Ako som prežil toto leto

Příběh je zasazený do tak odlehlého prostředí, že v něm nedává smysl ani slovní obrat "lišky tam dávají dobrou noc". Na ostrůvek sevřený ledem Severního ledového oceánu totiž nezabloudí ani polární liška. Malá meteostanice ztracená mezi ledovci a strmými skalisky představuje poslední výspu civilizace a pobyt na ní znamená výzvu pro lidskou psychiku dokonce i v krátkém období polárního léta. V tak nehostinném prostředí je nezbytná spolupráce, jenže oba vědci, které práce přivedla na tuto ztracenou vartu, se liší snad ve všem - věkem, povahou i životními cíli. Pro Pašu je stáž na dalekém severu jen podmínkou pro další kariéru, introvertní Sergej si život polárníka zvolil záměrně. Jednoho dne přijme mladší Paša vysílačkou zprávu, se kterou si neví rady, a jeho nervozita je počátkem série nedorozumění a konfliktů, které se rychle vyhrocují do absurdity. Režisér Popogrebskij vystudoval psychologii a ví, jak snadné je podlehnout emocím a jak ničivý může být konflikt dvou tak rozdílných charakterů. Přesto mi jeho scénář přišel v několika klíčových momentech z psychologického hlediska málo přesvědčivý. Už je závěrečná scéna, kdy Sergej odmítá odcestovat se záchranáři a vykonat to, co se prostě vykonat musí, mi přijde stěží pochopitelná. Popogrebského snímek ale sráží především tradiční ruský neduh - neochota stříhat. Zobrazené události stačí právě tak na 90 minut stopáže a i v téhle rozumné délce by zbylo dost místa pro dlouhé záběry drsné přírody a film by neztrácel komorní charakter. Je to, jako byste polévku pro tři osoby naředili s tím, že potřebujete další porci. Nají se sice všichni, ale už si nepochutnáte. Celkový dojem: 65 %. (14.01.2017)

Filmom z meteostanice na Čukotke nikdy nehovorím nie! Ostáva len dúfať, že keď sa už podarilo automatizovať všetky majáky, u meteorologických staníc sa to nestane nikdy! Inak by sme prišli o takéto príbehy, kde sa ukazuje dôležitosť komunikácie, empatie či schopnosti odhadnúť charakter blížneho svojho. Pravdou je, že mladíkovo správanie je také, že svedomitý vedúci by mu nezveril ani obsluhu automatického výťahu. A jeho sociálne schopnosti sú na úrovni vlkmi odchovaného dieťaťa. Bohužiaľ. (07.12.2020)

Najväčší problém tohto filmu je, že každý záber trvá o polovicu dlhšie, než je to potrebné. Aj keby sa skrátili o polovicu, stále môžme hovoriť o pomalom tempe rozprávania. Prvá hodina je dosť stereotypná, prakticky bez akejkoľvek scény, ktorá by aspoň nachvíľu prerušila jednotvárnosť. Naopak druhá polovica je výrazne zaujímavejšia. Hladovanie a skrývanie sa na ostrove pred nevypočitateľným kolegom je vzhľadom na rozťahaný úvod výrazné oživenie. Scénu kde sa už maximálne vyčerpaný Pavol zohrieva nad bedňou s rádioaktivným materiálom i jeho pomstu si budem dlho pamätať. Škoda tej veľkej rozvláčnosti a nevyváženosti, pretože prostredie i atmosféra je výborná a komorne ladeným snímkom ako tento som sa nikdy nevyhýbal. Skrátiť ho o 20-30 minút a možno by som dal aj štyri. Ale keby, keby...60%. (04.12.2011)

Dvouhodinový pohled na čukotské (nebo kýho čerta) pláně. Situace na meteorologické stanici, kde pobývají dva zaměstnanci - zkušený pardál a nováček Paša. Postava Pašy je pak rozporuplná a roztáčící děj do skutečných vývrtek, aby pak všechno nějak skončilo...Moc se tu nemluví a nikdo nikam nespěchá - ale mějme na paměti, že je to ruský film. A film je to zdařilý, nevím jak to, ale i když jsem se dívala v pozdní hodinu a bylo to fakt dlouhé a děj tedy tekl velmi poooomalu, nenudila jsem se a jsem ráda za ten neotřelý pohled. Více takové syrovosti a studeného vichru. (07.02.2011)

Dvaja dobrodruhovia (technici) v lete kdesi na vzdialenej metrologickej stanici v Arktíde robia merania a keďže na automatickú stanicu peniaze nie sú, tak to robia ako v roku 1935 t.j. zapisujú ceruzskou a posielajú do centrály. Starší skúsený a zodpovedný, vykonáva precízne svoju prácu mladší je praktikant a aj keď nie je čo iné robiť aj to čo má fláka. Dlhé zábery na nezvyčajnú krajinu, slušný príbeh, sem tam ruská „dedovčina“ a nejaké to zaucho, zahĺbiť sa do tej drsnej krajiny ...vydarené dielo. A zgustol som si na tom, čo dokážu ruské ruky zmajstrovať z kadejakého odpadu a k tomu ich tradičný neporiadok. (23.09.2019)