Dievča, ktoré koplo do osieho hniezda

Kvalitativně přesně uprostřed mezi výbornou jedničkou a průměrnou dvojkou. Po detektivce a thrilleru přišlo soudní drama, v jehož středu je Lisbeth Salanderová, suverénně nejlepší postava Milénia (a Noomi Rapace zde podává nejlepší herecký výkon z celé trilogie). Povedené završení série, kterému se povedlo smazat mírnou pachuť, kterou série nabrala po prostředním dílu (70%). (16.02.2011)

Výborná kriminálka, která má tu smůlu, že jsem viděla famózní první díl trilogie, kterému nesahá ani po kotník. Především chvíli trvá, než se vzpamatuje z propadáku druhého dílu a nabere pořádně dech. Ale jakmile je do příběhu zasvěcen i divák, který neviděl předchozí díly, začne děj velmi svižně ubíhat. (04.12.2011)

První díl mě nadchnul, druhý neurazil, ale třetí díl už mě vyloženě nudil. Zbytečně natažený děj z druhé části (teda aspoň u filmu, v knížce to může fungovat jinak), který navíc postrádá jakékoliv napětí a gradaci. Noomi Rapace tu celou buď proleží v posteli anebo prosedí u soudu a zápletka okolo Michaela Nqvista také není dvakrát zajímavá. Postav je až moc, dialogy nefungují a scény, ve kterých se objevuje "děsivý" německý hromotluk mi přišly vyloženě k smíchu. Režie je navíc naprosto nevýrazná a tempo až vražedně pomalé. Smutný konec nadějné trilogie. (30.03.2011)

Mírný kvalitativní posun vzhledem k slaboučkému druhému dílu je dán zejména filmařsky vděčnější předlouhou (více akce, více konfrontace). Alfredsonova režie zůstává stejně rutinní. Závěrečný díl navazuje přesně tam, kde prostřední část trilogie skončila a jak neokázale (vzhledem k Lisbethině povaze se nabízí „autisticky“) začíná, tak i končí. Žádné grandiózní finále s vybuchujícími domy a záchranou v posledním okamžiku. Hezky nehollywoodsky. S prostředím je finále bohužel tím jediným, čím se Dívka, která kopla do vosího hnízda liší od kteréhokoli tuctového krimithrilleru. Zoufale jí chybí atmosféra knih, resp. prvního filmu. Vedlejších postav ubylo, jako ta hlavní se profiluje Lisbeth, což odpovídá knize i hereckým možnostem výborné Noomi Rapace. Z odstraněných linií nejvíc zamrzelo zredukování těch milostných na jednu jedinou, mezi Mikaelem a Erikou, která navíc neodchází z Milénia, čím je příběh zbaven další zajímavé – novinářské roviny. Film je to ukoukatelný, ale viditelně natočený narychlo a předhozený publiku ještě za horka, dokud se o Miléniu hodně mluví a píše. Nečíst tři nadprůměrně knihy, dvě průměrné filmové adaptace mne k jejich přečtení rozhodně nepřivábí. 70% (09.12.2010)

Stejně jako dvojka se závěr filmové trilogie kvalitě románové předlohy nepřiblížil ani na dohled a opět doplatil především na nepříliš zvládnuté krácení a razantní zjednodušení téměř na hranici nepochopitelnosti (zajímalo by mě, jestli někdo z těch, kdo nečetli knihu, pochopil třeba proč se Lisbeth k soudu vystrojila tak jak se vystrojila nebo proč dostala od doktora tu knihu). Také jsem nepochopil důvod zcela nesmyslně připsaného konfliktu uvnitř redakce Milénia, který zcela odporuje tomu, co se dělo v knize. Režisér nestíhá, atmosféru knihy se nedaří přivést k životu, všechno je to takové odbyté, herecké výkony většinou nijak neoslní, z energické sympatické Eriky se navíc ve filmu stala zbytečná protivná bába. Nicméně přes všechny výtky je trojka lepší než nezvládnutá dvojka, přes brutální krácení jako film jakž takž funguje a divák neznalý knižní předlohy by teoreticky mohl být spokojen. Pro mě osobně jsou druhý a třetí díl trilogie, filmové i literární, zklamáním především proto, že ačkoli jsou oba o Lisbeth, ona sama moc prostoru nedostává, takže je to takové o ní bez ní. Což je škoda, protože je jednou z nejzajímavějších postav, které se v posledních letech objevily. Pokud se tedy k Milléniu někdy vrátím, pak jen a pouze k první části a to platí o knize i filmu. (09.02.2012)