Spi, děťátko, spi

Najsilnejšou stránkou tohto snímku, okrem celkom slušného technického zvládnutia, je pekná pointa, že k problémom sa vždy treba postaviť čelom a že takmer vždy sa nejaké to riešenie nájde. Len treba chcieť a hlavne treba začať s riešením. Bohužiaľ, k postavám som si nedokázal po celý čas trvania filmu nájsť cestu, všetky dievčatá mi prišli protivné, iritujúce a totálne nesympatické. Niečo v štýle pusť si kravu do záhrady, poserie ti záhony. Možno jedinou výnimkou v tomto smere bola najrozumnejšia a i na pohľad najsympatickejšia postava Charlotty. Jej problém ako i riešenie sa však dali vytušiť už veľmi skoro, takže žiadne prekvapenie sa nekonalo. 65/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (09.03.2016)

Hodně dobrá severská road movie, která by, nebýt toho zvláštního závěru, ode mě získala plný počet. Nejde jen o dobrý scénář, ale hlavně titulní čtyři hrdinky hrají přesvědčivě. Nejvíc mi sedla asi Charlotte svou bezprosředností a upřímností. Scéna u dveří s dítětem byla tak přirozená, aý jsem měla pocitm, že sleduju dokument :-) A to samé následně na dětském hřišti. Myslím, že lepší je od tohohle filmu příliš nečekat, protože jedině tak bude divák mile překvapen. Myslim, že asi upravim svůj pohled na road movie a stane se z nich jeden z těch zajímavějších filmových zážitků. (15.03.2012)

Velice silný film, který by zasloužil širší distribuci. Neuvěřitelně zajímavý příběh čtyř dívek vyniká sklíčenou a depresivní atmosférou ztracených existencí. Herecké výkony všech čtyř jsou vyrovnané a žádná moc nevyčnívá. Za zmínku ale rozhodně stojí Stephanie Leon, která je neuvěřitelně charismatická a velmi dobře hraje. Civilně pojaté postavy byly to nejsilnější, co film nabídl. Jediný, co mi vadilo, že každej chlap tu byl zobrazen negativně (někdy až příliš) a to, že linie s tajemnou dívkou a jejím osudem se později bohužel dala odhadnout a nepřekvapila. Jinak ale opravdu dost velká a působivá síla, která donutí k zamyšlení. Příjemně překvapí taky konec, který nesklouzne k happyendu. Chtělo by to, aby to vidělo víc lidí. 80% (19.02.2011)

Zkraje se mi to zdálo celé tak nějaknic moc, ale pak to začalo být zajímavé. A tak osudy čtyř žen, z toho dvou narkomanek, jedné se sklony k sebepoškozování a čtvrté s nevydařeným pokusem o sebevraždu, ty osudy vás postupně vtáhnou a vy si říkáte -je slaboch?není? Odpusrí nebo to vůbec nejde? Co bych dělala na tom místě? Za perfektní herecké výkony, skvělou hudbu a kameru určitě čtyři hvězdy. (10.11.2012)

„Dveře se nezamykají, ale jsme raději, když oznámíte službě, než půjdete do města. Totéž platí pro sebevraždy. Nejdříve si o tom promluvíme.“ Hella Joof mě zaujala už pohodovou komedií Téměř dokonalý. Tento snímek je z jiného, temnějšího soudku. Rebelská světoběžnice Charlotte, sebepoškozující se Barbara, stále otrávená Stef a po své rodině toužící Nadia. Hlavní hrdinky, z nich si každá vysloužila označení „feťačka“, se vydávají na dalekou cestu. Během této „dámské jízdy“ se divák dozví víc o jejich osudech a bude jen na něm, zda se bude snažit tohle chování pochopit či je odsoudí. Neb ony nemají vůli se změnit, když je každá z nich nějak „poškozená“ a naději na šťastný život nevidí. Hella Joof to sice natočila ryze ženskou optikou, ale snad každý divák alespoň trochu schopný empatie se může do postav vcítit, bude-li chtít. Otevřený konec mi nevadí, tím spíš, když událost, jež mu předcházela, měla svůj emoční dopad. Za mě solidní 4*. „To je nádhera. Škoda, že se na mostě nesmí zastavit.“ - „Rozhodnutí je na nás.“ (13.03.2022)