Zátah na Jižní ulici

Představuji si, že nějak takto by vypadalo Nábřeží mlh, kdyby jej režíroval Fuller. Zpříma podané, poutavě rozehrané krimi. Pár postav, několik interiérů. Záběry promlouvající svou kompozicí, živá kamera. Cíl jasný, v zásadě nedůležitý. Jde o lidi. O policajty, kteří čelí rudému zlu, jak se dá. Policajty, kterým nejsou cizí ani metody podsvětí: aby vyhověli dobové paranoie, budou muset párkrát přehodnotit zaběhnuté chápání spravedlnosti. O bezvýznamné kriminálníky, kteří by rádi hráli první ligu. Mají zbraň, mají charisma, ale bez trochy štěstí do dalšího levelu nepostoupí. Vzduch těžkne jejich potem a předtuchou sexu, jenž odkapává z dvojmyslných dialogů. Se ženou přitom zachází stylem „zbít a nechat bít“. Žádná čest, férová hra, upřímné přátelství. Jsou to jen malí hráči na velkém hřišti. Stejně jako je Zátah malým filmem velkých kvalit. 80% Zajímavé komentáře: Toj, Vančura (15.07.2011)

Vo svojej noirovej temnej dráme z roku 1953 Samuel Fuller nielenže veľmi zdarilo reflektuje dobovú a divácky atraktívnu tému nového celonárodného športu v podobe politického honu na komunistov - on zasadzuje svoj príbeh medzi postavy, ktoré sú v zásade predstavené divákovi v negatívnom svetle. Máme tu obratného, záludného vreckára, ženu, ktorá predáva informácie komunistom, komunistov samotných, miestnu postaršiu dámu, ktorá za pár dolárov udá kohokoľvek. Na druhej strane stojí pár policajtov, ktorí však tiež nemajú ďaleko k pochybnému konaniu pri nakladaní s podozrivými. Fuller však rozdeľuje aj týchto antagonistov do rozličných skupín a stanovuje hranicu - jedna vec je zločinec, druhá zradca vlasti. A netreba zabúdať na to, že aj zločinci majú svoju česť - ale nie všetci, a pre niektorých môže byť spomínaná hranica príliš tenká. Film tak brnká na strunu relativity a takmer nič, mimo samotných komunistov, nevykresľuje čiernobielo, čo zdôrazňuje nespoľahlivého rozprávača. Pri dobovej reflexii nezabúda ani na falošné podozrenia a ľahko ovplyvniteľnú mienku verejnosti a médií (prečo nešla Candy na políciu - pretože by bola tiež považovaná za komunistku). Hlavne však perfektne stavia a rozpracováva vynikajúcu kriminálku so zaujímavými postavami, ktorá stojí na ich vzájomných reláciách a premenlivej nedôvere, opäť odráža spoločenskú situáciu Ameriky 50. rokov. To však v ničom neuberá z ladnosti a grácie, s akou je inteligentný príbeh zkonštruovaný a bez jediného zakolísania rútiaci sa do jednoznačného záveru, ktorý poskytuje divácky uspokujujúcu katarziu. Fuller si do budúcna získal moju pozornosť. 80% (22.07.2014)

Widmark je aspoň u nás nedoceněná hvězda, skvělá Thelma Ritter a celý to má spád, napětí, prostě radost pokoukat. Kapsář (Widmark) okrade krásku o šrajtofli, ve kterej převáží tajnej mikrosnímek. Ona to neví (že je tajnej), on nic neví , začnou je prohánět policajti a agenti a následky jsou docela drsný. (15.09.2008)

MOŽNÝ SPOILER!!! Ta prostřední část se navzdory nízké stopáži vlekla a nápadů tady moc není. Vlastně se vše rozjede až ke konci, kde jsou velmi dobrými scény smrti Moe, návrat do podzemky a bitka v kolejišti. Pak je zde ale pár nepřehlédnutelných logických děr včetně toho, že policajti jen důležitě chodí kolem, ale vlastně žádnou investigativní činnost nevykonávají. Jsou zde velice vizuálně zajímavé scény - rybářský domek -, ale oproti tomu další nijak dobře postavené. Slabé čtyři hvězdy, protože z 50. let existuje pár špionážních filmů, které skutečně šlapou lépe a více. (05.04.2011)

Wow, excelentní kousek. Thelma Ritter zřejmě v životní roli, Jean Peters naprosto k pomilování a... no, Widmark se taky snažil, ale na holky prostě neměl :) Fuller si vykládá pojem "drsný noir" mnohem fyzičtěji něž kdokoliv před ním, díky krátké stopáži může šponovat tempo na maximum a ještě mu zbývá čas na to, aby řádně vykreslil vztah ústřední dvojky. Zapomenutý klenot žánru, který musel tahat na světlo světa až Scorsese. Díky mu za to. (17.02.2009)