Deň zrady

Nemohu se stát americkým prezidentem, neboť nemám pečlivě zarovnaný účes, dokonalý chrup, opálenou pleť, neumím lhát a nehodlám se vzdát zbytečnosti zvané sociální cítění. Také by tuto funkci patrně neměl zastávat masový vrah a já bych skutečně nedokázal první den kampaně nepostřílet svůj volební štáb plný ulhaných chytrolínů. Tento snímek sice nenabízí o moc víc, než ono známé, že naivkům s rovným hřbetem nedoporučuje dělat vrcholnou politiku osm ze sedmi nechtěně těhotných stážistek, ale ono nezaškodí si občas připomenout deformaci charakterů vládnoucích elit. (07.10.2012)

Přiznám se, že tyhle filmy z amerických předvolebních a volebních kampaních o všech těch guvernérech, nerozhodnutých senátorech a voličích nejsou zrovna šálek mého čaje. Pro mne byl zde klíčovým Seymour Hoffman. Neznám, opravdu neznám film, kde by on hrál a mně se nelíbil. Tak jsem to zkusil. Začátek je pro diváka šokem, je totiž třeba aby se rychle zorientoval v obou kandidátech a jejich teamech. To krapet nudí,všechna ta jména, plakáty, pobíhající lidé.... Jenže pak se jde ke konkrétnímu problému a otázce loajality a zde už je to opravdu zajímavé. O tom, že politika je svinstvo se tu asi nemusím rozepisovat (platí obzvlášť pro nás v ČR). Ono je to tak ale všude. každý na začátku slibuje dobro, ale už během voleb se uchyluje k podlostem a intrikám... Jak řekl ve filmu jeden z poradců: ,,Už jsem viděl spustu senátorů ve volbách polykat prach ze země jen proto, že se neuchýlili ke špinavostem jako jejich soupeř ''. Clooney je tímto evidentně znechucen jako většina z nás a stálo mu to jak za produkci tak za režiji. Znovu se potvrzuje, že je nejen charismatický hezoun a dobrý herec, ale i dobrý režisér. U mne je to za 4 volební hlasy. * * * * (08.09.2013)

Odejít při promítání na toaletu, vyměnit si s partnerem pár tichých slov, hledat pop-corn na dně krabice - to vše znamená nezvratnou informační sebevraždu, kterou by na sebe mohl divák nechtěně přivodit. V této politicko-dramatické smršti se střílí od boku a ostrými náboji v souboji, z něhož může vítezně odejít jen ta největší svině. P.S. Rozhovor Clooneyho a Goslinga v kuchyni sahá na paty předloňskému kostelovému meetingu v Postradatelných! (20.02.2012)

Abychom zajistili vítěství svých ideálů, musíme je před tím zradit. Jednoduchá myšlenka, perfektní obsazení a režie (Clooney je strašně super ve střídání poloh, Hoffman úplně minimalistickej, za Goslinga pláče sklo od auta...), hodnocení stojí a padá na tom, zda vám to stačí a 3 jsou pro mě stejně obhajitelné jako 5... Michael Clayton mě ale nějak chytil víc, netuším proč. (23.12.2011)

Hra na kariérizmus versus lojalitu v prehľadnom scenári a presnej réžii, plodiacej skvostné herecké výkony. Bez vedľajších motívov a s menším množstvom postáv než sme zvyknutí z podobných filmoch, ale o to väčšou koncentráciou na ne. Že to evokuje skôr výborný opus HBO než ambicióznu kino produkciu, je handicapom iba do tej miery, že to stačí vidieť doma (na rozdiel od vizuálnejšieho a atmosferickejšieho Michaela Claytona, ktorý bol o to väčším pôžitkom na veľkom plátne). (15.02.2012)