Deník ztracené

Těžkosti Thymian ve mně bohužel po celou dobu nezanechávaly jedinou emocionální stopu. Nepřehledné posuny v čase a vážné dramatické momenty, které jsou předhazovány bez jakékoli tvůrčí invence (scéna ve které se Thymian dozvídá o smrti dítěte je opravdu zválštní) působí spíš zmateně než aby vyvolávaly dojem dějové ucelenosti. Docela zábavná (zábavně absurdní), je alespoň prostřední část v ústavu, v němž vládne tak zvaná pevná ženská ruka (sadistická mužatka) a její dvoumetrový pomocník, připomínající trochu hezčí verzi Slotha Fratelliho. Vlastně i Fritz Rasp nezůstal nic dlužný své pověsti a čůráčího muže č.1 zahrál s velkým přehledem. Jinak ale alespoň z mého pohledu poměrně dlouhé a nezáživné (15.06.2009)

Louise Brooks jako nevinné děvče, které po znásilnění otěhotní a musí jít do nápravného ústavu. Odtud se dostane do nevěstince a nakonec skončí shodou náhod jako bohatá žena. Jsou tu zajímavé vedlejší postavy - Fritz Rasp je zase naprosto odpudivý, a hlavně skvělé ženské postavy, které zase bojují za svou lidskou důstojnost a dokáží se o sebe postarat, zatímco muži padají z oken nebo prostě odvrátí oči, protože to není jejich problém. Přesto změna prostředí a přechody nemají správný náboj, je tu několik podivných scén, které se stanou, ale nevyužije se jejich potenciál a osud hrdinky je takový zmatený. (24.08.2023)

"Deník ztracené" je jako černobílý plakát s barevnými akcenty tváře Louise Brooks. Forma, bližší nové věcnosti než expresionismu, povznesla zčásti šestákový, zčásti polopaticky mravokárný obsah na úroveň umění ; některé z četných záporných postav režisér zkarikoval na samu hranici únosnosti ; závěr mě lacině, leč účinně dojal. Jen mi pořád vrtá hlavou, jak tu Rovenskému mohlo být pětatřicet.... (16.05.2016)

No, môj prvý film s Louise Brooks. Po boku Josefa Rovenského. A s mojim obľúbeným Fritzom Raspom, ktorý je opäť za gaunera, už tradične. Ale ten film, márnosť. Réžia GWP sa nezaprela. Fuu, neviem, čo povedať. Rozbili ma na maderu. Louise tobôž nepotrebuje doslov. Niet divu, NinadeL, že patríš k skalnému fangrúpu. Inak, ten ústav, jak v ňom bola najprv, to by som bral. Trochu drezúry nemôže škodiť, plus by som sa naučil systému. To už hej. (04.09.2021)

Nad absurdností tohoto snímku zůstavá občas rozum stát. Snaha jak ukázat marnost a bezmocnost obyčejného člověka, mladé nevinné dívky, ale to tak nešikovně, že Vám bude osud hrdinky zcela lhostejný, ostatně jak už píše eye candy. Neucelený děj díky němuž snímek skáže z louže do bláta a zcela potápí to co mohlo na filmu zaujmout nesmyslnými dlouhými záběry skotačení a bujaré nálady. Hlavní hrdinka občas působí svým vystupováním jako kdyby zrovna spadla z Měsíce. 50%. (15.05.2010)