Deti moje

George Clooney v posledních několika letech předvádí naprosto dokonalé herecké výkony, u kterých mám pocit, jako kdyby to byl můj parťák, se kterým občas zajdu na pívo a pokaždé na něm vidím, co ho trápí a co ho bolí. George nejenom, že naprosto lidsky předvádí ty nejtěžší možné psychické stavy lidí, on je předvádí se vší ctí, kde mu věřím jakýkoliv pohled jeho očí třeba i do prázdna. A pokaždé poznám, co tím George zamýšlí. A ani v tomhle filmu mu osud nenechal nic v poklidu. Pořádně ho vnitřně vykuchal a mně se to líbilo. Možná to bylo prvoplánové, ale mně se to líbilo. Líbilo se mně hlavně to, že ukázal, jak nádherně se nad vším dá povznést. Kdyby to tak fungovalo na celém světě, nebylo by kolem nás tolik zloby. (27.02.2012)

Tenhle film, ve které George Clooney znamenitě hraje George Clooneho, který bydlí na Hawaji, má velký majetek, nevěrnou manželku v kómatu a musí se sám starat o dvě dcery, se tak moc snaží tvářit opravdově a pravdivě, ale ve skutečnosti je to jen povrchní kalkul opíjející diváky "indie" momentkami a rádoby pohodovou hawajskou hudbou, která mě už po dvaceti minutách - s prominutím - pěkně sr*la. Nakonec jediné, co tu působí opravdově, je stále bledší a zpustlejší tělesná schránka hrdinovy manželky ve vegetativním stavu a přirozená krása Shailene Woodley. Děti moje pro mě představují jakýsi opak Iñárrituova Biutiful, který byl skrz naskrz tíživý, nekompromisní a syrový (a vynikající). S problémy se tam šlo tzv. až na dřeň a dokázaly postavy opravdu potápit, kdežto v Payneově filmu si na konci zdá, že stačí udělat pár idealistických gest, sednout si s dětmi na gauč k televizi, dát si zmrzku a všechno je zase fajn...bulšit. (21.03.2012)

"Dojemné", nechutně vykalkulované drama podtrhnuté nejotravnějším soundtrackem roku. Námět sám o sobě má něco do sebe, film ale drhne ve všech směrech. Hroznej omyl, hrozně blbě zrežírovanej. Film se veze na havajské vlně pohody a bezpečně se vyhýbá jakýmkoliv konfliktům či ostrým hranám. Dětem umírá matka a manžel zjišťuje temná tajemství své ženy, ale přesto je film naprosto sluníčková pohádka, ve které si stačí promluvit s psychologem, dát si zmrzlinu, a nikdo si ani nevšimne, že se stalo něco špatného. Díla, jako je tohle, mě znechucují. A nesmíme zapomenout na dějovou linku s postavou Sida, idiotského kamaráda Alexandry, který se od prvních minut chová jako největší spratek, ale rodina ho s sebou bere na cesty, aby se mohlo ukázat, že to teda takovej kretén přeci jen není. (15.02.2012)

Na jednu stranu možná prvoplánově klišoidní a hrající až moc na city, ale na mě to fungovalo. Scénáristi možná zatopili Clooneyeho postavě až moc pod kotlem, ale dialogy jsou skvěle napsané a hlavně je to prvotřídně zahrané. George si toho plešouna zaslouží, protože těma svejma očima tady uhraje všechno a celkem slušně překvapil Matthew Lilard ve vedlejší roli, kterýho už jsem dlouho nikde neviděl. Největším překvapením je ale samozřejmě totálně neznámá Shailene Woodley, která je zde fakt vynikajcí a tu nominaci na Oscara by si taky zasloužila. Celkově mi to prostě celý sedlo do nálady, hlavně atmosférou. I když ta prvoplánová havajská hudba mě srala konstantně. (08.02.2012)

Nie som nijak ovplyvnený šarmom a osobnosťou charizmatického lámača ženkých sŕdc Georgea Clooneyho. Ja si ho pamätám najmä ako borca, ktorý takmer zabil Batmana. A to tým, že ho stvárnil v snímku "Batman a Robin". To bol fakt filmový prúser. Clooneyho filmom sa však cielene nevyhýbam, občas si nejaký pozrem. Dnes to bol titul "Moje deti". Typický hollywoodsky produkt. Obrovský rozpočet, mainstreamový rodinný scénar, atraktívne prostredie, profesionálna réžia a slávna hviezda v hlavnej úlohe. *** (21.07.2017)