Rituál

Chtěla jsem se zdržet komentáře, nejsem dostatečně fundovaná v oboru, ale přesto si pár slov nakonec nebo na začátek?neodpustím. Z pozice strachu, jak nám byl film naservírován, nemůžu popřít nic z toho, o čem se zde jednalo. Jako totální laik v naboženských praktikách pozoruju stejně ujetou tendenci znázorňovat ďábla jako hnusáka, jenž kleje, je metamorfózní, má odporné nehty a přeje všemožným zvrhlostem, jako si představovat srandovního nafouklého ufouna v zeleném s tykadlama. Obojí je hluboce zakořeněné a není síly, spíš ochoty nějak to změnit. Proč taky, když propaganda funguje jak má a vše se děje ve prospěch něčí vyšší mocnosti. Já si teda víc než cokoli jiného představuji démona i samotného satana jako nádhernou přitažlivou bytost s těmi nejlepšími úmysly. Každopádně jsem chytřejší o význam slova exorcismus. (30.12.2012)

Uf! No ještěže ty kudlanky máme! Nebýt jich, dělá si tu kdejaký posraný démon ze slaboduchých idiotů papírové čerty! Onehdá vypil kamarád v hospodě litr rumu, oči mu šly šejdrem, zachraplým, metalovým hlasem blábolil nesmysly a dělal na stole stojky! A já bláhový se bál, že mu z toho chlastu hráblo. Hovno. Posedlý byl, chudák! Příště rovnou běžím pro nejbližšího černoprdelníka a než ho ministrant dokouří, už naštěstí vím, jak mu poskytnout první pomoc! Pocákám ho pivem a zarecituju mu z příbalového letáku složení Thorazinu nebo jídelní lístek s pizzama. Na ďábla se holt musí italsky! Takové vymítání není žádná holá prdel! Teď, když vím, že je to opravdové a skutečně se to děje, nevystrčím bez latinského slovníku paty a každému dementovi se budu vyhýbat velkým obloukem, aby mě nepozvracel hřebíkama a já nechyt četra, jako Hopkinsovic Toníček. Když už nám Vatikán sem tam naservíruje nějaké to posvěcené, marketingové video, mohl by to alespoň udělat zábavně jako pan Friedkin. Čumět dvě hodiny na to, jak Hanibal Lecter s nějakým nevěřícím gayem, pardon, chtěl jsem říct Tomášem, unyle mávají krucifixy a citují Rituale Romanum, může přijít zábavné tak akorát pravidelným posluchačům nedělních blábolů pana faráře. A tak nám ti kluci římskokatoličtí vymítají a vymítají, a jestli se ještě neuvymítali, tak tam vymítají dodnes. (19.04.2011)

Neskutečně tupé a klišovité, s nenápaditým a naprosto nudným scénářem a s atmosférou, která by nehnula ani s pětiletým děckem bojícím se bouřky a tmy. Prostě úplně zbytečný film, jenž se snaží zapůsobit jen děsivou myšlenkou exorcismu a přitom nějak opomíjí základní prvky hororu na dané téma, jako je husté napětí, lekačky nebo hrůzný zjev a projev posedlých. V Obřadu se dočkáme nanejvýš toho, kterak kněz neustále mumlá něco latinsky a zuřivě mává krucifixem. Tu jednu hvězdu dávám vlastně jen za Hopkinse, kterého nesmírně uznávám a mám ho i ve své topce a jehož herecký potenciál je naprosto nehoden tohoto hnusného paskvilu, který jeho kariéru akorát znehodnocuje. (24.08.2011)

Špatná zpráva: thrilleru Obřad líčícímu skutečný příběh novodobého vymítače ďábla a jeho učně chybí silnější, originálnější obsah. Že se to prý vážně stalo, filmu nestačí. Lepší zpráva: navzdory tématu tu nejde o laciné béčkové strašení, Obřad si dlouho udržuje věcný odstup a promyšlený výtvarný styl. (23.06.2020)

Obřad je tím typem filmu, který vás nijak nedostane, ale ani neurazí. Má slušný příběh, který se příjemně pomalu rozvíjí, což je občas nuda, ale na druhou stranu mu to dodává zdání věrohodnosti. Nijak přemrštěně fantasticky nevypadají ani scény vymítání a to díky umírněnému použití speciálních efektů, jejichž nadužití většinou totálně srazí atmosféru. Dalším kladem je Anthony Hopkins, na němž je vidět, že si na stará kolena chce herectví užít a umí si najít něco k hraní na téměř každé postavě. Tím ale výčet kladů končí, protože po shlédnutí mi přišlo, že je film až příliš obyčejný a že by se od slibného námětu dalo očekávat něco víc. Udivilo mě i obsazení herce Rutgera Hauera, který je charismatický herec a tak jsem čekal, že bude nějak výrazněji vstupovat do děje, ale ono nic. Prostě tam jenom je a řekl bych že nejen úplně zbytečně, ale i na překážku. (04.10.2011)