rytmus v patách jistě slušný nadstandard... Podobné filmy a seriály: Prima sezona (14.03.2010)