127 hodín

Danny Boyle se pomalu stává evropským (nadsázka jak hrom) Tony Scottem...a předvede cestu, kterou by si každý sebestředný chlap tohoto světa měl projít a uvědomit si, o čem je život. Ta osudovost (zase?), průhlednost konceptu (holt předloha) a délka ve výsledku vůbec nevadí, protože na ně nemyslíte a necháváte se unášet one-man-show Jamese Franca a jednoho velkého kamene. Je skvělé, že si Danny své filmy tolik užívá (a s ním i divák), obarvuje a stříhá je velmi agresivně a nebojí se obětovat někdy až klišovitý obsah skvělému celku. Pět hvězd to nebude, ale jedna úžasně uvěřitelná a intenzivní scéna ten film posunula do těžko zapomenutelné roviny. PS(spoiler): proč během závěrečných titulek neběžel zrychlený sestřih nahraných záběrů původního Aarona?:( (13.01.2011)

Scénář: Danny Boyle, Simon Beaufoy .. Těžké momenty ze života osamoceného dobrodruha. _ Danny Boyle prostě umí dynamiku, opět si drží svůj maximální standard vypiplané a osobité audiovizuální stránky od barevné skladby (sílu životodárného Slunce nevyjímaje), kamery, střihu až po hudební doprovod, která je především v úvodu nádherně využita. Avšak povaha příběhu nedovoluje držet si tuto laťku déle než do momentu osobní tragédie a tak se ve smrštěném tempu používají ve zbytku snímku trochu jiné postupy, byť svou formální stránku mají silnou neustále. Zde se děj zaměřuje výhradně na hlavní postavu a její zkratkovité niterní pocity, kterou James Franco velice uspokojivě zosobňuje a dále pak na obsah jejího batohu, který sice postrádá Švýcarský nůž či multivitamínový juice, ale životodárné komponenty naštěstí obsahuje... ___ Popravdě, mohlo to být mnohem uplakanější, rozplizlejší a méně uvěřitelné - naštěstí se "triumfální" látky chopil talentovaný a neméně odvážný tvůrce, který v jádru krátkou povídku přetavil ve stále dostatečně poutavý a stylisticky zajímavý, celovečerní snímek. ___ Zážitek, který vezme 'za' ruku. (11.01.2011)

Jsou příběhy, které ani kdybyste narvali do stodvacetisedmi hodin filmu, pořád to bude málo. No a potom ty druhé. Jako třeba ten o frajírkovi, co uvízl v díře. "Dobře ti tak, debile!" směje se zpočátku spokojený divák, ale jeho pocit satisfakce se rychle vytrácí! "Dobře ti tak, debile!" směje se divákovi už po třiceti minutách pan Boyle, který po Milionáři z chatrče přichází s Nudilem z Utahu. Frajírek je pořád v díře a vás se s pocitem děsu napadá, co tam asi tak bude ještě hodinu dělat??? Nu coby, stojí, čumí a hlavou se mu honí narkomanské fllashbacky. A když už je celý otlačený a znuděný, vzpomene si na první kapitolu Invazivní sebechirurgie, upižlá si tupým, čínským nožem hnátu a jde domů. Je to přesně takový ten neurčitý pocit, jako když se vám tchýně zabije ve vašem novém autě. Prostě excelentně zahraný, mistrovsky zrežírovaný film na hovno. (07.01.2011)

Nová jednotka prchavosti: jeden boyle. Dannyho filmy sú obvykle nabité energiou a majú formálnu stránku na hranici dokonalosti. Sú to však filmy momentálneho zážitku - pôsobia intenzívne, ale žiadny pocit nezanechajú a veľmi rýchlo vyšumia. Vysvetlenie je jednoduché: sú prázdne. O 127 hodinách to platí ešte viac ako o Milionárovi a Sunshine. Jediná myšlienka, ktorú poskytuje, je: "Ku*va, to rezanie nervu muselo bolieť!" Nič iné to vo vás nezanechá. Myslím si, že Boyle sa medzi "veľkých oscarových umelcov" dostal iba nedopatrením a že by sa mal vrátiť k natáčaniu čistých žánroviek. Jeho najúprimnejší film je 28 dní potom, lebo sa na nič nehrá. Danny, natoč jeho pokračovanie. Alebo zober ten bondovský kšeft, pre to si sa narodil. P.S.: Buried je asi o 200% zaujímavejší a "hodnotnejší" film. (16.02.2011)

Po třetí projekci už mám jasno – tenhle film zraje a nabízí mnohem více, než by se po prvním povrchním zhlédnutí mohlo zdát. To, co ho zdobí především, je jeho HRAVOST. Je nabit tolika režijními nápady a vizuálními fígly, obrazovým a zvukovým hračičkovstvím (funkční flashbacky, rozdělování obrazu, osvěžujícím způsobem zvolená hudba), až je přímo labužnická radost tohle atypické vyprávění sledovat. A to i navzdory lehce morbidnímu vyvrcholení. James Franco je v tomhle filmu PAN HEREC a Danny Boyle je génius. (14.08.2011)