Banksy - Exit Through the Gift Shop

Fakt dobrá a myšlenkově promyšlená mystifikace, která se podobně jako Kitanův Achilles zamýšlí nad významem umění,uměleckých forem nebo i smysluplnosti zpětné vazby...Mr.Brainwash se stal úspěšným díky tisku,reklamě a vykonstruované iluzi, že tyhle tuctové bláboly jsou opravdu jedinečné-Stejně tak jako Banksyho každý žere, fandí mu, zná jeho věci=Jenže co je Banksy a co už né?Kolik z těch věcí má opravdu na svědomí on?Třeba je to jen tisíc lidí na celém světě-organizovaných nebo navzájem se kopírujících=Kopie banksyho, která je ale nevědomky kopií kopírovaného (možná)pravého/prvního Banksyho..Hahahááá=Past..A Banksy se tomu všemu jen směje, protože ví, že o tom to není....Třeba se směje i teď v sedačce zaplivaného kina-té podivné skutečnosti, že někdo jeho jménem natočil komerčně výdělečný jakožedokment o Banksym, street artu a nějákém MBW...:D (31.03.2011)

Samozřejmě jsem při exhibici počmáraných zdí a slonů znalecky pokyvoval hlavou a poctivě jsem svým dílkem přispěl k davové retardaci. Ne, počkat, to jste byli vy. Jisté je, že kdyby se tento snímek zabýval pouze nejnovější zhovadilostí, zvanou streetart, tak bych ho jistě, jakožto osoba tolerantní k blbosti moderního světa, snadněji rozdýchával. To se ovšem nekoná. Z průzkumů vyplývá, že průměrného diváka nebaví poslouchat sešlou čtyříctku, jak se svými sešlými obdobami pomlouvá sousedku, jejíž pes se jí vysral na trávník a Banksy: Blablabla se od ní v zásadě neliší. Britského frajírka s retardovanou přezdívkou nasere, že vlezlý Frantík vydělal během několika dnů miliony za lepení vlastních ksichtů po stěnách L.A. a rozhodne se natočit dokument, který by tomu nepoctivému a neorginálnímu parchantovi srazil nehorázné příjmy. Nic víc tento dokument neskýtá a já rozhodně nemám zapotřebí sledovat, jak po sobě dva primáti házejí hovna. Tento komentář má také apelovat na jednotlivé kusy tupého stáda, které tento film hodnotí tak nelogicky kladně: Narovnejte si čelist, otřete slinu a okamžitě začněte používat mozek nebo tuhle sračku docpete do TOP 20, jak už máte ostatně ve zvyku. (15.05.2012)

Co je na tomto dokumentu zajímavé, je pohled na spoustu netradičních uměleckých děl, která mají nějakým způsobem vyjádřit názor nebo rozbít všudypřítomnou šeď. Ale podle názvu jsem očekávala, že se bude věnovat Banksymu a ne Mr. Brainwashovi, který mi byl extrémně nesympatický - jak na první pohled, tak i jeho přístupem k něčemu, čemu říká umění. Streetart mám ráda, má-li nějakou myšlenku a nemyslím si, že se člověk stává umělcem, zaplatí-li si lidi, kteří tvoří věci dle jeho nápadů a jako tečku si sám uspořádá výstavu. Není tohle jedna z věcí, kterou Banksey kritizoval? Film bych velmi ráda hodnotila kladně, přeci jen mi poskytl dost nevšední náhled na tvorbu v ulicích a určitě mě i upozornil na spoustu zajímavých děl, ovšem ten zbytek okolo mě naprosto znechutil. Pokud jste ale fanoušky MBW, bude se vám určitě líbit. (12.09.2012)

Cannes... is a nice place ;-) Tenhle film mě hodně pobavil. Člověk celou tu dobu netuší co se děje, a nejhorší na tom je, že to nezjistí ani po skončení. Jestli je to jen mystifikace se asi jen tak nedozvíme, ale rozhodně si můžeme koupit super obraz od Mr. Brainwash za krásných 50 000 $, a to se vyplatí! (11.07.2011)

Přečetl jsem si většinu z komentářů a vnímám celou věc trochu jinak. Tohle totiž není nějaká moralisticky-kritická óda na téma, co je a co není umění, nebo ironický lament nad tím, jak se street art komercializuje a ztrácí autenticitu, ale bezskrupulózně sobecký a zcela egoistický výkřik z dílny Banksyho kritizující rádoby-umělce jako je Guetta, kteří si dovolují na něm parazitovat. Správně se to mělo jmenovat nikoliv Banksy: Exit Through the Gift Shop, ale Banksy: Ty sviňáci mi lezou do zelí. Proto nemůže být a není Guetta Banksym, jak se někdy v rámci debat „mockumentary versus hoax“ objevuje; Bansky je tady zcela jasně britská superhvězda a pan umělec, kdežto Guetta šmejd, který má tu drzost pana umělce kopírovat. ____ Pokud by ale někoho přesto zajímala cesta od „čistého" umění k vyprázdněnému byznysu a nekonečná schopnost kapitalismus začlenit, a tak otupit subverzivní ostří všech jednotlivých požadavků, ať vezme v potaz Piráty z Karibiku. Ono se sice pořád přetřásá Che Guevara na tričku buržoazní mládeže coby příklad hegemonie a její inkorporace, ale Piráti z Karibiku nám poskytují mnohem pěknější příklad. Na jedné straně tu máme disneovsky uhlazený mainstreamový film pro celou rodinu, a hle!, do něj včleněný asociální, osamocený klaun, mimoňská, loserovská postava kapitána Sparrowa, která trpí problémem komunikace s okolím a nevyhraněnou sexuální orientací. A přesto ho všichni berou a mají ho div ne za boha. Jaký nádherný příklad! Nebo si vezměte reklamu, která přebrala metody ruských avantgardistů: juxtapozice tváře strávníka hned vedle ledničky opisuje Kulešův efekt, zatímco rovnice špína + prášek = čistota vychází z principů intelektuální montáže, která počítá s tím, že ze střetu dvou záběrů a s pomocí asociativního myšlení diváka vznikne v jeho hlavě záběr třetí, který vytváří poselství a smysl celého tohoto pomyslného „souboje záběrů". Jak se později ukázalo, ono to často nefungovalo, lidé si ten třetí záběr nedomýšleli. Reklama to zdá se pochopila a ukáže nám jej explicitně v celé své kráse. A pak že to nejde. (22.06.2011)