Múdrosť má deravé šaty

V pozdější adaptaci téhož příběhu (O kováři Básimovi 1996) vstupuje do hry chalífova manželka, tady naopak má Básim dceru. V obou případech je žesnký prvek pro samotný příběh zcela nadbytečný, tedy pomineme-li, že zamilováním a ženitbou vládce konečně zahnal nudu. Adaptace z roku 1996 je samozřejmě po všech stránkách lepší. Tady herecky zaujme (kromě štěků pro Kotvu a Lackoviče) snad jen Zd. Dítě v roli Básima, ale Martin Štěpánek jako Básim z r. 1996 je postavě mnohem více práv, což je dáno už její koncepcí, resp. celkovým pojetím dramatizace. Adaptace z r. 1996 je totiž úplně jiný sport, sází na humor téměř až fraškovitý a pitvorný, nicméně sázka mu vychází, protože to má prostě vyladěný. Tady je jedinou humornou složkou nechtěně oligofrenní vládce a jeho ztvárnění Petrem Štěpánkem. Absence humoru ovšem není vada, jenže chybí vtipnost v jakémkoli smyslu toho slova. Režisérka Janečková zatím spolehlivě posírá všechno, co jsem od ní dosud viděl, nicméně už scénář Mileny Medové je mizerný, nenápaditý a finální scéna svou nezvládnutou překombinovaností úplně pitomá. Asi bych dal dvě hvězdy, ale právě ve srovnání s adaptací 1996 musím ještě ubrat. (18.03.2019)

Československá televizní pohádka z orientálního prostředí, kde se vladař P. Štěpánek převlékl do chudého oděvu, aby lépe poznal náladu ve společnosti. Během poznávání života obyčejných lidí narazí na vychloubačného kováře (Z. Dítě), který tvrdí, že za každých okolností dokáže za každý den vydělat alespoň 5 dirhamů, aby si mohl koupit honosnou večeři. Převlečený panovník se schází s kovářem každý den, přičemž mu mezitím klade překážky pro provoz jeho řemesla a znemožňuje výdělek, a sleduje, jak si s novou situací poradí. Atraktivitu této pohádky notně zvyšuje půvab kovářovy dcery Afry v podání jedné z našich nejpůvabnějších hereček J. Preissové, do níž se monarcha ihned zamiluje. Pod úspěch a zdar této pohádky se značně podepsal nepřehlédnutelný a přirozený herecký výkon pana Dítěte. V závěru je utajovaná totožnost vladaře odhalena a moudrost a vynalézavost kovářova odměněna funkcí šáhova rádce a jeho dceru pojal za manželku. V menší roli vladařova vezíra se ukázal O. Brousek st. Orientální pohádka paní režisérky V. Janečkové a její zpracování mě zaujalo a domnívám se, že tuto pohádku mohu zařadit mezi ty nadprůměrné. (12.11.2022)

Pohádku jsem si zapamatoval i po cca 20 letech. Její předností je jednoduchý námět a krátká stopáž. Vladař (velmi dobrý Petr Štěpánek) se rozhodne jít v přestrojení mezi lid (něco jako Jiřík z Poděbrad). Potká kováře Básima, zamiluje se do jeho dcery. Básim ho pozve na velmi drahou večeři. Vladař je udiven a špičkuje se Básimem, jestli dokáže uspořádat stejně drahou večeři i další den. Samozřejmě, že vladař mu svými nařízeními hází klacky pod nohy a snaží se Básima dostat do úzkých. Jako první zakáže kovářskou činnost, Básim je ovšem vychytralý... Poznámka 2018: Nevím, odkud tento příběh pochází, ale pokud vystihuje orientální mentalitu, tak to potěš pánbůh. Vladař ani Básim se neštítí skoro ničeho, aby dosáhli svého nicotného cíle a uspokojili svoje ego. (07.01.2018)

Klasická orientální studiovka na provařené a milionkrát omleté téma moudrého (ne až tak, podle mě) panovníka, který v přestrojení chodí mezi lidi a tam páchá všelijaké legendární skutky. Převlečenému vladaři padne do oka půvabná dcera kovářova (metaforicky, ne, že by mu vyvrátila bulvu) a z čiré lásky nepřijde, v záchvatu podivných pochodů, které z nedostatku vhodnějších termínů nazvěme myšlenkami, na nic lepšího, než vymýšlet další způsoby, jak jejímu otci znemožnit, aby si vydělal na večeři. Pravda, kovář se neprozíravě chlubil, že na večeři si vydělá vždy. Záhadou pro diváka zůstává jen to, proč kovář, který měl bohatě vybavený dům, nepochybně dílnu, dceru, kterou mohl hýčkat jako princeznu, žil de facto z ruky do huby. Lehce nadhodnocuji, ale Afra a Vladař jsou tak půvabný ústřední pár, že bych si jiné hodnocení do smrti neodpustila a musela bych si sama zafackovat uši do hlavy. (22.10.2013)

A já si dodnes myslel, že na arabské pohádky z Tisíce a jedné noci má patent jen brněnská televize. Vida, tohle je zajímavý a vtipný počin, i když ne vždy rozumím logice příběhu (nejspíš krácení předlohy - jak třeba mohl nechat předvést dceru jako zlodějku jen tak? Nechybí tam scéna, kdy u ní najdou šperky - dary?). Ale celkově je to příjemně natočené, má to rozumnou stopáž, Petr Štěpánek pojal roli rozverně klukovsky, pobaví. (Samozřejmě raději nepřemýšlet nad poselstvím, kdy to vypadá, že je lépe nic si nešetřit a vše hned utratit - to je takový poněkud cikánský princip.) (04.09.2016)