Hanna

Po zhlédnutí Hanny jsem konečně pochopil, proč tolik holek miluje filmovou ságu Twilight. Kolem této ságy se toho hodně namluvilo a spousta lidí, hlavně chlapů, ji dost tvrdě poplivalo, nicméně podle mého je problém celé věci někde trochu jinde. Problém je čistě v tom, že kinematografie je mužský svět, kde většinu klíčových tvůrčích pozic jako režie, scénář, kamera, hudba nebo střih obstarávají v 90% případů muži (a to procento je asi ještě vyšší), tudíž i filmy samotné jsou ryze mužské, včetně ryze ženských žánrů jako romantické komedie, které zvláště dnes nabývají dosti cynického a sarkastického tvaru. Ženy jsou tak nuceny sledovat mužské filmy, mohli bychom říci po vzoru existencialistů, že jsou doslova „vrženy“ do mužského světa, do něhož se narodí a nemají moc možností, jak to změnit. Samozřejmě tyto mužské filmy mohou číst nějak podvratně a proti srsti, ale i to se po čase stane zbytečností, protože se na ně postupně adaptují a vůbec jim nepřijde nějak závadné, že vlastně sledují něco, co s jejich myšlením a viděním světa není tak úplně kompatibilní. Maximálně to nějak vnitřně tuší. Jenže občas nastane anomálie, doslova výbuch nečekaného, a na světě se zjeví ryze ženský film jako Twilight, kterému ženy logicky bezvýhradně podlehnou (na tom filmu, respektive sáze, sice taky dělali hlavně chlapi, nicméně minimálně autorka knihy a scénárista jsou ženy). Představme si obrácenou situaci: představme si svět, jemuž vládnou ženy, nějaký hybrid dívčí války a amazonek. V takovém světě by logicky i ryze mužské žánry jako akční filmy byly natáčeny z ženské perspektivy, a vypadaly by tudíž trochu jako Hanna, kde na místo konfrontace, deformace a fyzičnosti převládá tanec, pocity a neustálé a příznačné utíkání z této akce pryč. A teď si představme, že by se v takovém ženském světě čirou náhodou zjevil nějaký esenciálně mužský akčňák, konkrétní nebudu jmenovat, dosaďte si tam nějaký svůj oblíbený – nastalo by samozřejmě to, že bychom byli stejně nadšený a horlivý jako holky z Twilightu. (19.12.2011)

Akční film sází na účast Cate Blanchet a Erica Bany, ale skutečnost je taková, že ani to nepomohlo. Nakonec zjistíte, že to vlastně ani akční film nebyl. Nebyla to ani nějaká sonda do duše ztracené dívky, prostě nic, co by stálo za slovo. Z akce zbylo jen pár rvaček mezi holkou a plešounama ve starých zelených bomberech. Sice disponovala velkou silou, díky pokusům, ale inteligence ji dopřáno nebylo. Ta holka vlastně měla víc štěstí než rozumu. Tak nějak prosvištěla Španělskem, z kterého nám ukázali leda část noční Malagy a hopla, holka byla v Berlíně, kde už pátrala po své matce a vlastně i otci. Zdá se to zmatené? To ještě nic není. Ono je to navíc tak děsně nudné a nelogické a nezáživné. Nechal bych to být, ale s takovými ambicemi, které tento snímek má, nemůžu jinak, než být přísný. (28.06.2011)

Hubená blondýnka Hanna i přes své nevinné vzezření likviduje agenty CIA od Antarktidy po Maroko. A zatímco podniká svůj road trip přes severní polokouli, já myšlenkami brousím hlavně po dvou bodech, které v ději netrpělivě očekávám: a) nějaké hlubší ohlédnutí do minulosti, které by vysvětlilo pozadí celého příběhu a vztahy mezi postavami, b) závěr, který by mi objasnil, kam vlastně celý Hannin život směřuje. Ani jednoho jsem se ve dvou hodinách nedočkala. Pokud toužíte po netradičním, chladném a emočně odtažitém filmu plném mnoha zajímavých detailů, jste na správné adrese. Čekáte-li krom porcování zvířat a podřezávání lidí i děj a logiku, hledejte dále. (16.05.2011)

Musica animata! Tak to si Wright sestavil perfektní obhajobu! Teď si proti němu nějakou chvíli netroufnu říct ani slovo. Myslela jsem si, že je to jen takový nějaký estéteček, ale tady si vyrobil takový pěkný žánrový chuchel, až mi srdce usedalo, myslím, že je celkem ostuda snažit se to vnímat jako akční béčko, na to je tam příliš smyslu pro humor - a všeho dalšího kurňa, vnímejte smysly a nikoli mozkem. Ale je možné, že jsem trochu víc intoxikovaná pohlcující formou, než by bylo vhodné, abych mohla úplně přesně pojmenovat, co jsem si vzala z obsahu a jestli si to vážně zaslouží zařadit do srdíčkových filmů. (16.09.2013)

Rozhodně solidně působivý film. V kostce mohu říci, že tento film splňuje požadované kvóty, které já od thrilleru očekávám. Jako je napětí, emoce, akce, překvapující zvrat, nečekaný závěr, ap. A to vše vyváženě, aníž by byl narušen příběh. Je v něm podle mě i lehký nádech: "The Bourne Identity" z roku 2002 co se stylu týče. Víc prozrazovat nebudu, abych nekazil požitek ostatním co ho ještě neviděli. (23.06.2011)