Pouť

No jo no. Já se tam jednoho dne vydám taky. Nevím ještě, jaký k tomu budu mít důvod. Nejspíš pořád stejný. X je proměnná a je to pořád jedno a to samé x. Tak mi připadlo, že ty lidi z toho filmu znám. Zážitky stmelují, a tady ta krušná cesta prošpikovaná čím dál více příjemnými zastaveními mi něco připomněla. Když se člověk vydává na pouť, počítá nějak s tím, že to bude cesta plná odříkání, že by během ní nic příjemného prožívat neměl a měl by se upnout k svému cíli. Jenže ona je ta cesta úplně jiná. Podobně jako ve filmu Babettina hostina jsou účastníci závěrečné famózní večeře na počátku přesvědčení, že si ten zážitek nesmějí vychutnat, musí zůstat přísní a upínat se k vyššímu cíli, a pak je to všechno jinak. Společné vychutnání přítomného okamžiku zlidšťuje a posouvá rovnou do cíle. Jenže ono taky musí být co vychutnávat. Ne každá cesta je cíl. (22.06.2013)

Středoproudový filmový cajdák, podbarvený "jímavou" cajdákovitou hudbou, vyumělkovaný, od reality odtržený, laskavě hřejivý, salónně hu... hu... humanistický (tfujtajxl), zkrátka na hony hnusnou člověčinou páchnoucí... Ano, film splnil má očekávání beze zbytku, protože byl přesně takový, jaký jsem si představoval že bude. Takže vlastně ani žádné velké zklamání. Byl jsem jen zvědavý na nějaké ty severohispánské exteriéry. No a dostal jsem něco hezkých severohispánských exteriérů. Sakra, já být někdo jako Estevez, tak s touhle partou užvaněných klaunů bych nechtěl jít ani pár kiláků v Krkonoších, misantropova noční můra. (11.12.2022)

Tenhle snímek jsem si sehnal hlavně kvůli Martinu Sheenovi v hlavní roli, ale musím přiznat, že jsem čekal víc. Tím tedy nemyslím ani tak od něj, jako od filmu samotného. Vytknul bych nedotažený scénář (nebyl od základu špatný, námět byl dokonce velmi zajímavý, ale místy to prostě skřípalo) a především absenci většího počtu scén, které by vyvolaly nějaké hlubší emoce. Protože snímek si tak v poklidu běží po známé poutní stezce, atmosféra je navzdory našlapaným kilometrům příjemně pohodová a uvolněná, zazní několik moc pěkných písniček (např. Thank You od Alanis Morissette), ale v hlavě toho příliš mnoho neutkvělo a film ve mě nezanechal slibovaný zážitek. (10.12.2012)

Protože, batůžek, sbírání turistických razítek, seznamování se s novejma lidma s celýho světa a především protože při cestě za poznáním, nejvíc člověk nepoznává svět, ale sám sebe a to ví každej, kdo kdy v životě vzal batoh na záda a vydal se na cestu. A přesně o tomhle tenhle krásný film je. A jestli je Martin Sheen starej nebo nevýraznej, na to já z vysoka seru, podstatný je, že z tohohle filmu jsem měl úplně stejný pocit, jako když jdu v horku nějakou luční cestou a najednou mě ofoukne vítr, jako když přijdu do vesničky a přes poptání se na cestu skončím půl hodinovým pokecem se svérazným ale fajnovým chlapíkem. A jedno, jesli je to Svatojakubská pouť nebo třeba naše Riegerova stezka, pořád je to stejný, pořád je to krásný a intezivní, stejně jako tenhle film s vynikající hudbou a nádhernejma záběrama. (13.03.2012)

Ačkoliv téma je zajímavé, podané je ploše a nezáživně. Dokonce ani kamera neumí vykouzlit ze všech těch scenérií něco víc, a z návštěvy v cílovém kostele se stane dokumentární záznam s hudbou místo kontaktního zvuku. Hudba mi často přišla zcela mimo mísu, tedy náladu obrazu. V podstatě vše, co mne u tohoto příběhu zajímalo, se odehrálo zrychleně, a naopak naprosto nezajímavé rozhovory, které neměly vnitřní napětí ani směřování, dostaly až příliš prostoru. Z té samotné cesty jsem vlastně také nic neměl, kromě několika úvodních minut, později se děj přeleje do hotelu a zabere si větší část stopáže. Ostatně ani těm charakterům postav jsem moc nevěřil. Byly až příliš jen načrtnuté, nahozené, povrchní. Byly v podstatě jen figurkami. Z hlavní postavy jsem necítil nic navíc kromě otcovské lásky a prozření, že je tady celý svět, jenž je nutno objevovat. Jak se muž má ale živit, aby na ty cesty a jídlo měl, takové vysvětlení je nad rámec podobné agitky. A díky tomu příliš jednostranný a otravně poučný. Navíc podobně mimo realitu jako třeba pravicové vlády v ČR. O skutečných poutnících do Compostelly jsme se tak nedozvěděli nic, a příběh jakéhokoliv obyčejného chudáka by byl podle mne zajímavější. (01.10.2013)