Fantom opery

Tohle bylo mé třetí setkání filmové zpracování románu Gastona Lerouxe, které jsem měl možnost vidět a „bohužel“ musím říct, že klasika z roku 1925 je stále nejlepší. Byl jsem hodně zvědavý, jak se s tím popasuje zřejmě nejvytíženější režisér studia Hammer Terence Fisher. Přestože to nedopadlo vyloženě špatně, přece jenom očekávání bylo mnohem větší. Netradiční způsob zpracování známého příběhu byl na jednu stranu velmi zajímavým tahem, nicméně si myslím, že na druhou stranu ona „jalovost“ tomu ublížila asi nejvíc. Tedy hlavně z pohledu milovníka hororového žánru. Přece jenom dávám přednost ponuřejší atmosféře. Tím však rozhodně nechci říci, že by zdejší atmosféra byla vyloženě špatná. Byla prostě jiná, než jsem byl zvyklý u předešlých Fantomů. Dramatických scén tu bylo k vidění docela dost, dokonce dojde i k několika úmrtím, ale přesto jsem se nemohl zbavit pocitu, že ze scénáře cítím jistou naivitu. Zvláště co se minulosti samotného Fantoma týká, požáru tiskárny a následného úkrytu ve stokách. Přestože mě studio Hammer vždy uchvátilo svými nádhernými kulisami, kostýmy (tady tomu nebylo jinak), tak Fantomům úkryt byl tentokrát trochu odfláknutý. Tedy ve srovnání s jinými filmy. Abych ovšem jen nehanil je tu i celá řady pozitivních prvků, které určitě stojí za pochvalu. (herci,hudba)60% (08.09.2015)

Parádní klasika od studia Hammer, která ukazuje, že "Fantom opery" se většinou nedá moc zkazit. Ta hudba k němu dokonale sedí, stejně jako gotické pojetí, pro které se tvůrci rozhodli i v tomto případě. Není to tak velikášské, jak tomu sluší, ale i tak jsou hudební sekvence ve skvělé rovnováze s těmi napínavými a hororovými. (20.11.2015)

Již třetí filmové zpracování Fantoma Opery, které jsem viděl. Hammer studio zvolilo opět svůj osobitý přístup. Příběh se odehrává v Londýně, nikoliv v Paříži, a Fantom samotný je vlastně docela dobrák, který měl jenom v životě smůlu. Herbert Lom byl v hlavní roli hodně působivý, jeho maska docela strašidelná (lehce připomeně Jasona Vorheese) a jeho znetvořená tvář pod maskou, i když se objevila až na konci, tak docela dobře udělaná. (12.03.2012)

Aneb když distributor krade texty a ani se to nesnaží maskovat. Výborná stylová hammerovka, tentokrát v městském divadelním prostředí. Nejlepší filmy Hammer film production se vyznačují především skvělou atmosférou, která dělá i z "kousků" se scénářem slabším dobrý zážitek, na který divák rád po čase zavzpomíná. V tomto Fantómovi vše klape a šlape a divák tak může spokojeně podupávat. (07.04.2009)

Dej je misty nesmyslny a kvalita dialogu, slusne receno, nevyrovnana... ale brakove kouzlo, jake filmu umelo dat studio Hammer je nenahraditelne! __ Z peti zatim videnych adaptaci nechava za sebou Terence Fisher bez zavahani komedialniho Arthura Lubina (1943), kycoviteho Joela Schumachera (2004) i srackovniho Daria Argenta (1998), temným Dwightem H. Littlem a jeho fantomem Englundem vychází nerozhodně. A i kdyz Herbert Lom potesil, Claude Rains byl jen jeden. Uvidim, co na to Lon Chaney... (07.02.2010)