Jana Eyrová

„Chvílemi za hustým mřížovím klece zahlédnu velmi zajímavé ptáče. Živé, se zajetím nesmířené. Vypustit ho, k oblakům by se vzneslo...“ Láska dušená konvencemi a zákony ve filmařsky dokonalém romantismu se srdcem jako zvon. Emoce pod hávem ponurosti, na první pohled někdy možná skryté, jsou pak o to intenzivnější - až si člověk uvědomí, jaké hovno uvízlé mezi diváckými prsty je třeba taková série Twilight.. Rozhovory trojúhelníku krb, Jana a hradní pán Rochester jsou elektrizující, přičemž oheň plápolá, Mia Wasikowska věrohodně podává citlivost, upřímnost a vnitřní sílu a Fassbender..? Vidět ho pohádkový kníže Josef Kemr, dal by si brýle na nos a pravil: „Hmm, vášnivý…“ Nejsem hozený tímhle směrem a nehrávám v napuštěné vaně s Eso Rimmerem žertovnou hru "Najdi ponorku", ale já toho chlapa prostě žeru.. (09.01.2012)

Výborná adaptace knižní klasiky. Já tyto literární díla opravdu můžu a po dlouhé době filmové provedení, u kterého bylo mé srdíčko plně uspokojeno. Musím pochválit tu lehce pochmurnou atmosféru, která dokonale vystihuje vnitřní pocity Jany a vůbec celý její vztah s Rochesterem. Moc se mi také líbilo, že Cary Fukunaga se snažil zobrazit i tu temnější stránku knihy. Herecká dvojice doopravdy dokonale vybrána. Lepší Janu Eyrovou si ani představit neumím a to samé platí i u Michaela Fassbendera, kterému Rochester naprosto sednul. Strašně mezi nimi zafungovala chemie a především dialog v první půlce, kdy si oba navzájem nahlíží do nitra, je plný úžasného napětí. K tomu navíc krásná hudba Daria Marianelliho, díky jeho intimním a jemným tonům jsem se párkrát neubránila vzpomínce na Pýchu a předsudek. Vím, že někteří znalci knižní předlohy můžou být trochu rozčarování ze samotného závěru, já jsem však opravdu ráda, že film skončil přesně v tom okamžiku, ve kterém skončil. Zatím dávám střízlivější hodnocení, ale k plnému mi chybí krůček, který možná ujdu při druhém zhlédnutí. (30.07.2011)

Vměstnávání několikasetstránkových chytrých románů do dvouhodinových filmů je úkol nevděčný. Tenhle pokus není zlý. Sám ho mám za pěknou ilustraci, má sestra však, která knihu dočetla jen několik hodin před návštěvou kina, po zlhlédnutí snímku oprávněně poznamenala, že na plátně zůstal z Brontëové díla spíše líbivý pocvrch, příběh se svými zvraty, ale ztratila se hloubka. Ale jaké hlubiny lze také očekávat ve 120 minutách? Někdy však nešlo jen o zploštění, ale i o vychýlení postav: malá Jane je příliš spratkovitá (dospělá je nicméně obsazena dobře), v knize éterická Helen působí zde jako blouznivka, z Blanche Ingramové, jež má být ve své bezcitnosti přeci jen oduševnělá a krásná, se stala hned na první pohled podezřelá karikatura a též z Jana Křtitele zůstala pouze slupka náboženského fanatika. Nešťastně nedovysvětlená zůstává též motivace Janina závěrečného rozhodnutí, které zde působí jako vítězství citů nad morální volbou, což tak v románu vůbec není. Miss Eyrová - jedna z vůbec nejkrásnějších literárních hrdinek - totiž okouzluje právě úchvatným spojením citovosti a mravní zásadovosti. Inu, ani tato dvacátá šestá adaptace románu zjevně není definitivní... (29.07.2011)

Tohle je snad nejadaptovanější kniha pro film, kam mi jenom paměť sahá...a beztak je to vůbec první adaptace, ke které jsem se odhodlal. A taktéž poslední. Fukunaga je můj oblíbený režisér a myslel jsem si, že jeho režijní schopnosti u mě dokáží vyvolat zaujetí v přežití a silně neaktuální historický příběh. Nestalo se a mrzutého Fassbendera už nechci vidět...6/10 (22.08.2020)

Hned na začátku bych chtěl podotknout, že málokteré literární dílo se dá převést ve své úplnosti do filmového tvaru. Co se týče další okolnosti tohoto příběhu, tak pravdou je, že z literárního příběhu, který byl vtěsnán do dvou hodin, byl pouze přenesen povrch a z hloubky jenom část. Na druhou stranu nabízí zase o něco jiný pohled na stejný příběh, který byl již v řadě filmových i televizních adaptací tolikrát ztvárněn. Přesto vše, je výsledek překvapující, vnějšně přitažlivá podívaná je chytlavější než mnohé leckteré starší verze. Pojetí postav Jany Eyrové a Edwarda Rochestera, do kterého se dívka postupně zamiluje, nicméně zase nemá tolik prostoru zobrazování zrodu lásky jako jiné verze. Ale navzdory všem výhradám platí, že jde nezpochybnitelně o silný příběh lásky, na který se velmi dobře dívá. Tak mi na závěr nezbývá nic jiného, než ji vřele doporučit všem romantickým duším…. (25.09.2011)