Réžia:
Susanne BierScenár:
Anders Thomas JensenKamera:
Morten SøborgHudba:
Johan SöderqvistHrajú:
Mikael Persbrandt, Trine Dyrholm, Ulrich Thomsen, William Jøhnk Nielsen, Markus Rygaard, Wil Johnson, Elsebeth Steentoft, Satu Helena Mikkelinen (viac)Obsahy(1)
Film vypráví příběh dvou rodin, jejichž osudy se náhodně spojí skrze přátelství dvou dospívajících synů. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky. Film řeší zdánlivě jasné etické otázky po smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe. Film není samoúčelnou plejádou dramatických situací, tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (218)
Vlezdoprdelský kalkul nestydatě vykořisťující emoce přežvykujících držek před plátnem. Jedna velká, zavrženíhodná, slzopudná, citová ždímačka a hlavně ryzí definice výstavní festivalové děvky, jež zvládne pusou dvanáct macatých diváckých klacků a pravačkou dalších čtyřicet. Susanne Bier dávám košem hned po prvním rande, neboť žádný jiný film se mi ještě nesnažil tak mermomocně vecpat svou obludnou naolejovanou hlavu mezi půlky. Žádný jiný film mě ještě nenechal v tak polonasraném a zhnuseném rozpoložení vůči zemím severským a všem jejich servítek prostých domorodců s líbivě vychlastanou melodií hlasu. A nebýt dvou bravurně střižených protipólů pány Persbrandt a Thomsen, tak bych ty veškeré zbylé hvězdičky našťouchal režisérce do chřtánu a celou bych si ji nastrouhal do kebabu. ()
Není to špatný film, přišel mně jen hrozně vumělkovaný, nebo jsem od něho čekal vzhledem k jeho pověsti víc, nevím sám, každopádně spíše lehčí zklamání. Téma Afriky se mně líbilo mnohem víc v podobném severském filmu Po svatbě, tady mně přišlo úplně zbytečné a navíc.Pochválil bych tak možná pěknou kameru a fakt, že jsem viděl konečně Ulricha Thomsena v nějaké " normální " roli, jinak naprostý průměr, což mě celkem mrzí. A pokud je tohle nejlepší neamerický film roku 2010, tak je něco hodně špatně. ()
Veľmi solídne zvládnutý, ťaživý, reálne poňatý snímok zo života, ktorý v sebe nesie množstvo otázok, no žiadnu ideálnu odpoveď. Lepší život, lepšou výchovou, formou zdravého myslenia? Šlo by to! Akurát to má malý háčik. Ľudia by museli byť na jednej vlnovej dĺžke, absolútne stotožnení s tým, čo je správne a čo nie. Bohužiaľ, to sa ale nikdy nestane. ()
Film, který mne opravdu oslovil. Lahůdka. Několikavrstevnaté drama o věčném sváru mezi potřebou odplaty a zásadou neodpovídat na zlo zlem, kdy se paraleleně příběhy o tomtéž odehrávají ve světě teenegerů a dospělých. To vše je kořeněné velice problematickými vztahy mezi rodiči a dětmi v mezních situacích. Některé úvahy jsem měl nutkání vracet zpět, abych si je poslechl znovu, důkladněji. ()
Je to zvláštne, pretože aj napriek tomu, že som z filmu cítil škandinávsky režisérsky prístup, tak ma to moc nezasiahlo. Pritom námet bol slušný, je tu všetko, čo by v dráme mohlo zaujať - problémové deti, šikana, problémy v rodine, odcudzenie.... Spolu to však vydalo iba na slabší dramatický gulášik, ktorý ma nechal pocitovo chladným. Možno tomu chýbala lepšia hudba, alebo v niektorých miestach zmena tempa, prípadne viac konfliktných situácií. Kamera a herci boli však výborní. Lepší priemer. 65/100 ()
Reklama