Réžia:
Susanne BierScenár:
Anders Thomas JensenKamera:
Morten SøborgHudba:
Johan SöderqvistHrajú:
Mikael Persbrandt, Trine Dyrholm, Ulrich Thomsen, William Jøhnk Nielsen, Markus Rygaard, Wil Johnson, Elsebeth Steentoft, Satu Helena Mikkelinen (viac)Obsahy(1)
Film vypráví příběh dvou rodin, jejichž osudy se náhodně spojí skrze přátelství dvou dospívajících synů. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky. Film řeší zdánlivě jasné etické otázky po smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe. Film není samoúčelnou plejádou dramatických situací, tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (218)
Není to špatný film, přišel mně jen hrozně vumělkovaný, nebo jsem od něho čekal vzhledem k jeho pověsti víc, nevím sám, každopádně spíše lehčí zklamání. Téma Afriky se mně líbilo mnohem víc v podobném severském filmu Po svatbě, tady mně přišlo úplně zbytečné a navíc.Pochválil bych tak možná pěknou kameru a fakt, že jsem viděl konečně Ulricha Thomsena v nějaké " normální " roli, jinak naprostý průměr, což mě celkem mrzí. A pokud je tohle nejlepší neamerický film roku 2010, tak je něco hodně špatně. ()
Dánská dramata začínají mít happy endy? Svět je nepochybně v prdeli. Bier kráčí podobnou cestou jako kolega dogmatik Vinterberg. Její drama o vině, násilí a odpuštění je výtvarně libé, vkusně a tak trochu literárně završené. Několik věcí se mi opravdu líbilo: typická režisérčina práce s krajinou, která slouží jako zrcadlo duševních stavů postav, výborně vymodelované i zahrané postavy, netuctové využití africké linie, která koresponduje a prohlubuje tu dánskou. Lepší svět obsahuje úctyhodnou porci tradičních severských námětů: smrt, pomstu, truchlení, sociopatické chování, a to v překvapivě koherentním skupenství, které svědčí o výtečných schopnostech Bierové a její dvorního scénáristy A. T. Jensen. Bohužel, ze završení tak odkopaný nejsem. Nemám nic proti ideálu bezpodmínečné lásky, ale nelze přehlédnout, že autorka v závěrku postavy spíše zneužívá a z filmu se vytrácí pnutí i plastičnost a o slovo se přihlásí dosud dřímající angažovanost. Navzdory tomu, že katarze je poněkud jalová a chtěná jde o další z řady důkazů, že Dánové umí zobrazit současný krizový stav Evropy bez křeče a ideologických frašek. ()
Sračka za 70. Laciné africké motivy a nápovědy retardovaným divákům v podobě věží z lega. Typický festivalový mix pro lidi, co si rádi připadají chytře a říkají, že nejsou součástí konzumní společnosti aniž vědí, co to znamená. Susanne Bier nepochybně umí točit - škoda, že jen jeden film, který je navíc pokaždé plošší a divácky podlézavější - mělo by to tu sošku dostat. A exaltované devastace hrdinů už mě nudí. ()
Zaujímavý film od režisérky pre mňa neznámej. Dlho som váhal medzi troma a štyrmi hviezdičkami, aby som na koniec zostal u troch silných. Veľmi dobrý kasting, kamera, ktorá je všade tam, kde má byť, spolupracujúca hudba, nastolenie zaujímavých problémov v škandinávskej i africkej časti, vystihnutá atmosféra. Potiaľ klady. Mierne prepálená stopáž, schematizmus v konštrukcii príbehu a z neho vyplývajúce neprimerané správanie inak veľmi dobre hrajúcich hercov (Elias o.i. ako keby z oka vypadol bratom Gibbovcom), nedotiahnutosť morálnych motívov patra k záporom filmu, ktorý sa v každom prípade oplatí vidieť. ()
Neznám moc oscarových konkurentů v tomto roce, přesto to asi musela být docela bída, když ho dostal zrovna Lepší svět. Ne že by šlo o špatné drama, to vůbec, ale ničím výjimečné taky není. Film přetřásá hlavně otázku pomsty a nenávisti, což dělá velmi vděčně, problém ale vidím v tom silném morálním podtextu. Snaží se být zbytečně moc výchovný a přitom se míjí účinkem. Jednou scénou za všechny by mohla být návštěva autoopravny s názorným "hlupák jenom dává rány, chytrého to nebolí". Možná humánní a div né pobožné, rozhodně však mimo realitu. S tímto postupem by děti v současné době nikam v životě nedošly a těžko mě někdo přesvědčí o opaku. Proto jsem fandil Christianovi a nelíbilo se mi, jak mu ostatní neustále házeli klacky pod nohy (jeho skutky byly samozřejmě přehnané, ale šlo mi o jejich podstatu, která byla svým způsobem oprávněná). Dokonce jsem se naladil na jeho emoční vlnu dřív než u hrdinů třeba ve Zlu mezi námi či Zkažené mládeži. Co se týče toho dění v Africe; někdo ho považuje za vhodné doplnění děje, mně tam přišlo tak nějak navíc, především jde totiž o morální rozhodování doktora, ne obyčejného člověka jako takového (a já "dr" před jménem nebo za ním nemám, takže mi to moc neřeklo :-) ). A konec byl přespříliš umírněný (nebo na to u severské kinematografie v žánru drama nejsem zvyklý). Za tu pro mě osobně příliš provokativně předkládanou naivitu dávám pouze lepší 3*. ()
Reklama