Monty Python: Almost the Truth - The Lawyers Cut
Obsahy(1)
Neuroticky vůči televizním manýrám - tak jsme tomu ostatně u nich zvyklí - začínají Pythoni vyprávět o tom, jak je rozhlas a televize totálně ovlivnili. Média totiž nejvýstižněji ilustrují - někdy bezděčně - svou dobu. Stačí je tedy sledovat a domýšlet mediální "zvyky" ad absurdum. K úspěšnému přijetí na univerzitu v Oxfordu dostal Graham Chapman od tatínka umělé psí hovno. Vychrtlý matador budoucí skupiny se měl jmenovat po otci Cheese, ten to však změnil a dal si prakticky neexistující jméno Cleese. A u televize při sledování jednoho obzvláště pitomého tanečního čísla otec pravil: "Myslím, že tohle nikdy nenahradí zábavu, že?"
Tak jako Cimrmani začínali Pythoni o několik let dřív s uchem u radia. Bylo jim 11 až 12 let. Pak se tak nějak učili a utíkali ze škol a v roce 1962 viděli první kultovní věc na evropském divadle - londýnskou revue Beyond The Fringe - studentský kabaret na elitní úrovni.
Pak přišly časopisy MAD a HELP - tedy první drsné komiksy a Terry Giliam. A v roce 1963 přibyl Michal Palin. Mezi univerzitami Oxfordem a Cambridge se nejen závodí na veslicích, ale soutěžilo se i ve studentských kabaretech. Stejně jako dnešní mladí srandisti i zárodek Monty Pythonů směřoval na festival do Edinburghu. Tam se všichni tak nějak sešli a připadali si, že jsou fakt dobří.
Potom se trochu živili u svého úhlavního nepřítele a inspirátora BBC a pak viděli epochální televizní show That Was The Week That Was - To byl týden co už není - s Davidem Frostem a rázem věděli kudy. Psali pro něj všichni a on jim věřil. Následoval pořad Nekruťte svým přijímačem a to už byli všichni pohromadě a příběh mohl definitivně začít. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (39)
Je opravdu pěkné vše vidět takhle s odstupem a patřičným nadhledem okomentované samotnými aktéry. Bohužel to s sebou přináší o to palčivěji ono smutné poznání, že léta Létajícího cirkusu jsou už dávná minulost a nic je nazpět nevrátí. Málem pravda tak (aspoň u mě) doplácí zejména na hořkosladký sentiment. ()
Pro všechny příznivce Johna Cleese, Terryho Gilliama, Erica Idla, Terryho Jonese, Michaela Palina a Grahama Chapmana NUTNOST...dobře udělané, vtipné a jsou to zkrátka moji milovaní Pythoni...jsem zhruba v půlce sledování dokumentu a vrátila se mi chuť projet znovu všechny možné skeče (a že jich není málo), které tato skupina géniů vymyslela :) ()
4+ Na tomhle dokumentu byla dobře odvedená práce a dozvíme se téměř vše o zrodu komické skupiny, vývoji i skonu a samozřejmě o jejich členech. Mě osobně překvapilo spoustu zajímavých informací kolem fungování televize BBC a události související s natáčením Svatého grálu. Jejich fanouškům rozhodně doporučuju. [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
I když se může (částečně oprávněně) zdát, že míra nových informací by mohla být hustší, stopáž dalece přesahuje běžné dokumenty a možnost téměř šest (přesněji pět :) hodin sledovat Pythony je... k nezaplacení. Už jen za skutečnost, že "Almost the Truth" není předepsanou oslavou velikánů, ale značně demytizující a otevřená zpověď, ve které se nevyhýbají i těm nejtěžším tématům, by zasloužila sama o sobě maximální ohodnocení. Co jej zajišťuje suverénně je pak fakt, že pro klasické "mluvící hlavy" nelze najít příjemnější a vtipnější představitele. __ 4,5* ()
Důstojná, komplexní a přesně v duchu montypythonovské produkce pojatá historie populární komediální skupiny. Ačkoliv Monty Pythony znám, přesto mě série v řadě momentů obohatila a dověděl jsem se spoustu zajímavostí. Pro fanoušky skupiny a britského humoru jde o svým způsobem povinnost. Stejně jako komediální tvorba Monty Pythonů je i seriál nekorektní, zlehčující a v lecčems, pokud jde o práci s formou, originální. Celkový dojem: 95 %. Členové skupiny, a platí to především o Johnu Cleesovi, volí lehce mystifikační tón, kdy divák cítí, že na tom, co říká zpovídaný tvůrce, je hodně pravdy, ale nikdy si není zcela jistý, jestli je to pravda celá, resp. jestli není zkreslená nadsázkou a ironií. To, jak nakládají se sebou samými a svou minulostí, dokreslují už titulky doprovázané písní se slovy "Monty Pythoni starší než staré kurvy..." ()
Reklama