Mamánek
Cyrus
Cyrus
Kamera:
Jas SheltonHudba:
Michael AndrewsHrajú:
John C. Reilly, Jonah Hill, Marisa Tomei, Catherine Keener, Matt Walsh, Katie Aselton, Jamie Donnelly, Tim Guinee, Steve Zissis, Newell Alexander, Edie Mirman (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
John C. Reilly, Jonah Hill a držitelka Oscara Marisa Tomei (1992, Herečka ve vedlejší roli, Můj bratranec Vinny) se představují ve svérázném a legračním filmu o lásce, rodině a jednom souboji na ostří nože. Už dlouho rozvedený John (Reilly) má pocit, že konečně našel tu pravou, když se seznamuje s milou a přitažlivou Molly (Tomei). Vše má jeden háček. Mollyin syn Cyrus (Hill) matku jen tak nespustí z očí a rozhodně nemá v úmyslu snášet v její blízkosti jiného muže. Začíná urputný souboj o výsadní post Muže č. 1, ve kterém si ani John ani Cyrus neberou žádné servítky. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (79)
Podobný námět už tady párkrát byl – dva lidi se seznámí, mají se rádi, ale jeden z nich má dítě, které jejich vztah bojkotuje a nějak se to vyvrbí. Obvykle jednoduchá, spíš dětská zábava. V tomto případě jde o vážnější pojetí, citové vydírání (opruz Jonah Hill) a komediálních scén je pramálo. Nenašel jsem moc věcí, které by mě nadchly – napadají mě jen 2: Marisa Tomei a ještě jednou Marisa Tomei. ()
John (John C. Reilly) má problém s navázáním kontaktu - většinu žen odpudí dříve, než se s nimi vůbec dokáže začít bavit. A tak se stále ochomýtá kolem své bývalé manželky a jejího nového muže. Až jednou jej vezmou na party, kde potká podobně ztřeštěnou Molly (Marisa Tomei), se kterou si hned padnou do oka. Jenže to má jeden háček - Molly má dvacetiletého syna, který jiného muže ve společné domácnosti nesnese... Těšil jsem se na bláznivou komedii plnou naschválů, které si oba soupeřící kohouti budou provádět, a tak jsem logicky trochu zklamanej. Spíše než komedie je tento film o drama o komplikovanosti lidských vztahů, ve kterém se jen asi dvakrát trochu pousmějete. Po herecké stránce nemám filmu ani moc co vytknout - Marisa Tomei vypadá stále dobře, Johna C. Reilly mám rád, a Jonah Hill hraje svoji roli rozmazleného spratka taktéž dobře. Celkově jsem se ale chvilkama nudil.. ()
Cyrus mi přišel více než komedie jako romantické (romanticko-psychologické) drama, protože scén, u nichž bych se smál, nebylo mnoho. Každopádně jde o celkem poutavý - leč snadno předvídatelný - příběh, kde potěší skutečnost, že hlavními aktéry nejsou obligátně mladí lidé, popř. adolescenti. Občas není špatné se podívat i na rozvíjející se vztah starších lidí. Z hlediska psychologie poměrně poutavý a pochopitelný snímek pro nenáročného diváka. ()
Reillyho mám rád. Opravdu. A to až tak, že se kvůli němu podívám i na film, který ve mě na první pohled vyvolává rozpaky. A tak jsem musel překousnout velice uondaný filmový start. Asi takový, jako když by se mu vůbec nechtělo, jako by si říkal "Budeme hrát? Má cenu dělat nějakou zápletku? Kdo první vstane a začne ji dělat? Já ne, ne ne, ještě nejsem dost odpočatý, ať na to jde...". Nakonec se to ale dá do pohybu a svižnost plus nějaké ty sympatie získá až s příchodem rozložitého Hilla a jeho her. Poté už si to film šine celkem známými cestičkami a tak jako John i divák dojde nakonec k poklidu duše. ()
Pôvodne som čakal, že Cyrus bude bláznivá komédia o tom, ako sa snaží vyrastený synáčik robiť zo života peklo novému priateľovi jeho mamičky. Čakal som zle. Rozhodne totiž nejde o komédiu (nájdu sa tu maximálne úsmevné momenty), postavy neslúžia komike, ale pôsobia realisticky (sčasti vďaka scenáru a sčasti vďaka hereckým výkonom), dá sa s nimi stotožniť a súcitiť. Skôr vidím Cyrusa ako nejaký vážny nezávislý, malý, ale milý a úprimný film o dvoch druhoch lásky. ()
Reklama