Dievča, ktoré koplo do osieho hniezda

Nakonec byla stejně nejlepší ta romantická večeře.. Lizbeth ukázala, že se umí patřičně oháknout k soudnímu přelíčení, blonďák Niederman chvílemi neuvěřitelně asocioval T-800 pronásledující Sarah Connor a spravedlnosti bylo ve finále učiněno až pohádkově zadost, nicméně třetí díl se už spíše svou koncepcí přiblížil televizní inscenaci, byť řádně dramatickou a tak mnohovrstevnou, že po hanácku řečeno: „Kdo sa mi v ní zamóce, ten sa mi z ní nevymóce.“ Uvidíme, jak se teď s elitní švédskou formací popasuje ta americká, ve složení Fincher - Mara - Craig. A neboj verbale111, prostupnou obrannou dvojici Bruckheimer - Bay poslali na farmu, protože v posledních sezónách hrajou, za ty peníze, co berou, neuvěřitelnou tužku.. (01.11.2010)

Jej, tak tohle nebylo příjemný. Jednička byla skvělá, dvojka obstojná, trojka rozporuplná a nezáživná. Už dvojka byla zmatená, ale dělo se to aspoň zábavně, kdežto tady člověk opět moc neví, co se děje, ale ještě se k tomu nudí. První dvě třetiny totiž stráví s Lisbeth v nemocničním pokoji, kde se neděje až na pár výjimek nic, střídá se to s prostřihy na rozhovory s nějakejma staříkama, co se tam do teď neobjevili, ale maj mezi sebou ultra-tajný techtle mechtle a odkazujou se na nějaký tajný společnosti a minulost, o který divák nic neví, a do toho ještě vrtá Blomkvist a ani jeho počínání není zrovna úplně přehledný a logický. Pak najednou nastoupila závěrečná část ze soudní síně, která měla grády, byla zajímavá a napínavá a člověk věděl, co se děje. Ten začátek to ale vynahradit nedokáže. Pro mě hodně velký zklamání, i když herci byli opět výborný. (18.04.2011)

Karl Stig-Erland Larsson zemřel v pouhých 50 letech, zanechal za sebou uzavřenou trilogii, která knižně vyšla až po jeho smrti. Své partnerce odkázal notebook, kde měl další tři rozpracované díly plánované dekalogie. Filmové zpracování celkem věrně kopíruje knižní předlohu, zachycují to podstatné z románu, příběh se odehrává ve svižném tempu. Autor předlohy vychází ze svých dlouholetých zkušeností investigativního novináře, řada zápletek včetně výhružek a ohrožení na životě je patrně z jeho vlastních zkušeností. Oproti prvnímu dílu, který je dějově posazený na ostrov a není tak prošpikovaný mrtvolami, jsou další dva díly víc ponuré, akční, násilí je neodehrává ve skrytu, je otevřené a brutální. Atmosféra filmu i její postavy korespondují s knihou. (02.07.2014)

Lehce nadprůměrné zpracování, lehce nadprůměrné (oddechové) knižní předlohy. Nic víc, nic míň. Jedno ale musím Alfredsonovi přičíst k dobru. Zatímco S. Larsson s postupujícím dějem (trilogie) dělal z téměř rachytické dívky chodící vraždící monstrum, Daniel z toho vyšel (v rámci možností a a již zmiňovaným okolnostem) jako vítěz. Při představě, že by se látky chopil „renomovaný“ hollywoodský tým, ne nutně tandem J. Bruckheimer-M. Bay, (R. Emmerichovi se prý také sbíhají sliny) mohli bychom se dočkat opravdu „velkých věcí“. Taková scéna v opuštěné továrně (cihelně) k tomu přímo vybízí. Co všechno by tam šlo napasovat, tj. kolika krásných WTF momentů se mohl divák dočkat. Jedno oko by nezůstalo suché. Co naopak zamrzí, je vyškrtnutí vztahu M. Blomqvista s detektivkou M. Fiquerolaovou (vzhledem k faktu, že se jedná o jeden z hlavních rysů hlavního hrdiny). Krátit se muselo, hodně a taky se krátilo, hodně, ale v tomto případě (ne poprvé a ne naposled) poněkud neštastně resp. necitelně. Přesto, jak už jsem výše zmínil, z toho Alfredson (alespoň v mých očích) vyšel se ctí. Byť toho neodbytného pocitu, tj. nebýt obeznámem s knižní předlohou- ztrácel bych se, se tak úplně nezbavím. S osobním dovětkem na závěr. Remaku bych se, Davide, i přes poměrně zdařilý první počin, rád nedožil. Na odpočinek se však, alespoň v blízké budoucnosti, nechystám. To aby bylo dostatečně jasno. Když pominu holou skutečnost naprosté zbytečnosti, jsem přesvědčený, že to není (i vzhledem ke knižní předloze) kam posouvat. První díl (knižní trilogie) byl zároveň i jejím vrcholem. 65% P.S. co se však, bez jakýchkoliv pochyb povedlo, je obsazení M. Spreitze alias „chodícího nadopovaného bezkrka“ R. Niedermanna. Tady se naše představy, Danieli, vzácně shodují. Zajímavý komentář (úhel pohledu) pro mě: Sawy (24.05.2013)

Důstojné zakončení celé trilogie Milénium, kterého jsem se hrozně bál, ale nakonec jsem byl neskutečně spokojený. Ono po druhém díle se nebylo ani čemu divit. Kopa scén, co nedávaly žádnej smysl, protože to film nevysvětlil, mě prostě hrozně štvalo. Jenže třetí díl byl ve svý podstatě tak jednoduchej, že se na něm nic extra složitého hledat nemuselo. Tak to nakonec dopadlo naprosto parádně a já si s klidem oddech, že mám za sebou jak knižně, tak filmovou trilogii, kterou jsem ze začátku vůbec neznal, pak jsem o ní lehce zaslechl a nakonec jsem jí absolutně podlehl. Vůbec se nedivím tomu, že ve Švédsku podle knih dělají procházky po Stockholmu a jsou na celou sérii tak šíleně hrdí. Nejzajímavějšjí je ale stejně fakt, že celou trilogii zfilmovali během jednoho roku do necelých sedmi hodin. To skoro vypadá, jak kdyby si ani nemohli dát záležet, ale nakonec to ale přecijen vypadá parádně. Tak zajímavé a komplexní příběhy ve světě knih a natož pak filmů jen tak člověk nesežene. Škoda, že samotný autor se nedožil čtvrtého dílu. Pořád tam bylo tolik otazníků na zodpovězení... (08.11.2010)