Srbský film

Prvých 40 minút a možno aj hodina nenasvedčovalo nič tomu, že si tento film budem pamätať. Dal som sem odpad a chcel som to vypnúť. Dej sa následne zvrtol na zvrhlé "niečo" - čo neviem ani pomenovať. Toto nie je film pre každého a len silné žalúdky ho dopozerajú do konca. Neviem sám či som videl niečo chorejšie a to som myslel že Lidskú stonožku už nič netromfne. Mýlil som sa a aj napriek tomu, že dávam 5 * - tento film si medzi obľúbené dávať nebudem a budem sa tváriť, že som ho nie len že nepozeral - ale budem robiť sprostého, že som vôbec o ňom niekedy počul. Hanbím sa sám za seba a svoje hodnotenie - "srandovné" na tom hodnotení je, že sa mi to vôbec nepáčilo a presto všetko nemôžem inak. JEDNÝM SLOVOM ODPAD!!! (10.03.2012)

Věřím, že jako film v rámci exploitation hororu je tohle více než dobré, jak zde spousta z vás píše. Dějová osa a myšlenka filmu není špatná, ovšem to snuff pojetí už je u mě za absolutní hranicí. Tohle prostě není téma pro mne. A jelikož hvězdičky jako hodnocení mají zároveň doporučovat, u tohohle filmu to v žádném případě neudělám. Proto odpad. (04.12.2011)

To, že som toho už videl veľa a vydržím asi všetko je pri tomto filme bezpredmetné, pretože tento film si nepozrie len tak hocikto. Poriadny exploitation pre skalných fanúšikov daného subžánru je určený pre veľmi malé publikum a bežný hororový divák ktorý začína pri Kruhu a končí pri Sawe sa nechytajá a asi by to nevydržal. Srpski film je naozaj silná káva a sám som si pri jednej scéne povedal "to snád nie". V rámci svojho (sub)žánru splna všetky atribúty a dokonale plný to čo exploitation má, šokuje. Takéto halo si pri hororove pamätám naposledy asi pri Hostely, ale toto je iná liga a vlastne aj iný šport. Režisér Srdjan Spasojevic sa zaraduje do skupny europskych hororových režisérov, ktorý otriasli novodobým hororom a spravili malý humbuk. Dovolím si tvrdiť, že Srpski film je tá malá hranica medzi normálnym hororom a Japonskými shock horormi. Ocenujem explicitné násilie a to, že násilie nebolo samoúčelné. Film by som odporúčal každému divákovi, pretože pri tomto filme oceníte hodnotu slovného spojenia "ved je to len film". Nie je to nechutné. Je to hra s divákom počas polovice filmu, aby ho v druhej polovičke na konci dorazí už spomínané explicitné násilie. PS: Ako by povedal Vukmir, "To je film" :) PS2: Ale stálu sú lepšie filmy, ktoré zhnusia viac a intenzívnejšie(Martyrs, Haute Tension, Inside) (07.08.2010)

„To je film!“ Tak to dopadne, když vyžilý forvard Crvene Pornozvezdy Bělehrad odmítne jít na desítku. Scházel už jen Radovan Karadžič análně penetrující držadlem rakety Head Novaka Djokoviče.. Vzdáleně to připomínalo druhou půlku Lost Highway, nicméně perverzní povrch dálnice srbského Dina Velveta dává zapomenout na to, co je pod ní a celá komunikace tak končí někde v myšlenkové pustině, kde jsou jen pichlavé kaktusy kontroverze. Máme Srbsko, potažmo celý Balkán, či východní Evropu litovat za současný "fašismus politické korektnosti", související cenzuru, sociální stigmata občanské války, slepé upnutí se na vůdce a zaprodanost západu? Má vůbec Srdjan Spasolinijevič vzhledem ke své rodinné příslušnosti "mandát" točit něco s takovým vyzněním? Jediné, co vím jistě, je to, že komu se od třicáté minuty a dále postavil, ten by měl ihned zajít do kuchyně, vzít si nůž na krájení chleba a udělat se svým nádobíčkem to, co kdysi Rimmerovi udělal Alexandr Veliký.. (28.08.2012)