Divoch

Upřímně jsem čekal tak trochu něco jiného, nicméně nakonec jsem v sobě našel příjemný pocit souznění s filmem a snad i myšlenkou. Ke všemu určitě dopomohl klasický skandinávský nádech, trochu té přírody...té krásné, skvěle ukočírovaná směsice žánrů a práce se všemi postavami. Také se mě film ptá, zda je dnes ještě vůbec možné, vymanit z toho našeho materiálně založeného světa, ve kterém se prostě všechno žere ve velkém, přičemž většina lidí dokonce i nahlas mlaská, a všemožně se dovádí...kdo je tak odvážný, aby zahodil veškerý svůj luxus, zpřetrhal rodinné vztahy a šel žít zcela svobodně...každopádně šance na skromný, přesto více plnohodnotný život, ve kterém člověk nemusí v kožešinovém obleku přepadat benzínky, tu stále je, tedy ta naděje...ještě pořád tady je! I když Martin není vůbec dobrým příkladem...lze do toho jít i jinak. [SCANDI 2022 - Filmový klub Citadela] (03.02.2022)

„Myslíš jen na sebe a svý potřeby. Nikdy na mě nebo na někoho jinýho. Zasranej egoisto!“ - „Já myslím na jiný lidi!“ - „Jo…jen když si ho honíš!“ Po nejasném začátku se z toho postupně vyprofiluje malinko absurdní „buddy“ film říznutý roadmovie a krimi komedií. Tahle směska pak docela dobře funguje, ač silnější momenty střídají hlušší, kterých také není zrovna málo. Oba dánští souputníci jsou vcelku sympatičtí a člověk jim fandí, aby unikli všem svým pronásledovatelům. Divák dostane názornou ukázku např. toho, že s altruismem se moc daleko nedostane, netalentovaní lovci mohou zažít svůj hrdinný moment a utéct před světem se nedá ani v rozlehlé norské přírodě. Jen mě mrzelo Martinovo vyměknutí a nepozdávalo se mi ani to, když šel policejní velitel do akce na vlastní pěst. Závěr měl svou atmosféru, která pak ve mně doznívala i po skončení. Dávám lepší průměr. „Měli bysme zavolat někoho s čuchacím psem.“ - „Jako s pátracím psem?“ - „Jo.“ - „Nevím, jestli dneska maká.“ - „Co jinýho by jako dělal?!“ - „Nevím. Je to pes...asi psí věci.“ (16.04.2023)

Jsou momenty, kdy chci znát odpovědi na všechny otázky, které film vyloží na stůl, ale tohle není ten případ. Někdy se člověk prostě jen rád uvolní a nechá se unášet úchvatnou norskou přírodou. Divoch je úžasnou feel-good jednohubkou, která vás donutí přemýšlet nad životem a záhadou, kdy už tomu policejnímu psovi konečně skončí volno. Momentálně asi to nejlepší, na co můžete v kině zajít. (14.05.2022)

 „VŠECHNO JE TO O VYČIŠTĚNÍ HLAVY A USPOKOJENÍ MYSLI…“   Jeblej film. Teda spíš o jeblejch lidech, ale tak nějak je to jeblý celý. Týpek, co zdrhl před světem (a starou) do lesa, drogovej gang a policajti, tady rozehrávaj chvíli celkem vtipnou zápletku, která ovšem nedosáhne vyvrcholení. Spíš začne nudit. Navíc tady ani nevidím nějakou pointu s ponaučením. Asi teda.   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem muž a neustále hledám svoje místo ve společnosti.  2.) Přemejšlím, že se zdejchnu do divočiny.  /// Thx za titule „desade“.                PŘÍBĚH  ****  HUMOR  *  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (21.08.2022)

Tohle bylo takové ulítlé dílko, začátek byl skvělý, ale pak ta ulítlost zmizela a zůstala jen akce, která nesedí do té atmosféry, takže co začalo jako divnokomedie, to skončilo jako divnoakční snímek o nevděčném tlustém borcovi s pěknou manželkou a dvěma dětmi, který uteče do lesů, aby tam ve výsledku pomáhal nepřizpůsobivému občanovi s ukradnutím peněz. Hm. No. Wow. Asi. (28.11.2022)