Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Orientální pohádka o tom, jak si vladař vybral toho nejlepšího rádce a tu nejkrásnější nevěstu. Nezapomeňte se podívat na orientální pohádku o kováři Básimovi, který obstál ve všech zkouškách vladařových a nakonec se stal jeho rádcem. Příběh o chytrosti prostého člověka, který si umí poradit v každé životní situaci, vás určitě pobaví a potěší. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (21)

kkarx 

všetky recenzie používateľa

Pohádku jsem si zapamatoval i po cca 20 letech. Její předností je jednoduchý námět a krátká stopáž. Vladař (velmi dobrý Petr Štěpánek) se rozhodne jít v přestrojení mezi lid (něco jako Jiřík z Poděbrad). Potká kováře Básima, zamiluje se do jeho dcery. Básim ho pozve na velmi drahou večeři. Vladař je udiven a špičkuje se Básimem, jestli dokáže uspořádat stejně drahou večeři i další den. Samozřejmě, že vladař mu svými nařízeními hází klacky pod nohy a snaží se Básima dostat do úzkých. Jako první zakáže kovářskou činnost, Básim je ovšem vychytralý... Poznámka 2018: Nevím, odkud tento příběh pochází, ale pokud vystihuje orientální mentalitu, tak to potěš pánbůh. Vladař ani Básim se neštítí skoro ničeho, aby dosáhli svého nicotného cíle a uspokojili svoje ego. ()

rikitiki odpad!

všetky recenzie používateľa

Říkala jsem si, jakou reakci by dnes vzbudilo natočit pohádku s orientálními motivy, kde dívky nosí roušky, hrdinou je sultán, který vlastní harém, a lidé tam vzývají Alláha. Asi by se rozproudila internetová bouře, jakouže indoktrinací a muslimskou propagandou to zase ČT krmí naše nebohé děti. V roce 1974 však ještě nikoho nic takového nenapadlo, Preissová byla divukrásná a vpravdě pohádková a Petr Štěpánek velmi pohledný muž. Takže jsem se těšila, jak si užiju tuhle studiovou cestu do dávné Arábie…  A místo toho jsem dostala stupidní příběh, kdy se z neznámého důvodu sultán mstí nebohému (dobře, trochu velkohubému, ale to není zločin) kováři, znemožňuje jemu i dalším obživu a pak ho zlotřile testuje, jestli pořád ještě bude mít nezaměstnaný kovář dost peněz na večeři, jak sliboval. Ten příběh není jen hloupý, ale je zákeřný a morálně zkažený. Pokud by pohádka měla mít morální ponaučení, tak tohle zní leda: „Když si bohatý, můžeš si dělat, co chceš. Když si chudý, můžeš se z toho jen snažit vykecat.“ Za poťouchlé skutky čeká boháče odměna v podobě krásné dívky – která se zařadí k dalším, nyní už okoukaným, holkám z harému. Pracující třída se může radovat, že nepřišla o hlavu a získala místo sluhy. ….  Ne, tahle pohádka není jen blbá, ona je i zlá. SHRNUTÍ: Kterak si sultán z nudy rozšířil harém i služebnictvo a ještě se zadarmo najedl na úkor řemeslníka. ()

Reklama

honajz 

všetky recenzie používateľa

A já si dodnes myslel, že na arabské pohádky z Tisíce a jedné noci má patent jen brněnská televize. Vida, tohle je zajímavý a vtipný počin, i když ne vždy rozumím logice příběhu (nejspíš krácení předlohy - jak třeba mohl nechat předvést dceru jako zlodějku jen tak? Nechybí tam scéna, kdy u ní najdou šperky - dary?). Ale celkově je to příjemně natočené, má to rozumnou stopáž, Petr Štěpánek pojal roli rozverně klukovsky, pobaví. (Samozřejmě raději nepřemýšlet nad poselstvím, kdy to vypadá, že je lépe nic si nešetřit a vše hned utratit - to je takový poněkud cikánský princip.) ()

Schlierkamp 

všetky recenzie používateľa

Československá televizní pohádka z orientálního prostředí, kde se vladař P. Štěpánek převlékl do chudého oděvu, aby lépe poznal náladu ve společnosti. Během poznávání života obyčejných lidí narazí na vychloubačného kováře (Z. Dítě), který tvrdí, že za každých okolností dokáže za každý den vydělat alespoň 5 dirhamů, aby si mohl koupit honosnou večeři. Převlečený panovník se schází s kovářem každý den, přičemž mu mezitím klade překážky pro provoz jeho řemesla a znemožňuje výdělek, a sleduje, jak si s novou situací poradí. Atraktivitu této pohádky notně zvyšuje půvab kovářovy dcery Afry v podání jedné z našich nejpůvabnějších hereček J. Preissové, do níž se monarcha ihned zamiluje. Pod úspěch a zdar této pohádky se značně podepsal nepřehlédnutelný a přirozený herecký výkon pana Dítěte. V závěru je utajovaná totožnost vladaře odhalena a moudrost a vynalézavost kovářova odměněna funkcí šáhova rádce a jeho dceru pojal za manželku. V menší roli vladařova vezíra se ukázal O. Brousek st. Orientální pohádka paní režisérky V. Janečkové a její zpracování mě zaujalo a domnívám se, že tuto pohádku mohu zařadit mezi ty nadprůměrné. ()

otík 

všetky recenzie používateľa

Pěkná studiová pohádka situovaná do orientu s příjemným a zábavným Štěpánkem v hlavní roli, trochou zamotaného děje a přeslazeným koncem. Celková nálada pohádky je moc dobrá, pozitivní a taky zajímavá díky kostýmům a ne tolik tradiční stylizaci. Navíc i minutáž je vzhledem k nenáročnému ději příjemná. ()

Galéria (2)

Reklama

Reklama