127 hodín

Zajímalo by mě, jak velká byla Aronova bolest. Franco mně totiž připadá, jako by mu ruka uvízla v kalhotách a ne, že ji rozdrtil balvan. Příběh mě ale vtáhl tak moc, že jsem ani nedutal a čekal jak to dopadne. Závěrečná hudba byla tak výborná, že sem se u toho třepal jak nějakej malej pes. A teprv asi po minutě, kdy jely titulky jsem konečně zavřel pusu. (20.01.2011)

„Tento balvan na mňa čakal celý život.“ 127 HODÍN sa asi viac bude páčiť divákom, ktorí nepočuli, čo sa Aronovi Ralstonovi v roku 2003 stalo. Tí si toto adrenalínové bicyklovanie naprieč kaňonom (v ktorom kedysi sídlila banda Butcha Cassidyho a Sundancea Kida!) užijú a budú šokovaní i v prípade, že videli filmy Lucia Fulciho a Daria Argenta. Ale aj ak viete, čo vás čaká, stretnete nadpriemerný film. Predsa len, je to Boyle – dobrá réžia, atraktívna výprava, James Franco to nepokazil, skákanie do jazera mi pripomenulo PLÁŽ, netradične použité známe pesničky („Scooby-Doo“ som naozaj nečakal) a silné scény. Námet je rovnako neuveriteľný, ako „jednoduchý“, ale hoci k veci XYZ dôjde už po desiatich minútach, „zvyšok“ filmu ubehne rýchlo, hoci troška Boyle „klasicky“ naťahuje čas, aby to vyšlo na celovečerný film (sny, halucinogénne pasáže, retrospektívy). Napriek celkovej „stručnosti“ ma to bavilo ešte o čosi viac, ako MILIONÁR Z CHATRČE (ale videl som už i lepšieho Boylea - SUNSHINE). Kladne hodnotím tiež posledné „skutočné“ fotky (tentokrát to malo logiku) a záverečný „beh k ľuďom a vrtuľníku“, v ktorom sa silným spôsobom oslavuje... ako to napísať nepateticky... oslava chcenia žiť. (17.02.2011)

Veľkolepejšie už niečo tak komorné nešlo natočiť. Pri tomto filme som sa obával, že sa bude ťahať a bude príliš nudný. Omyl. Stále sa tu niečo deje. Rýchly a prehľadný strih, krásny vizuál, nápady a všemožné vychytávky. Udržuje si divákovu pozornosť. Danny Boyle je skvelý režisér a všetko tu má jasne pod palcom. Emócie sa na diváka prenášajú a James Franco hrá vo vrcholnej forme. Veľmi autentické v každom ohľade a bez prikrášlenia. Tento námet nemohol byť natočený lepšie. (zaslúžilo by si to Oscara za strih) 8/10 (02.02.2011)

Hned od první minuty jsem věděl, že to bude stát za to. Vynikající soundtrack, kamera, James Franco a hlavně zběsilý střih uzamkl můj pohled směrem k pohybujícím se obrázkům a odemkl ho až po skončení závěrečných titulků, poté jsem konečně mohl pohnout hlavou a slyšet podobné prásknutí, jako hlavní postava při jednom raději nespecifikovaném tělocvičném úkonu. Evidentně tu každý, kdo o filmu slyšel, zná konec (nebo alespoň drtivá většina), přesto nebudu zbytečně spoilerovat. Zmíním jen fakt, že při scéně "Good morning everyone" a po talk show epizodce jsem se i přes drsnou povahu snímku neubránil hlasitému smíchu, já bych Jamesovi toho Oskara klidně dal už teď, bez výčitek. PS: Po dlouhém uvažování se mi to nakonec rozleželo v hlavě a dávám maximální hodnocení. (11.01.2011)

Touha po dobrodružství, touha po samotě, touha žít. Danny Boyle převádí relativně banální příběh do vysoce osobní roviny, kde žádná halucinace není samoúčelná a žádný flashback prázdný. S pomocí dech beroucího Jamese Franca a ani na minutu neodpočívajícího vizuálu je ze 127-mi hodin velkolepá duševní očista a zároveň ten nejintimnější příběh. Zkrátka těžký úkol, který vyšel na jedničku a dodal mi i přes nenápadné varování touhu někam bezhlavě vyrazit a ze samotného filmu dělá možná největší překvapení sezóny. (11.01.2011)