Jack sa chystá vyplávať

Celkem nic nového pod sluncem, navíc jsem možná už trochu přesycen těmito nezávislými snímky o životních outsiderech, kteří najednou přijdou na to, jak nabýt štěstí, a ono jim to štěstí spadne přímo do klína a udělá jim dobře. Zde si to Jack, řidič limuzíny (!?), uvědomí a štěstí (ruku v ruce se ženou) nabude až v dosti pokročilé fázi svého produktivního věku. ~ Ačkoli už od úvodních sekvencí jsou zřejmé sympatičnost postav i optimismus (viz např. reggae) či jakési zvláštní kouzlo, jež toto zasněžené indie drama s komediálními prvky vyzařuje, stejně nejsem schopen se zbavit jisté pachuti vědomého nakumulování řekl bych až tradičních či obvyklých motivů a postupů pro nezávislý film. ~ Jack Goes Boating je především do interiérů situovaný konverzační relativně malý, přesto kvalitně natočený snímek o překonání sebe sama, o učení se novým věcem, o následování vytyčené cesty vedoucí k cíli. O naučení se plavat v životě, ve vztahu k ženám. O naučení se být šťastný, plavit se na loďce a vyplout na širé dosud nepoznané moře partnerského soužití, jehož složitost a komplikovanost je názorně ukázána na páru, s nímž se Jack přátelí. (27.10.2012)

Další z řady lidských tragikomedií o hledání a trácení štěstí a lásky. Hoffman již po několikáté hraje trochu divného, obtloustlého, vyplašeného čtyřicátníka s velmi nízkým sebevědomím. Rád bych si postěžoval, že Hoffmanův talent by měl být využíván taky na jiné role, ale bohužel nemohu, jelikož on je prostě nejlepší a s nikým jiným by se mi tento film pravděpodobně nelíbil. (21.01.2011)

Jack (Philip Seymour Hoffman) by poprvé v životě chtěl zaujmout mladou ženu, Connie (Amy Ryan), a udělá pro to cokoliv. Třeba se hodlá nauřit plavat, aby mohl vzít Connie v létě na vodu, nebo se chce naučit vařit, aby mohl pro Connie uvařit večeři. Naštěstí má skvělé přátele, Clyde (John Ortiz) a jeho ženu Lucy (Daphne Rubin-Vega), kteří jsou mu na jeho cestě podporou. Ale čím více se Jackovi začíná u Connie dařit, tím více se vztah Clyda a Lucy bortí... I Philip Seymour Hoffman se vydal do vod "udělej si vše sám vod", a vrhl se jak na režii tak i hlavní roli tohoto snímku (není divu, když jej měl dopodrobna nastudován ze stejnojmenné divadelní hry). A světe div se, ono mu to vyšlo - možná to bylo tím, že z filmu vyzařovala taková radost, kterou do něj Philip Seymour Hoffman i ostatní herci vkládali. K několika scénám bych sice asi měl co vytknout, ale není to nic tragického, a naopak ty příjemné scény to bohatě vyvažují. Herecké obsazení mi taky sedělo, Hoffmana mám rád, a s ostatními jsem se okamžitě dokázal sžít. Chvilkama jsem měl pocit, jako bych se nedíval na film, ale na příběhy kolegů z práce... (10.02.2013)

Docela jsem tomuhle nezávislému kusu věřil. Netradiční romance, vyprávěná od chlapíka, který se vždy herecky pokládal do polohy někoho, jenž opanuje každou místnost, do které vstoupí. Na Philipa Seymoura Hoffmana se vždy valila hlavně slova chvály. Komorní tragikomický příběh toho dějově moc nepřináší: řidič limuzíny ve středním věku se nějak zasekl, chybí mu partnerka, bojí se neúspěchu, vaření nebo plavání a má obecně oproti jiným o krapet víc sociální úzkosti. Hoffman látku režíroval už na divadelních prknech, není to žádná růžovoučká romantika, ale ani problémy ústřední čtveřice nejsou nijak zajímavé, respektive se s nimi zajímavě nepracuje. Coby debut fajn, ale místy prázdné a k divákovi nevstřícné. (12.12.2015)

Jack je film na večer, keď máte v pláne si okrem neho pozrieť ešte niečo výraznejšie, je jedno či umelecké, alebo komerčné. Pretože inak by ste mali pocit akéhosi filmového neuspokojenia. Niežeby Jack nebol dobrý film s presnými hereckými výkonmi, ale jeho symbolika je jednoduchá (čo nie je výčitka) a u amerického nezávislého filmu som už zažil podstatne výraznejšiu atmosféru. Príjemný film do televízie, na kino je to trochu málo. (07.10.2012)