Prázdna kolíska

Zdánlivě nenápadný snímek - o zdánlivě nenápadné ženě, která cizí bolest vzala za svou. Sice nezměnila svět, ale skupině žen a mužů vrátila naději a víru ... v člověka. Snímek možná neodkryje všechny souvislosti tak, jak byste od něj očekávali, přesto disponuje vnitřní silou, která může směle konkurovat odhodlání a vytrvalosti hlavní hrdinky. (30.10.2012)

"Bojujete za nás, ste na našej strane..." Pomerne zaujímavý film s dobrým obsadením o tajne odvlečených deťoch z Anglicka, ktorí sa ocitli až v Austrálii. Natočené podľa skutočnej udalosti. Filmu dominuje silná ženská postava, ktorá rada pomôže každému, dokonca, i tomu, kto na prvý pohľad vyzerá ako arogantný hajzlík. "Niekde vo vás vnútri je dobrý chlapec, len ho musíme nájsť..." Na to o akej silnej téme film rozpráva, by to chcelo zopár silnejších scén v ktorých by to diváka chytilo poriadne za srdce. Jednoducho film emócie nerozdáva tak, ako sa od filmu s takýmto príbehom očakáva. Každopádne treba film oceniť už len preto, že o podobných zamlčaným udalostiach informuje. 60%. (13.09.2015)

Neočekávám od dramatu, že ze mne vycedí litry slz, pokud mu nepůjdu sama trochu naproti. A že jsem žena, tak pro mne rozhodně není těžké vcítit se do osudu deportovaných dětí, které byly odtrženy od rodin a využity jako "bílá hodnota" v koloniální Austrálii. Také nebylo těžké prožít celý příběh ženy, která se odhodlala tento ilegální zločin odkrýt a vyjasnit. Místo slz nastoupil hluboký obdiv a nezáleží zde na nějakých uměleckých kritériích, protože je to film důležitý pro svou výpovědní hodnotu a je dobře, že byl natočen. Emily Watson se do role sociální pracovnice perfektně hodila. (04.12.2012)

,,UPLYNULO DALŠÍCH 23 LET, NEŽ SE VLÁDY VELKÉ BRITÁNIE A AUSTRÁLIE OMLUVILY ZA SVÉ DĚTSKÉ MIGRAČNÍ PROGRAMY. BYLO DEPORTOVÁNO VÍCE NEŽ 130 000 DĚTÍ. MARGARET A MERVYN DÁLE PÁTRAJÍ PO RODINÁCH BÝVALÝCH DĚTSKÝCH VYSTĚHOVALCŮ“..... /// Loď plná dětí poslaná do Austrálie? …. Socka (tak fajn, sociální pracovnice!) chytla stopu a jede po stopách beznohejch. Rodnej list, matrika a podobný píčoviny brzo zastíní osudy deportovaných parchantů impéria. Margaret Hupreys vypráví o tom, jak se jí práce podepsala na psychice, o věcech, který vám optimismus berou, ale naštěstí – a to víc o těch, co ho zase dodaj. Prostě takovej ten autentickej film, kterej s hlavní postavou prožívate. Zvlášť, když rozpoutá víc, než jen prospěšnou službu pro lidi, který si toho fakt vážej (což samo vo sobě je optimistický zjištění!). Soráč, pro sentimentálního starce je tohle příběh jak prase! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu "Empty Cradles", kterou napsala v roce 1994 Margaret Humphreys, číst nebudu. 2.) To mě tenkrát navštívil chlápek v obleku a jestli prej nechcu do Austrálie…. 3.) Thx za titule ,,jives a sonnyboy“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (04.01.2013)

Film Oranges and Sunshine (český překlad neakceptuji) mi dal všechno, co mohl dát. Neuvěřitelný příběh, který se bohužel mnoha dětem stal, skvělé herecké obsazení a výkony: Emily Watson uchopila roli sociální pracovnice s veškerou vervou a povedlo se jí to tak, až mám o ni obavy, zda po natáčení také netrpěla posttraumatickým stresem. David Wenham jako Len tvrďák, kterého byste v prvních minutách vytáhli za ucho z místnosti, ale pak vám přiroste k srdci. A další "obyčejní" lidé, neobyčejně zahraní. Některé momenty téměř připomínaly druhou světovou a koncentrační tábory- děti odevzdaly všechny své věci a dostaly jen šortky a tričko... Tohle není obvyklý snímek, umím si představit, že leckdo u něj bude zívat, ale mně zasáhl od momentu, kdy jsem o něm četla poprvé a nepřestal, ani když jsem dokoukala závěrečné titulky s nesmrtelnou písní Wild World. (19.10.2011)