Monstrum z galaxie Arkana

Mé vzpomínky byly lepší než nové zhlédnutí filmu. Snad to způsobili jugoslávští přátelé, že film nemá grády kultovních českých komedií (Zítra vstanu..., Muž z 1.století, Zabil jsem Einsteina... a dalších). Vpodstatě hodnotím práci J.Švankmajera, byť jeho monstrum je více vtipné, než strašidelné. Masakr na svatební hostině není špatný, ale přes utrhané hlavy se obejde bez kapky krve. Nakonec se člověk místo děsu musí ušklíbnout nad mluvící hlavou pana Augusty povalující se v polévce:,,Jak teď budu střílet?" Občasný vtípek (kojící otec či kašlající kostka) celkovou tragedii snímku nezachrání. Objektivně tak 2*, ale jak říkám, Švankamjerova práce mě potěšila. Škoda chybějících rudých fontán, škoda chybějícího napětí a spádu... (03.06.2015)

Nejdřív jsem si myslel, že se postavy zbláznily. Pak že se Macourek zbláznil. A nakonec mi došlo, že se zbláznila produkce, protože schválila tuhle úchylárnu. Nechápu pro koho je film určený. Na dětský příběh je v něm moc nahoty a gore scén - jatka na oslavě jsou sice odlehčená vtípky, ale vizuálně dost drsná. Na vážně míněné sci-fi je skvělý námět rozředěný dementním příběhem. Na uměleckou vizi je to mizerně natočné a zahrané. Do škatulky legendárně špatných chlastacích filmů pasuje Monstrum z galaxie Arkana perfektně, ale předpokládám, že takovou ambici nikdo neměl. Nejspíš se střetl Macourkův sklon k bláznivým komediím se stylem režiséra Vukotiče, a ve výsledku prohráli všichni. (12.11.2020)

ČS filmaři zatoužili po dovolené? Tohle dokázal zasloužilý umělec Macourek napsat během fronty v kantýně... Nebetyčná hovadina, o jejímž zařazení (dětský film vs dospělí) lze oprávněně pochybovat - je tu totiž překvapivě moc erotiky (masová scéna v jeskyni a svlečená Biba), na druhou stranu násilné scény vypadají úmyslně hračkově. Potěší přítomnost čs. herců (Augusta, Andrlová, Růžičková) i dabingu (Štěpnička, Zedníček..). (23.08.2015)

Jako, hodně, hodně, hodně divné... Ale scéna svatebního masakru, kdy monstrum, různými způsoby a proměnami těla připomínající Carpenterovu Věc, ale je to vlastně hračka, jež se jako ostatní postavy z právě psané knihy rádoby-spisovatele sci-fi zhmotnila, sežere, omráčí a pokropí tělesnými tekutinami plnou místnost svatebčanů (včetně Heleny Růžičkové, která na něj útočí svícnem), je nezapomenutelná. (29.03.2013)

"Monstrum z galaxie Arkana" - když jsem jako kluk poprvé četl tenhle titulek na plakátech s programy pražských kin na zdi před naším barákem, na kterou jsem téměř denně zhypnotizovaně zíral, pocítil jsem asi to největší možné vzrušení, jakého jsem byl někdy v deseti letech schopen. Mně, malému nadrženci na sci-fi a horrory, kterýchžto žánrů se v Československu té doby bolestně nedostávalo, tenhle slastný název sliboval obé zároveň! A i když byl film kvůli nějakým těm nahotinkám v jeskyni myslím od dvanácti, hned při první příležitosti jsem na něj někoho z rodičů ukecal. A ještě jsem se na něj pak několikrát vrátil s kamarády, jak pamatuju. Sice jsem malinko zklamaně cítil, že to není tak úplně přesně to co jsem si vysníval, ale některé okamžiky se pro mě přesto staly orgasmickými a nezapomenutelnými. Konkrétně tedy všechny okamžiky s monstrem a hlavně s androidkou Androu (nejspíš od té doby mám fetišistickou slabost pro sexy robotky, mimozemšťanky, královnu Borgů a podobné zjevy). Nejšílenější moment filmu (bizarní scénu s kojícím vousatým otcem) ale moje podvědomí milosrdně téměř vytěsnilo - ještě i dnes se o mě při ní pokoušela nevolnost, mdloby a záchvat panické úzkosti. A po více než třiceti letech od poslední projekce oceňuju navíc i báječně horrorové audio. (30.03.2016)