Dievča, ktoré koplo do osieho hniezda

Do třetice všeho dobrého, říká se. A minimálně u "Millenium Trilogy" tohle platí. Zatímco jsem jak u prvního, tak i u druhého dílu psal, že jsou to sice skvělé filmy, ale na plný počet mi něco schází, tady musím napsat, že mi neschází naprosto nic. Opravdu skvělé finále, které uzavřelo tuhle nadprůměrnou trilogii. Teprve až tento díl mě definitivně "donutil" - až budu mít trochu více času, musím si ty knihy přečíst a přesvědčit se na vlastní oči, proč jsou všichni zde nespokojeni. Do té doby je pro mě The Girl Who Kicked the Hornet's Nest jednoznačně nejlepším dílem, kterému dávám bez zaváhání plný počet. (02.04.2011)

Po absurdním kroku stranou ke zcela jiné tváři zápletky po Mužích, kteří nenávidí ženy v Dívce, která si hrála s ohněm, je Dívka, která kopla do vosího hnízda epochálním finále. Finále se vším všudy, má koule, má kulervoucí soudní velkovyvrcholení, všechno souvisí se vším, všechno do sebe zapadá, Lisbeth zase nosí číro jak blázen a na závěr se ukojí každý Lisbeth/Mikael shipper. Jestli takhle daleko dojde i Fincher nebo někdo po něm, tak to bude mega mazec. Obě série se zřejmě nejvíce rozklíží v polovině, ale na to propojení draků se špióny si ráda počkám. (12.01.2012)

SPOILER ALERTAlfredson dotáhnul trilogii relativně se ctí, neduhy ze zbabraného druhého dílu ale přetrvávají... Konspirační pozd nabývá konkrétní tvary, stále ale působí nepravděpodobně. Ještě víc se to pak tluče s koncem, kdy tyto tajné kurhy, které měly prsty ve všem a byly nedotknutelné zcela náhle, jako by se nechumelilo, rozpráší... POILERT ALERT KONECVeškerá logika je tak definitivně v tahu. O proti předchozímu dílu má ale Vosí hnízdo jasnou převahu v parádní práci s napětím, kdy divák skutečně do poslední chvíle netuší, co přijde. A relativně nosně působí konečně i postava Lisbeth Salander, která až do teď byla spíše závažím na nohou této série, než její skutečnou ozdobou... (17.01.2011)

Karl Stig-Erland Larsson zemřel v pouhých 50 letech, zanechal za sebou uzavřenou trilogii, která knižně vyšla až po jeho smrti. Své partnerce odkázal notebook, kde měl další tři rozpracované díly plánované dekalogie. Filmové zpracování celkem věrně kopíruje knižní předlohu, zachycují to podstatné z románu, příběh se odehrává ve svižném tempu. Autor předlohy vychází ze svých dlouholetých zkušeností investigativního novináře, řada zápletek včetně výhružek a ohrožení na životě je patrně z jeho vlastních zkušeností. Oproti prvnímu dílu, který je dějově posazený na ostrov a není tak prošpikovaný mrtvolami, jsou další dva díly víc ponuré, akční, násilí je neodehrává ve skrytu, je otevřené a brutální. Atmosféra filmu i její postavy korespondují s knihou. (02.07.2014)

Mírný kvalitativní posun vzhledem k slaboučkému druhému dílu je dán zejména filmařsky vděčnější předlouhou (více akce, více konfrontace). Alfredsonova režie zůstává stejně rutinní. Závěrečný díl navazuje přesně tam, kde prostřední část trilogie skončila a jak neokázale (vzhledem k Lisbethině povaze se nabízí „autisticky“) začíná, tak i končí. Žádné grandiózní finále s vybuchujícími domy a záchranou v posledním okamžiku. Hezky nehollywoodsky. S prostředím je finále bohužel tím jediným, čím se Dívka, která kopla do vosího hnízda liší od kteréhokoli tuctového krimithrilleru. Zoufale jí chybí atmosféra knih, resp. prvního filmu. Vedlejších postav ubylo, jako ta hlavní se profiluje Lisbeth, což odpovídá knize i hereckým možnostem výborné Noomi Rapace. Z odstraněných linií nejvíc zamrzelo zredukování těch milostných na jednu jedinou, mezi Mikaelem a Erikou, která navíc neodchází z Milénia, čím je příběh zbaven další zajímavé – novinářské roviny. Film je to ukoukatelný, ale viditelně natočený narychlo a předhozený publiku ještě za horka, dokud se o Miléniu hodně mluví a píše. Nečíst tři nadprůměrně knihy, dvě průměrné filmové adaptace mne k jejich přečtení rozhodně nepřivábí. 70% (09.12.2010)