Deti moje

S deťmi je to niekedy ťažké, o manželkách nehovoriac...G. Clooney má nos na dobré projekty. Cením si, že sa tvorcovia nevydali cestou žmýkania sĺz za každú cenu. Manželka ležiaca v kóme si o to doslova pýtala, no skôr ako súcit dostáva vyčítavé otázky a občas i jemne vynadané. Postava Clooneyho, ako podvedeného manžela je zaujímavá a spolu s tvorcami dosiahli toho, že divák má často tendenciu pýtať sa sám seba , či by reagoval rovnako. Film má dobré obsadenie aj v menších úlohách a napríklad kámoš Clooneyho dcéry, ktorý vyrazil na "výlet" s rodinou, ma vážne pobavil. Tesne pred tým ako mu v aute Clooney takmer jednu vrazil, som sa pýtal sám seba: "Ty dievča, kde sa dá nájsť taký mongol?"...Ale dbá o hygienu , takže super! 80%. (12.06.2012)

Descendants jsou jasnou ukázkou, že i alternativní postupy konverzačních, lidských dramat se v dnešní době dokáží až překvapivě nepříjemně zařadit do tuctového mainstreamu a tím tak nějak pošlapat jinak pěkně se rýsující jinakost. V centru máme vyzrálého otce, který se musí vypořádávat s nelehkou životní situací a skutečně, rodinné hodnoty se dostávají pekně do popředí, vztahy se utužují, emoce v decentním hávu působí a postavy, ať už díky scénáři, či hercům, působí za každé situace velice živě a lidsky. Je to však právě nějaká uhlazenost, či přílišná otupělost hran, které servíruje zkrátka to, co je třeba, to co se sluší a nic víc. Prostředí havaje a tučné konto hlavní postavy ubírá na hořkosti, vtipu je také málo - kouká se na to příjemně, nenáročně, ale na "Oscarový film" se to dá příliš jednoduše spláchnout. 7/10 (29.01.2012)

No takhle fakt ne. Něco tak rutinního a klišoidního jsem dlouho neviděl, o to hůř, že v kině. Jako komedie to takřka vůbec nefunguje (pousmál jsem se jednou, dvakrát?), takže by snad mohlo jít o drama, ale zase jaké. Ty slzičky jsem tam nevěřil snad nikomu a herci mě také příliš nenadchli. Clooney měl být hlavním tahounem, ale jeho postava je snad krom 2 situací mdlá (možná už jen proto, že starý mládenec George se na roli otce absolutně nehodí) a tak nejvíc mě zaujala Shailene Woodley, která kromě toho, že dobře vypadala (možná až příliš), taky předvedla ucházející herecký výkon. Na druhou stranu mě šíleně iritoval "pohodář" (rozuměj vypatlanec) Nicka Krause, který tam byl jak páté kolo u vozu a ještě dost na ranu. Pozdější (ne)čekaná pohnutka ohledně spravovaného území byla trapná a stejně tak hledání onoho milence. A o konci se radši ani nezmiňovat (zvláštní, proč si na ten gauč ještě nepřisedl duch jejich milované mámy?). Uznávám, s takhle stupidním scénářem se toho asi moc udělat nedalo, ale jestli Děti moje promění jenom jednu ze svých nominací na zlatého plešouna (beztak Clooney jo), začnu už vážně uvažovat nad totální ignorací příštích Oscarových adeptů (i když největší gól by byl, kdyby ho film dostal právě za ten scénář). (10.02.2012)

Když trpíte, je jedno, jestli to je na Havaji nebo Aljašce. Teda, alespoň podle George. The Descendants je zajímavý snímek. Ve své první polovině je to spíše drama o chlapíkovi, jemuž se nic nedaří a neví, jak dál. V druhé polovině drama trochu ustupuje a dostaví se i taková pohodovější atmosféra, aby na konci zase zmizela. Tenhle film má štěstí, že má tak skvělé herce (George sice nepodává svůj životní výkon, jak to všude propagovaly reklamy a upoutávky, ale hraje skvěle, stejně jako jeho filmové dcery) protože IMHO nejslabší částí tohoto filmu je scénář. Z těch pěti nominací na Oscara právě ten mě nejvíc uhodil do očí, když jsem film dokoukal. Vždyť tenhle film není tak chytrý, není tak vtipný či dramatický a každý, kdo už pár dramat viděl, musel vědět, co přijde v další scéně. Můj další problém s tímhle filmem byl ten, že jsem mu (místy) nevěřil - místy mi ty reakce či situace zaváněly papírem až hanba, na druhou stranu v jiných scénách jsem žasl (záběr plačící dcery pod vodou mi zůstane v paměti ještě dlouho). Abych to zkrátil - není jednoduché tento film ohodnotit, ale když si to v hlavě tak sesumíruju, vyjde mi 70 %. A jsem opravdu zvědavý na souboj Clooney vs Dujardin. Já fandím tomu druhému (promiň, Georgi.) (25.02.2012)

George Clooney ušiel od čias Dr.Rossa poriadny kusisko cesty a dnes je z neho po zásluhe obdivovaný a vážený herec.Žiadne teatrálne gestá,žiadne dramatické fyzické premeny,žiadne silené ambície stať sa ďalším Marlonom Brandom-jednoducho vyzerá a hrá tak,ako ho Pánboh stvoril.To sa mi na ňom páči najviac.Tento film je ďaľšou názornou ukážkou jeho hereckej zrelosti a profesionality,človek totiž chvíľami doslova zabúda,že hľadí na hollywoodsku star prvej veľkosti a nie na akéhosi sympatického ujka odvedľa.To isté platí aj o filme ako takom.Absolútne plynulý,prirodzene pôsobiaci dej bez akéhokoľvek pátosu a zbytočnej dramatizácie postáv,skvele zobrazená bežná realita a život tak,ako ho žije a vníma väčšina z nás a správna dávka láskavého humoru,ktorý do istej miery odľahčuje tragickú situáciu okolo kómatickej matky-to všetko spolu robí tento film krásnym a takmer výnimočným.Rezervy tu,samozrejme,sú,preto je to u mňa zatiaľ ,,len"na štyri hviezdičky.Uvidíme po druhom pozretí. (05.08.2013)