Srbský film

VRCHOL! Bizarní, zvrhlé a perverzní. V případě Srpského Filmu to ovšem nejsou jenom slova, ale holá skutečnost. Spasojevicův debut jde proti zdravým konvencím a bourá veškeré (nejen filmové) hranice. Všechno, co se o něm traduje, je pravda. Chorý výtvor zvrácené mysli, který je zároveň precizním moderním dílem(!), překvapující svým formálním zpracováním, tělesností a intenzivním nátlakem na diváka, jenž bežný konzument není schopen strávit. Beze stopy samoúčelnosti, i samotné násilí je svévolným narativem, který uzavírá slovy nepopsatelný kruh, co se do vás vypálí navždy. Jednoduše, Srpski Film je Avatarem svého žánru. Skutečně mám ještě potřebu vidět nějaký jiný film? (27.07.2010)

Srpski film by rozhodně neměl být prvním zvrhlým exploitation hororem, na který se člověk v životě koukne. Zaprvé by ho nevydejchal, za druhé by si vyplýtval absolutní špičku hned na začátku. Zapomeňte na amatérismus, tragické herecké výkony, předvídatelnost i jiné atributy, které jsou pro tento subžánr typické (a to i pro jeho nejznámější a nejkultovnější zástupce). Srpski film je úplně jiná liga. V profesionálním kabátě totiž uvědoměle plní to, co plnit má. Totálně diváka zhnusí. Pokud bych se o nějakém filmu odvážil prohlásit, že člověk, jemuž se skutečně líbí (tzn. sleduje ho s úsměvem na tváři a říká si "tohle je super"), není tak úplně v pořádku, pak je to jednoznačně tento. Osobně jsem měl ještě nepříjemnější pocit, než při nedávném The Human Centipede. Nejhůř se mi dělá při představě, že když někoho může napadnou tohle natočit, tak existuje i šance, že to někoho napadne udělat. Dám plné hodnocení, protože ten film funguje dokonale (možná až příliš), pochopím ale celou škálu včetně odpadu. U scény, kdy šílený režisér vysvětluje svůj nově vymyšlený žánr, jsem vážně přemýšlel o tom, že film vypnu, smažu a zapomenu. Horror movie of the year (19.07.2010)

Dokonale a geniálně natočená perverzita, která překračuje hranice snad všeho, co zatim bylo natočeno, navíc vše v perfektním vizuálu, vyrobenýho pomocí ponurých kamerových filtrů a celkově skvělou kamerou, vše pak ještě víc hecuje strašně zneklidňující hudba a ve druhý polovině nehorázně gradující příběh a krutě perverzní scény. Nicméně se mi zdálo, že ke konci se to Srdjanu Spasojevicovi trochu vymyká z rukou a zbytečně se mu posledních 20 minut až moc utrhlo z řetězu a nestíhá to ukočírovat, takže ve výsledku to nejsilnější, na co se film dlouho připravuje, nakonec nepůsobí tak reálně a trochu to zaostává za ostníma scénama, který mě doslova zatuhly v nevěřicím a přímo zírajícím pohledu. (20.07.2010)

Prvých 40 minút a možno aj hodina nenasvedčovalo nič tomu, že si tento film budem pamätať. Dal som sem odpad a chcel som to vypnúť. Dej sa následne zvrtol na zvrhlé "niečo" - čo neviem ani pomenovať. Toto nie je film pre každého a len silné žalúdky ho dopozerajú do konca. Neviem sám či som videl niečo chorejšie a to som myslel že Lidskú stonožku už nič netromfne. Mýlil som sa a aj napriek tomu, že dávam 5 * - tento film si medzi obľúbené dávať nebudem a budem sa tváriť, že som ho nie len že nepozeral - ale budem robiť sprostého, že som vôbec o ňom niekedy počul. Hanbím sa sám za seba a svoje hodnotenie - "srandovné" na tom hodnotení je, že sa mi to vôbec nepáčilo a presto všetko nemôžem inak. JEDNÝM SLOVOM ODPAD!!! (10.03.2012)

Ťažko subjektívne hodnotiť film, ktorého príbehové posolstvo je za všetkými medziami znesiteľnosti, ktorého hlavnou náplňou je čo najviac znechutiť a totálne zhovadiť ľudskú dôstojnosť. Neviem akej skupine divákov mal byť určený, snáď si tvorcovia mysleli, že sa v každom z nás kúsok zvrhlíka, bohužiaľ u mňa tým nezabodovali. Na zvrhlosti od Takashiho Miikeho ešte pristúpim, ale toto bolo veľa. Objektívne, hudobný podmaz a celá technická stránka filmu sa pohybovali tak v miernom nadštandarde, hviezdičky a percentá však neuvádzam, nechcem nikoho zavádzať. (18.12.2010)