Serge Gainsbourg

Když vám obal dvd říká, že proti Gainsbourgovi "jsou všichni pověstní rebelové 20. století jen vzteklé děti", čekáte, že film bude stejný jako jeho protagonista. Houby. Nejen že je snímek zmatený, a aby se v příběhu člověk vyznal, musí aspoň něco o Gainsbourgovi vědět, takže žádný na sledování příjemný film o hudebníkovi, jako třeba byla Edith Piaf, ale také proklamované provokatérství tam jaksi chybí. Gainsbourg je tu sukničkář, který už v dětství rád koukal po dekoltech starších slečen. Nic víc. Díváte se na film a říkáte si: Jestli tohle je rebelie, tak pak vzrůstající počet rozvodů naznačuje, že se v Česku blížíme rovnou k revoluci. Je to hloupě podaný film, který nezachránil ani Gainsbourgův souputník s velkým nosem. A také tam chyběla hudba. Baby pop, reggae Marseillaisu nebo Je t'aime jsou sice skvělé, ale od životopisného filmu bych čekal nejen zajímavou interpretaci umělcova života, ale kromě faktičnosti i komplexní představení autora. Pár hitů nestačí. To jsem si mohl přečíst Wikipedii a vyšlo by to nastejno. O Gainsbourgovi se z filmu moc nedozvíte a navíc vás to bude nudit (ke konci určitě). (01.12.2012)

Jméno Serge Gainsbourg jsem znal hlavně v souvislosti s France Gall, pro kterou v 60. letech skládal písničky. Nějak jsem byl přesvědčenej, že jeho největší sláva je spojená právě s France Gall a hlavně s písničkou Les sucettes (Lízátka), což je v podstatě písnička o kouření ptáka. Tady je to ještě podaný tak, že to snad zpívala, aby nasrala svýho otce (nebo něco v tom smyslu). Naopak France Gall potom i po letech tvrdila, že jako slušně vychovaná lolitka v těch cca 17 letech opravdu myslela, že to je naprosto nevinná písnička o lízátkách. A když se potom dozvěděla, že tim bylo myšleno něco jinýho, tak se strašně styděla a odmítala tu písničku dál zpívat. No byl jsem docela překvapenej, že tohle období yé-yé popu se ve filmu odbyde asi tak za 3 minuty. Ostatní tvorba Serge Gainsbourga mi celkem nic neřiká, takže jsem se dost nudil. Nečekal bych, že se dá natočit tak nudnej film o životě chlápka, kterej mnohokrát šokoval Francii a mimo jiné taky šukal Brigitte Bardot. (29.09.2012)

Má oblíbenkyně Charlotte Gainsbourg měla velice zajímavého papínka, jen co je pravda. Až do zhlédnutí tohoto filmu jsem o něm i jeho muzice v podstatě neměl ani tušení (samozřejmě vyjma provařeného songu "Je t´aime, moi non plus", který lze do omrzení věčně slyšet na většině českých rádií). O to příjemnějším překvapením pro mě byla premiéra tohoto snímku na obrazovce ČT2 (ve velice slušném českém dabingu - Ivan Trojan coby hlas titulní postavy byl skvělý). Mně osobně se ten film prostě líbil a bavil mě - Serge Gainsbourg je z toho rodu mně sympatických chlapíků, kteří mi odjakživa imponovali. Být všestranný umělec a provokatér z povolání - och, copak to samo o sobě nezní jako vizitka chlápka, který zákonitě prostě musí být něco jako váš vzor? Film má mimochodem skvostné úvodní titulky. (17.12.2012)

Hravé a originální. Přistoupila jsem na režisérovu hru a dostalo se mi nekonvenčního filmu o jedné výrazné osobnosti, kterou si svým rebelstvím dovolím přirovnat k mému oblíbenci Jimu Morrisonovi. Film se rozjíždí trošku rozpačitě, ale s příchodem Laetitia Casta alias B.B. to dostalo pořádné grády. Scény s Jane Birkin (velká škoda předčasné smrti Lucy Gordon, byla nejen krásná, ale i talentovaná) byly umírněnější, ale o to intimnější (např. scéna ve vaně nebo focení se psem v posteli). Nejedná se o tradiční biografii ve stylu "narodil se, žil, umřel" a to mě na filmu právě asi nejvíc bavilo. Myslím, že Sfarovi se Gainsbourgovu osobnost povedlo ztvárnit dokonale, na čemž má lví podíl i hlavní představitel, který jako by Sergemu z oka vypadl (stačí si vyhledat nějaké Google fotky). (01.04.2012)

Serge Gainsbourg pro mě není neznámý stejně jako Jane Birkin, oba je mám ráda a při sledování společných scén jejich hereckých představitelů jsem ani nedutala. Jak Eric tak Lucy Gordon naprosto dokonale zvládli jejich gesta zvláště pak scéna ve vaně byla nádherná. Vlastně jsem po celou dobu měla pocit, že sleduji skutečného Serge a ne jeho hereckého představitele.Ta podoba byla vážně neuvěřitelná! Eric Elmosnino v hlavní roli naprosto excelentně ztvárnil toho krásně šíleného bohéma, požitkáře, rebela, miláčka nejen Francie. Za sebe mohu říci, nebyla jsem zklamaná. Zajímavý náčrt ze života umělce, který byl jedněma nenáviděn a druhýma zbožňován. (19.07.2013)