Milosrdné lži

Různorodá skupinka přátel si vyjede na letní sídlo k moři užívat prázdnin.. Během pobytu si řeší spoustu vztahových problémů - buď mileneckých vně kruhu přátel nebo těch mezi sebou.. V podstatě se celý film neděje nic zásadního až (na mě rušivý prvek, bez kterého by byl film lepší, ale bez závěrečné pointy) na kamaráda upoutaného na lůžko v nemocnici.. Herecky vedou zaručeně François Cluzet jako úzkostlivý vzteklý puntičkář a živočišná bohémka Marion Cotillard.. Stopáž je zabijácká :-) (22.12.2013)

Filmová výzva v karanténě - oblíbené herečky, Marion Cotillard. Často to dělám tak, že v případě završení výzvy mířím do Francie, protože ji považuji za filmovou královnu. Jenže mám přirozeně velká očekávání toho nejlepšího, co chci od filmu dostat. A ne vždy se to podaří naplnit stoprocentně. Zvláště, když snímek zdobí francouzské herecké hvězdy první velikosti, režíruje jej nesmírný sympaťák a manžel největší herecké hvězdy a dlouhá stopáž slibuje důkladnou psychologii. Určitě se jedná o výborný film, avšak já jsem pořád čekal, kdy přijde pořádná katarze, pořádný citový masakr, kdy vybuchne bomba. A nějak jsem pořád jen čekal a čekal a čekal, až jsem se dočkal kvalitního evropského závěru, ale schází mi tam to něco navíc, čím se francouzské filmy pyšní. I ta Marion je samozřejmě jako vždy výborná, ale určitě si její roli nebudu pamatovat z kategorie výjimečných výkonů. (05.04.2021)

mám rád filmy z bežného života, úprimné a prirodzené a tento takým je...síce zrejme trochu prepálená stopáž 2,5 hodiny kde sa snaží načrtnúť toho veľa ale málo zostáva na konci filmu vyriešené (či to tak aj chcel pán režisér spraviť neviem)...no ale sympatickí a dobre hrajúci herci a dobrý soundtrack...takže taký dobrý francúzsky štandard :) (11.11.2012)

Tak zde bude nutností vydržet, jelikož takový film nelze zkrámovat za 90 minut, to jsem pochopila i já. Dříve, než jsem se stačila hlouběji ponořit, frflala jsem na typické omlaskávání francouzských lící, čekajíc, že bude následovat hlubokomyslné skřehotání (původní znění :-)) o jídle, pití, světových názorech a sexuálních orientacích - moc mně do tohoto očekávání nezapadal chudák Ludo a jeho nehoda, často jsem na něj zapomínala - zrovna tak, jako jeho přátelé. Nakonec se však dovolená několika starých známých pro mě stala filmovým pohlazením, u kterého jsem si báječně odpočinula, přesto, že jsem byla zatěžována problémy každého z nich, které stále častěji prořezávaly uvolněnou atmosféru letní přímořské selanky. Krásně předvedeno, jak rádi se zabýváme malichernostmi, jak lehce zapomínáme na to, co nás tíží, co nám není příjemné, co zatěžuje naši představu průzračné bezstarostnosti, bez kalících elementů, jako je těžký stav někoho, ke komu máme hodně blízko. Je nám to líto, ale přesto se raději sobecky šťouráme ve vlastních, mnohem méně důležitých nezdarech, tápáních a ohroženích, možná, abychom pro svou dušičku zlehčili ty opravdu osudové a životně důležité, které se ovšem nedějí nám - probudit a semknout se dokážeme až při ztrátě nejvyšší. Ale stejně je fajn, že i když jsme každý tak jiný, přece dokážeme žít vedle sebe a odpustit si navzájem - přes všechny ty lži, neupřímnost a falešný stud, a to, myslím, chtěl snímek právě sdělit. Velkou zásluhu na příjemném pocitu z celého filmu je třeba přiznat hercům, jimž vévodí chápavá, zadumaná, vláčná a okouzlující Marion Cotillard, chodící nerv François Cluzet a zamilovaný Benoît Magimel, a v neposlední řadě vynikající výběr prázdninově odlehčené hudby. NEJKRÁSNĚJŠÍ SCÉNY: Hřbitovní a pařížská okenní. NEJLEPŠÍ HLÁŠKA: Dívej se na mě, když na tebe řvu!! :-) (11.04.2012)

Mám ráda tenhle typ filmů, do kterých se člověk může ponořit a nechat plynout čas a přitom se seznamovat s jednotlivými hrdiny (většinou spíš "hrdiny") a jejich příběhy a poklesky.... A zbaběle se přiznávám, že bych také chtěla mít za kamaráda hoteliéra, který mne každý rok v létě nabídne své pohostinství na jihu Francie! (24.01.2021)