Serge Gainsbourg

Jean-Paul Sartre hledal pomocí psychoanalýzy v životě G. Flauberta kořeny Madame Bovary (Kritika dialektického rozumu) a Sfar přebírá v komiksu jeho metodu, jen místo suchého filosofického rozboru se snaží zobrazit, co se dělo v Gainsbourgově hlavě. Nedíváme se tedy na jeho život jen jako diváci, ale vidíme jeho život skrze jeho oči, přesněji skrze Sfara, který si představuje jeho myšlenky. A na co může v psychoanalýze myslet chlap? Na ženský! Ovšem když má chlap takový Gueule a díky každodenímu pohledu do zrcadla si vypěstuje komplex... Sfar rozjede dvouhodinový stroj, ve kterém za Sergem chodí jeho židovský Gueule, inscenuje dopodrobna slavné scény, ale na konci se nefrancouzský divák ptá, proč to všechno - jeden chlap postupně spal s Gall,Greco, BB a Birkin, psal skvělé písničky, ale v duši zůstal malým zakomplexovaným chlapečkem. Mnoho povyku pro nic. (11.09.2010)

Chtělo by to víc používat při střihu nůžky, ale jinak mi ten film zlepšil náladu. Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na nosaté Sergeovo alter ego, ale pak jsem si řekla, vlastně proč ne? Není to nijak objevný snímek a francouzský písničkář nepatří k umělcům, o kterých bych přemýšlela, nebo bez nich nemohla žít, ale jako každý životopisný film čerpá i tenhle příběh sílu z toho, že se skutečně stal. A je vcelku jedno jestli přesně takhle (což asi určitě ne), nebo to byl jen dojem, který Gainsbourg udělal na scénáristu, režiséra a herce. +++ Zapůsobil na mě jako celek otevřeností a svobodomyslností, která byla sice zničující, ale zároveň i tvořivá. (29.04.2010)

Zábavná hudební revue plná opravdu krásných žen, výlet na přehlídkové molo ozvučené hudbou velkého génia, o jehož životě se ale v tomto filmu dozvíme prakticky kulový. Jako malý neměl rád klavír, ale byl nadaný kreslíř, brzy začal kouřit a nepřestal ani po infarktu, a ano, uměl na sebe lepit nádherné ženy, z nichž jedna vyniká - Laetitia Casta v roli BB. (29.03.2012)

Jednoznačne azda najzaujímavejší a najoriginálnejší biografický film o slávnej osobnosti.Serge Gainsbourg bol osobnosťou, ktorého život by vydal minimálne na tri takéto filmy.Pri začiatočnej idey pustiť si tento film, sa priznám , že bol kvôli ,,Je t'aime,, , ktorú považujem za najcitovejšie,najerotickejšie a najprirodzenejšie vyznanie lásky v geniálne krásnej hudbe....Na tomto filme toho bolo veľa o čom by sa dali rozpisovať litánie,avšak dojem kazí veľmi silne subjektívne podanie a pár nestráviteľných vecí, ktoré sa dali vynechať...stále sa pýtam prečo?,prečo?!.... (22.09.2010)

Nejzajímavější byla úvodní část z Gainsbourgova dětství. Vidět malého kluka rozmlouvat s modelkami po barech a tak podobně mělo jisté kouzlo. Film ale začíná nudit, když se pak přenášíme do Sergeovy dospělosti, kde je zobrazen jen jako nevyléčitelný sukničkář, co se vyspí s každou (vlastně ani nechápu, proč s ním všechny chtěly něco mít). Sice občas zazní pár taktů z nějaké Gainsbourgovy písně, ale pokud mělo v tom jeho "heroismu" jít ještě o něco víc než alkohol, ženy a zpěv, tak to divák nemá šanci z filmu vyčíst. Škoda. (03.10.2010)