Týždeň bez záväzkov

Jednoduchá komedie, která neurazí, ale ani nenadchne a po pár dnech z hlavy vyšumí úplně. Může za to především nevyužitý potenciál námětu. Mohlo to být totiž třeskutě vtipné, ale je to spíš klasická šablona o sebeuvědomění. Ani z Alexandry Daddario tvůrci nic kloudného nevytřískali. Film naštěstí zachraňují sympaťáci Sudeikis/Wilson, jejichž komediální talent táhne film výrazně nahoru. (05.09.2016)

S režírováním brášků Farrellyových to jde víc a víc z kopce. Demence a nechutnosti zůstaly, fajn, ale ty poslední filmy jsou už totálně bez nápadu i bez humoru. Za týden se dá o***** celý basketbalový družstvo (ideálně juniorek), ale tady si nikdo pořádně ani nevrzne a těch pár záběrů do rozkroku Ira a černocha mě jako chlapa zrovna moc nebere. (07.10.2012)

V podstatě povedená komedie, hlavně první hodinka je velice svěží zábava. Jako nejlepší část považuju den 1 s golfem a sušenkama, to byla šleha. Je ale škoda, že se ta tendence neudržela a ke konci je to bráno možná až moc na vážno a spadá to do běžné americké romantiky. Taky si myslím, že mohly být více rozvedeny jednotlivé dny, když už se počítaly, protože tam šlo vymyslet neomezné množství dalších gegů a tvůrci se mohli razantněji vyřádit. Rozhodně jsem se ale nenudil. 3,5*. (11.02.2013)

Komedie odproštěná od všech závazků konveční zábavy rozjíždí maratón sexistických narážek a vulgárních dialogových výměn 40letých otců od rodin s duší puberťáka, které scénář stále staví do trapných pozic. Hall Passu se jako filmu formátu nechutné komedie nedá upřít, že se člověk zhlasita zasměje, čímž je hlavní cíl splněn. Škoda jen, že pekelné tempo fórů nevydrželo o trochu dýl. Nebýt druhé poloviny filmu, kdy neotřelý chlapský humor ustupuje na úkor příběhového prozření a trochy poučné dějové náplně, dalo se hodnotit výš. (14.09.2011)

Celkem zajímavý nápad. Co se stane, když dáte vzornému manžílkovi na týden volno. Může si dělat, co chce. No, popravdě, já bych tohle viděl jako pořádně drsné psychologické drama, ale je jasné, že komedie z toho jde udělat také. O to se pokusili bratři Farrellyovi. Jejich humor, který je místy hodně drsný, se mi celkem zamlouvá, ale tady najednou máte pocit, že na ty vtipy musíte celkem dlouho čekat, a když konečně přijdou, tak to není nic skvělého. Moralizování tohohle filmu je vážně příšernost. U Sandlera to člověk čeká, ale tady... Tohle mě opravdu nebavilo. (26.02.2014)