Faraón

Polská Kleopatra (tomu příměru nelze neuniknout), bez sálajícího charismatu Taylorové a Burtona (přestože všichni herci jsou ve Faraonovi typově zajímaví a zapamatovatelní, nikdo nemá podobný "než slezu z plátna, budeš se na mě pořád dívat" efekt...), s podobnou okázalostí atrakcí, ale větší uměleckostí - jak jednoduchostí příběhové linie, budováním napětí, kladením hraničních situací, tak třeba pouhým způsobem rámování. Film není špatný, obsahuje několik opravdu působivých scén, intriky, kritiku náboženství, potřebu jedince něco velkého po sobě zanechat... Divák si neuvědomí, že strávil s Egyptem celé tři hodiny... Ale po kulervoucím Vlaku jsem od Kawalerowicze očekávala trochu víc. (09.12.2011)

Velkolepá adaptace slavného Prusova románu. Nominace na Oscara, Cannes… Mladý Ramses XIII je připravován jako princ pro budoucí léta své vlády. Zatím ještě jeho otec žije, ale je nemocný. Egyptu vládnou kněží. Oslnivým způsobem vypravený film z období 11. st. př. n. l. zaznamenává přelomové roky fiktivních pokračovatelů 20. dynastie. A stejně jako Prus skládá síť mocenské hry každou další kapitolou ve své knize, Kawalerowicz toto ještě efektněji předkládá filmovým divákům. Hra barev s důrazem na zlatou jako pouštní písek nebo zlatý poklad bohů a modrou jako nekonečné bezmračné nebe v krajině věčného Nilu, je šachovnicí pro ostrou politickou hru. Takovou, jakou byla aktuální na konci Nového království, za Prusových časů, i v naší současnosti. Na plátně to musí být něco úžasného. A osobně mám životní úspěch z toho, že jsem nejen našla velký příběh ze starověkého Egypta, který nebyl rozmělněn styky s Helény - a co je nejdůležitější, po dvaceti letech, kdy jsem Prusovou knihou byla hypnotizována, mám konečně rozečteno. Kawalerowicz všechny obavy zlomil. (02.01.2012)

Nečekaně dobré dílo z odlehlého úseku staroegyptských dějin (zhruba přelom XX. a XXI. dynastie v samém závěru Nové říše, tj. zhruba kolem roku 1100 př. n.l.) viditelně převyšuje nikterak špatnou literární předlohu. Skutečnost, že o této době toho mnoho známo není (alespoň podle mně dostupných informací) umožňuje velmi volné fabulace, které jdou svým vyzněním za statický rámec a vlastně i obsah staroegyptských dějin. Hlavní hrdina jakoby nesl některé rysy jiného, málo známého faraóna Achnatona ze 14. století př. nl. Co je ovšem skvěle postiženo, to je výpravnost důsledně rekonstruující staroegyptslý svět. Zpřítomnění děje, které je tím umožněno, vtahuje diváka maximální měrou do filmu a vnuká mu pocit, jakoby sám byl spoluaktérem. Je to výpravné, a není to Holywood, je to nápadité, a proto jakoby to nebylo standardně americké. Ale ať už je to, jaké chce, je to zajímavé, poutavé a diváka po zásluze přitahující. (28.08.2007)

Jak tohle natáčeli zrovna Poláci a kde proboha? Aha, Uzbekistán to jistí. Základní kostým - natřít ksicht a tělo šedou. Problémem Faraona není nic jiného víc než stopáž. Jako výpravný příběh neuspěje tak jak by chtěl, jako historický epos je příliš mělký a zabírá krátké časové období, jako napínavý film nemá čím napínat. Pokud se nenatáčelo v teplých krajích, motivaci pánů Jerzyho a dalších nechápu. Erotika sice krátká, ale vítaná. (22.08.2018)

Pokud by se na tento výpravný historický velkofilm díval člověk nezasvěcený a přeskočil přitom úvodní titulky, musel by zákonitě nabýt dojmu, že jde o nákladný hollywoodský spektákl. Chyba lávky a zároveň příjemné zjištění, že i v sousedním Polsku může vzniknout něco tak výpravného. Je to už dost let, co jsem tento film v kině viděl a dodnes ho mám v živé paměti. Skvělý zážitek. (16.09.2002)