Hanna

Obdivuji práci Joe Wrighta a myslím si, i přes jeho poslední dva průměrné filmy, že to je největší britský talent současnosti, ale subtilní holčičky, které v hand combatu zmastí chlapa o hlavu vyššího a 50 kg těžšího, prostě nedávám. Podobně blbě naivní scénáře snad ani do současné kinematografie nepatří (tímto zdravím 80.léta). (27.07.2011)

Sometimes Children Are Bad People Too! Wright se nečekaně vytasil s (filmovou) definicí kruhem. I přes to je ale Hanna podívanou ďábelsky dokonalou v detailech a tam, kde už obraz nestačí přichází ke slovu kombinace zvuků s dechberoucími tóny vyjadřující pocity Chemických brášků. Pudové, chladnokrevné, dravé a syrové do morku kostí, ale jelikož Hanna pokaždé mine srdeční sval, těžko jí lze milovat, byť si nějaký ten obdiv s odstupem času zaslouží. Započaté a ukončené v dokonalém kruhu, který však nenabízí žádný smířlivý konec s neskutečně zajímavou hrdinkou, jejíž loutkovodič selhává při dokreslování jejího nitra. Hanna! (05.06.2011)

Psycho. Fandové amerického velkostylu a pózerství nechť si pustí Bourna, či Mission Impossible 3. Jsou to podobně "kynetické" snímky, ale jsou přehledné, lineární a mnohem snáze uchopitelné. Hanna má problém, že je občas na hranici paranoidního thrilleru, který se dost často mění ve tvrdý akční snímek prokládaný scifi prvky. Je cítit britský feeling, který z duše nemám rád. (28.10.2011)

Jako fanouškovi Joea Wrighta mi spadl pořádný kámen ze srdce. Po překvapivě průměrném Sólistovi totiž konečně dokazuje, že nepotřebuje k ruce jen britskou historii a že i scénář "na zakázku" dokáže na plátno převést s elegancí a pořádným nábojem. Hanna umí být chladná a odtažitá jako finská divočina, ale během pár vteřin přepnout a najednou být zcela osobní a rozpálená napětím. V kombinaci s dospívající perfekcionistkou Saoirse Ronan a rytmem soundtracku od Chemical Brothers vzniká jen těžko opakovatelný zážitek. 85% (13.07.2011)

Hanna je typický príklad filmu, ktorý nesadne každému. Spokojný nie som ani ja a to z mnohých dôvodov. Ak chcel režisér súboje, ktorých tu je dosť, podať vierohodne a reálne, mal sa sústrediť na boje z určitej vzdialenosti, pretože je ľahšie uveriť, že sa dieťa naučí perfektne ovládať streľbu zo všemožných zbraní. Naopak, dosť trápne vyznievajú scény , kde 40-kilová Ronanová likviduje päsťami 100-kilových chlapov. Hudba zaduní miestami dosť divoko a aj réžia celého filmu pôsobí ako nejaký druh experimentu. Chvíľu dobrodružný, potom akčný, následne road movie s love story, potom pre zmenu špionážny...no, je to bohate namiešaný koktail, ktorý drží pohromade len a len vďaka výbornej S. Ronanovej. Najviac mi sedela prostredná časť filmu, ale napriek kvalitnému hereckému obsadeniu, musím priznať sklamanie. 60%. (14.11.2011)