Jana Eyrová

Laicky a zjednodušene povedané, Fukunaga len jemne obmieňa a upravuje črty charakterov a ich príbehového pozadia tak, aby z hrdinov, ktorých láska nemá budúcnosť à la Sin Nombre urobil hrdinov, ktorých láska nemá budúcnosť v kulisách dobového Anglicka. Podotýkam, že skutočne veľmi zjednodušene povedané. Dôstojná adaptácia klasického románu obťažkaná Fukunagovým estetickým vizuálnym cítením a dramatickou hudbou má na sebe nános patiny konzervatívnej kostýmovej drámy, ako by snáď ani nepochádzala z tohto storočia. Šelest chladného vetru v korunách stromov, vŕzganie starých dverí a drevených podláh, praskanie ohňa v kozube sprevádzajú prvotné kvetnaté slovné prestrelky mladej Jany a rozmarného Rochestera, ktoré postupne rozmŕzajú a počiatočný chlad sa pomaly mení vo vášnivú nádej, ťažko skúšanú osudom, ktorú však prirýchlo doháňa smutná a ťaživá minulosť romantických hrdinov z čias, keď si pravá láska len ťažko hľadala cestičku skrz temný les za svojim šťastím. Precízna a nevýslovne čistá réžia a lahodné obsadenie sú tými pravými ingredienciami na výnimočný film, aký sa dnes už takmer nevidí. Dokonalá voľba na chladné večery strávené doma, ideálne pri skutočnom kozube len za svetla plamienkov. Vidieť to v originálnom znení, zrejme by som siahol po plnom počte. Rád sa o tom presvedčím. 85% (07.10.2014)

Filmařsky po všech stránkách naprosto profesionálně zpracované dílo (úžasná kamera a perfektní výběr lokací), z něhož po celou dobu sálá obrovská úcta k předloze. "Vznešené" kostýmní feministické romance mě ale bohužel vždy hodně míjely (viz třeba Jane Austen), takže i zde jsem se chvílemi trochu nudil. Fukunaga je výtečný režisér, ale určitě mu více sedí ostřejší a současnější témata... 60 % (11.09.2017)

Možno má niekto pocit, že sa podobným romantickým filmom treba vyhnúť, ale mňa to chytilo od prvých minút a skôr mám pocit, že presne tento typ romantických filmov tu dnes chýba. Výborne do detailov prepracovaná hlavná postava strháva na seba najviac pozornosti i kvôli tomu, že miestami pôsobí ako naozaj z inej planéty. Prežila neľahké detstvo, škoda, že scén zo sirotinca nebolo viac a vidieť na jej tvári úsmev je niečo výnimočné. Iskra medzi Janou Eyrovou a pánom domu v podaní M. Fassbendera preletela takmer ihneď, ale v skutočnú lásku prerástla postupne. Film zdobia hlavne dobre napísané dialógy, výborná atmosféra daždivého a hmlistého Anglicka a samozrejme výborné výkony hercov. Kvalitná hudba i dojímavý záver iba potvrdili slová mnohých o tom, že adaptácia známej knihy sa naozaj vydarila. 80%. (24.02.2012)

Marně bych trápil svoji drahou krátkonosnou paměť, kdy naposledy jsem na plátně (monitoru) sledoval tolik vážných a uplakaných obličejů. Před shlédnutím filmu jsem neměl ani záchvěv páry, kdo jest Jane Eyerová, neboť jsem ve škole nedával pozor a psal vlastní - po hříchu špatné - básničky. Dokonce bych ani netipnul předmět, který mě měl s touto morálně neobyčejnou ženou seznámit - literaturu. Myslel bych si asi (původně), že šlo o sousedku Marie Curie-Skłodowské, s níž vynalezla rádio, no ale v úplně kovovým stavu! Ne, tak teď vážně. Zaplácnul jsem díru ve svém ementálním vzdělání (pravda, filmem, nikoli knihou). Herecké výkony, jakkoli nad běžným sortimentem filmového průmyslu s.r.o., mě kvůli zvláštnímu scénáři nedokázaly oslovit, nedokázaly rozlomit mříže mezi mnou a filmem. Seděl jsem jak pecka a sledoval prapodivné namlouvání dvou tetřívků a jedné tučnice (nebo jak se řekne samice od tučňáka? --> nejde o narážku na Miiny proporce). V případě Fassbendera to bylo tokání přinejmenším úchvatné, zvlášť, když odhalil poměrně zajímavé způsoby polygamie. Celý smysl příběhu tkvěl - podle mého - v morálním kreditu (či spíše paušálu) hlavní hrdinky, jenže právě to se mi v příběhu poněkud ztrácelo a nechtělo se to dát objevit. Takže proto poněkud nižší hvězdokupectví. A jako správný romantický harcovník - ač neznaje předlohu - jsem celkem přesně dokázal odhadnout další kličky příběhu a bohužel i to, jak skončí. Ale za to madam Brontë nemůže.To jen my, filmoví spotřebitelé 21. století, jsme viděli už tolik variant romantických příběhů, že už nás nic nepřekvapí. A často ani nedojme. (06.01.2015)

,,JSEM SNAD NĚJAKÝ STROJ BEZ CITŮ? MYSLÍTE, ŽE JEN PROTO, ŽE JSEM CHUDÁ A OBYČEJNÁ, TAK NEMÁM SRDCE A DUŠI? MÁM DUŠI, TAK JAKO VY, A STEJNĚ TAK I SRDCE! A KDYBY MĚ BŮH OBDAŘIL KRÁSOU A MAJETKEM, TAK BY PRO VÁS BYLO TAK TĚŽKÉ MĚ OPUSTIT, JAKO JE PRO MĚ TĚŽKÉ OPUSTIT VÁS!“..... /// Dobové drama plné Alenky (při kterém si jako v říši divů připadám spíš já) není kostýmní historickou podívanou, ani žádnou bod ,,G“ hledající romantikou současnosti. Je to JEN malý příběh o dívce, čisté duši hrdě nesoucí svůj osud, plný fungujících dialogů, ze kterých vyzařuje napětí a cit. ,,MUSÍM SE VÁS DOTKNOUT, ABYCH VĚDĚL, ŽE JSTE SKUTEČNÁ.“ Atmosféra plná staré Anglie, slova jako romantická básnička – jak poetické. A tajemný pan Rochester se svým démonem. Příběh čisté lásky, komorní romantika natočená velkým stylem, která jen jednu chybu má: nevešli se do ní emoce! JSI SKUTEČNÝ ČLOVĚK JANO? (Hmm, spíš UFO, o kterým si každá romantická duše může nechat zdát.) Tak hezký sny! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Každý měsíc trávím několik dní na podstavci hanby. 2.) Myslím si, že vzorem romantické ženy je Stiflerova máma. 3.) Knihu od Charlotte Brontëové Jana Eyrová číst nebudu. 4.) Thx za titule ,,maslanka“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (30.07.2011)