Take This Waltz
Take This Waltz
テイク・ディス・ワルツ
Take This Waltz
Réžia:
Sarah PolleyScenár:
Sarah PolleyKamera:
Luc MontpellierHudba:
Jonathan GoldsmithHrajú:
Seth Rogen, Michelle Williams, Sarah Silverman, Aaron Abrams, Luke Kirby, Raoul Bhaneja, Jennifer Podemski, John Dunsworth, Damien Atkins, Matt Baram (viac)Obsahy(1)
Vtipný, hořkosladký film o jednom milostném trojúhelníku. Margot (Michelle Williams) zjišťuje, že na vztazích ze všeho nejvíc zbožňuje líbánky. Jenže je už pět let vdaná. Co se stane, když na služební cestě potká zajímavého muže, který, jak se nakonec ukáže, je její soused? Trocha flirtování se zvrhne v trochu něco víc a na světě je velké životní dilema a nutnost vybrat si mezi dvěma rozdílnými druhy lásky. (Traffic)
(viac)Recenzie (88)
(139/2012, DVDRip) / Tak toto teda určite nie.Prvú polhodinu som si myslel, že jediné možné vysvetlenie toho čo sa vo filme deje bude to, že sa jedná o nejakých psychicky postihnutých ľudí. Ďaľšiu polhodinu som rozmýšlal, či sa náhodou u mňa neprejavuje nejaká psychická porucha. Chápem, že ide o film, ale preboha, to čo bolo za postavy, to čo sa nezmysly sa dejú v tomto filme? Toto má asi byť nejaký pokus o originalitu, bohužiaľ ju ale ocenia asi iba intelektuálni onanisti alebo filmový masochisti. Rozhodne sa nejedná o vtipný film, a rozhodne ho tiež neodporúčam bežným filmovým konzumentom. Prevažné množstvo pozitívnych komentov je asi následok toho, že väčšina divákov nemalo šajnu čo to vlastne videli. (0/10) ()
Film, který má fantastickou atmosféru. Jenom mi připadá, že všechny postavy jsou mentálně, způsobem života a postojem ke svým blízkým tak nějak na úrovni středoškolských študáků. Jako kdyby doposud neměli důvod dospět. Takže pro mě možná i nostalgický návrat do mládí. A ještě mi k tomu zpívá Leonard Cohen... ()
ČÁST SPOILERU! Tedy ve zkratce, o čemže to vlastně je. Křehká, nestabilní, melancholická dívka (dosazen sarkasmus) je znuděná vztahem, po kterém by řada žen toužila a okouzlí ji neznámý elegán. Emoce jí cloumají, neví z které do keré a my sledujeme její vnitřní boj. Nakonec vyhrává nové, neokoukané, které (až pomine počáteční okouzlení/pomatení/poblouznění/zamilování/sra*ky) je úplně to samé, jako to od čeho utekla. Dokonce i ve filmu je to doplněno stejnou scénou. Podle konce filmu jsem chtěl hodnotit buď 5 hvězdičkami nebo odpadem, nakonec to dopadlo tak, že si to ta labilní dívka uvědomila a trpěla stejně, čili to vidím takto: * A mimochodem komedie to tedy není ani náhodou. ()
Nevím jak vy, ale já měla závrať :-) ()
Michelle Williams tyhle filmy sedí jako ulité a Seth Rogen má konečně v normální roli. Nevím, jak bych se zachovala na místě Margot ale život přináší různá překvapení. Nic nového nezůstane nové věčně a každý vztah časem nevšední a nakonec se Margot dostala tam, kde už jednou byla. ()
Celkem depka. A ještě po týdnu TTW pořád nemůžu dostat z hlavy. A vůbec mě nepřekvapuje, že tenhle film je dílkem mladé ženské. 9/10 ()
Nesympatičtější hlavní představitele ( všechny 3) abych pohledal. ()
Jste šťastná, spokojená, máte milujícího manžela, kterého taky velmi milujete, ale najednou, z ničeho nic, vám asi přijde nedostačující a začnete být se sousedem, s kterým si to dáváte i ve třech (asi s kamarády) a jste opět "spokojená". Aneb film je spíše názorná ukázka toho, co jsou (některé) ženy zač. A ještě mínus za až moc odhalených (i velmi starých) přírodních lidí. ()
Naprosto úžasný film a jeden z nejlepších hořkosladkých filmů vůbec, který má vybroušený scénař k dokonalosti a je velmi originální a lehce uvěřitelný. Je neuvěřitelné, že na scénáři i režii je podepsaná průměrná herečka Sarah Polley, která už svým debutem 'Daleko od ní' ukázala, že má talent, ale tímto filmem filmařsky velmi vyzrála. Herecké obsazení ústředního trojúhelníku je zajímavé a zvládnuté, při čemž musím vyzdvihnout Michelle Williams, kterou jsem v jejich dřívějších filmech nemusel, ale zde je opravdu zajímavá a skvělá. Už se těším, až si film pustím znovu. ()
Romantika, která předchází mírnému vystřízlivění ke konci je omamná, později, když se ztratí kouzlo a anonymita neznámého, snímek vychladne jako manželská postel. Michelle Williams je dokonale přirozená, přesně typ sympatické, ale trochu záhadné "dívky od vedle". Luke Kirby by mě na svůj monolog nad margaritami dostal zaručeně. Setha Rogena nebudu komentovat, filmy, ve kterých se zpravidla objevuje nejsou můj šálek, takže nebudu lomit rukama nad tím, jestli se zpronevěřil svému komediálnímu profilu. Největší radost mi režisérka udělala, když se u nezávislého snímku o lásce obešla bez nervních, srdceryvných a ubrečených scén a i přes nejednoznačné vyznění ho zahalila do hřejivých letních barev. Sarah Polley má potenciál. ()
Michelle Williams opět ve vztahovém trojúhelníku, asi tak od 46. minuty podmanivá lekce z erotiky - manifest Po čem ženy touží. ()
Aj nové veci starnú .... alebo úžasný film o tom ako vášeň prechádza do rutiny a deje sa to aj opakovane. ()
Popravdě se mi na filmy s Williams strašně špatně kouká, tolik mě mrzí že tuhle roli nedostal někdo jiný. Komedii v tomto snímku rozhodně nevidím zato dramatičnosti je tam kotel. Vadí mi přemrštěná citlivost a neustále uslzené oči hlavní hrdinky, stejně tak bych ve skutečném světě nečekala muže, který bude její řeci poslouchat a že je vůbec pochopí tak jako zde. Vztah mezi manželi jsem sledovala se zaujetím, zbytek se mi z paměti vytratil. A velmi velmi děkuji za skladbu od Cohena Take this waltz, je nadherna. ()
Staré je už zlé a nové zostarne...vzťahy sú kure*sky komplikované a tento krásne farebný horko-sladký film so skvelým hereckým obsadením a výbornou hudbou je toho príkladom. ()
Príliš uťahaná jednohubka... Lepší strih a skrátenie aj o 30 minút by filmu pomohlo, pretože občas sa strašne vliekol. Archeotipný Seth Rogen mi postupom času začal liezť na nervy, milostný románik sa v podstate hodinu vliekol a nič sa nedialo... Začiatok bol super (stredoveká scéna + lietadlo) potom to však skĺzlo do občas trápneho priemeru. ()
Ze začátku, chci hlavně říct, že žánr komedie bych absolutně vypustil. Take This Waltz je totiž jednoznačné citové drama. To, že se filmu dějí věci, jako kočkování, mazlící hrátky a určité vtipné momenty, nedělá hned ze snímku komedii. Po asi hodině dívání, se člověk ztotožní s hlavními hrdiny a připadne mu, jakoby je znal. Sledováním scén bez dialogů ale s množstvím emocí, divák nakoukává do nitěrné psychiky. Naopak, když se začne mluvit a to na delší časový úsek, nastane vjem poslouchání, jako u terapeuta. Už dlouho jsem nezažil ten pocit osvojení si filmu, jako takového. Herci byli vybráni perfektně. A záměrně hrají s nutkáním minimalismu. Je to také můj první film s Michelle Williams. Taková to drobná herečka a jak dokáže, vyznačit pocitovost pohledem a chůzí (která, je tu hodně podstatným prvkem). Pro mě zásadní novost. Setha Rogena mám velmi rád. V dramatických úlohách se už naplno vyžívá, ač to ani, tak na první pohled nevypadá. Je to totiž hlavně komik. Po pár filmech je z něj ale i plnohodnotný charakterní herec. Pro mne jako pro muže, bylo chování hlavní hrdinky, naprosto nepřizpůsobivé, netaktní a nepřípustné. Když ke konci filmu si ji, Sarah Silverman vzala na kobereček a řekla ji toto: "Když si vezmeš život jako takový, vždycky v něm cítíš jisté prázdno a nejde tu jen o nás. Ale nemůžeš se naivně to prázdno snažit vyplnit" - přišlo mi, že hlavní poselství snímku, bylo řečeno. Nevěra je prostě to nejhorší, co může být (ať to začíná, nevinným flirtováním). Dal bych i pět hvězd ale trošku mě zklamalo, že nebyl kladen ještě větší důraz na to, jak se cítí manžel podveden a jak to snáší. Kamera na Sethovi, který byl zdrcen, byla sice skvělá, stejně jako monolog ale měl jsem za to, že to ještě bude více rozpitváno. Nic se ale nemění na tom, že jsem si film užil, jelikož takové filmy mám přesně rád a pasujou mi. ()
Jak už někdo v komentáři poznamenal - Seth Rogen stále vaří kuře a Michelle Williams se pořád sprchuje (občas jde doknoce full frontal, za to malý bezvýznamný plus). Skoro se mi ale zdá, že byly tyhle scény nejzábavnější. Pak už jenom řeší znuděná nanynka svoje trable s láskou. Nějaký řešení sice najde, ale protože je ženská, tak nakonec (překvapivě) zjistí, že vlastně vůbec neví, co chce. Takže vlastně uplně zbytečnej film, kterýmu nedá smysl ani nějaká závěrečná pointa. Většina recenzentů nadává na Rogena, já bych se však bez jeho obsazení nejspíš unudil k smrti, dvě slabší hvězdy. ()
Oooooohromný film, ktorý má veľkú hlbku v maličkých detailoch a nastavuje tvrdé zrkadlo pre každého kto sa tento film díva. Dotyky a nedotyky sú nádherne rozdelené. Je to v tom, čo si vyberieš. Komu sa dá menej alebo viac ublížiť. Nedá sa mať v tomto svete anjelskú gloriolu. Režisérka Sarah Polley v mojích očiach vystúpili poriadne vysoko. Krásny film a skrášli deň ,každému kto hľadá a nevie tak ako hlavná hrdina vo skvelom podaní Michelle Williams. Možno na nej oči nechať. A točiaca scéna s Cohenovou piesňou je sladkou odmenou za šancu dať tomuto filmu nádej. Krásnych plných počet hviezd... ()
Tolik silných scén. Fakt to mezi těma dvěma neskutečně jiskřilo! Paní režisérce se povedlo zachytit spoustu chytlavých momentů, kterých se ani náhodou nedočkáme v lecjakých komerčních romanťárnách. Útok na city prostě. A takové to naturalistické zobrazení manželského života mě pobavilo, palec hore :) ()
Tenhle film by se měl povinně pouštět emočně nestabilním osobnostem v rámci KBT. Sarah Polley napsala evidentně něco velice osobního a je otázka do jaké míry se jedná o sebereflexi, vykoupení, či případné varování pro nás ostatní. Možná od všeho trochu:) -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Vztahy jsou o budování, sdílení, o občasném klopýtnutí (nezneužívat - bagatelizace/racionalizace atd.), ale hlavně jsou o vyzrálosti (moudrosti). Respektive ty zdravé vztahy. Pakliže se s Margot nějaký divák ztotožňuje, mohl by se řadit mezi osobnosti, jež si vztahy idealizují. Jako třeba Linklaterova Céline z filmu Před půlnocí, nebo zdejší emočně nestabilní a nezralá Margot. Pokud je divák více jako zmíněná Céline, tak se s tím dá ještě něco dělat. Pokud jste ale jako Margot, může se to s vámi táhnout i po celý život (metafora "emočního" kolotoče, jež představuje obraz osamělosti, který překrývá výraznými vnějšími podněty; odborně se tomu říká emoční dysregulace). Lidé jako Margot mají ten problém, že vidí jen sebe a své potřeby (viz dále kuřátka). Pro ně není vztah reciproční, pouze vyplňuje emocionální potřebu, která má svou expirační dobu (jelikož je jejich vazba povrchní, neboli podmínečná). Jenže do vztahu jde zdravý člověk s pocitem, že žádná expirační doba neexistuje (Lou a jeho romantický vtípek s vodou). ---------------------------------------------------------------------------------------- Margot sice měla sebereflexi v podobě "zrcadlení" v charakteru Geraldine (dialog u verandy; ta kuřátka představují rozbité osobnosti Geraldine a Margot v jejich stěžejní části života, ve které zklamali rodiče, případně společnost - pečování a ochrana), Lou se však i přes toto uvědomění už nikdy nevrátí (dialog na verandě, který se hlavně odehrává non-verbálně: Margot: "Do you ever think ... ? Lou: "No, I don't"), jelikož Margot si nebyla vědoma ve vztahu toho, co měl Lou inherentní i bez získané zkušenosti - perfektní tanečník valčíku neexistuje. Pardon, nemohl jsem si tu pitomou metaforu odpustit:) Chtěl jsem říct, že idealizace vztahů bez rovnováhy přiměřeného (racionálního) náhledu, je cestou do pekel za každé situace. A že život není hra. Vztahy nejde jen tak restartovat, případně si "naloadovat" uloženou pozici a místy si zkoušet, co kdo vydrží, či "kam mě asi tahle vzrušující cesta zavede". Důvěra se velice těžko obnovuje. Zvláště pak poté, kdy si Váš protějšek uvědomí, že jste si jej nevážili tak jako si on vážil Vás. Vztahy se totiž rozvíjí hlavně skrze sdílení, komunikaci, důvěru a uvědomění, že život není pohádkou sám o sobě, ale jen díky Vašim činům. ------------------------------------------------------------- P.S.: Co projektujeme, to také přitahujeme. Daniel má stejný problém jako Margot. Danielova kresba - představuje dualitu a stínové vlastnosti - je pro Margot projektivním testem, ve kterém vidí svou narušenou a nefunkční část, a proto se jí také příčí. Pokud se ztotožňujete s Margot a jste "zacyklení / neukotvení", kontaktujte jakéhokoliv psychoterapeuta. Není se za co stydět. Není to Vaše chyba. () (menej) (viac)