Réžia:
Tom HooperScenár:
David SeidlerKamera:
Danny CohenHudba:
Alexandre DesplatHrajú:
Colin Firth, Helena Bonham Carter, Derek Jacobi, Geoffrey Rush, Richard Dixon, Jennifer Ehle, Ramona Marquez, David Bamber, Michael Gambon, Guy Pearce (viac)Obsahy(2)
Po smrti otce, anglického krále Jiřího V. (Michael Gambon) a skandální abdikaci krále Eduarda VIII. (Guy Pearce), je Bertie (Colin Firth), který celý život trpí vadou řeči, nečekaně korunovaný králem Jiřím VI. Země stojí na prahu 2. světové války a zoufale potřebuje silného vůdce. Proto králova žena Alžběta (Helena Bonham Carter), budoucí královna matka, domluví svému muži setkání s excentrickým terapeutem řeči Lionelem Loguem (Geoffrey Rush). Po tuhém začátku se tito dva ponoří do neobvyklého způsobu léčby a časem mezi nimi vznikne nenarušitelné pouto. S pomocí Loguea, rodiny, vlády a Winstona Churchilla (Timothy Spall) král překoná koktání a pronese zásadní řeč v rádiu, která inspiruje anglický lid a spojí jej ve válečné bitvě. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (6)
Recenzie (1 928)
Naprosto zbytečnej film o jednom koktajícim aristovepřovi, kterej se po 2 hodinách prokoktá k závěrečný řeči. Nechápu, kde tahle píčovina nabrala tak vysoký hodnocení. To už mi připadaj zábavnější novoroční projevy Gustava Husáka, než poslouchat anglickýho krále, ze kterýho to leze jak z chlupatý deky. Jinak podobný téma nabízí i jeden z dílů Ženy pod pultem (Příběh zeleninové Jiřinky) a nutno dodat, že je to mnohem větší zábava. ()
My kingdom for a fluent speech aneb rodiče (či urozený původ) si nevybereš, ale logopeda si vybrat můžeš.. Pokud se vám podaří oprostit od některých velkoryse opomenutých historických faktů v podobě předválečného odstraňování klacků zpod nohou fašistického Německa (zde scvrklé jen na jakési květiny od Ribbentropa), stanete se svědky postupně se rozjasňujícího komorního dramatu, v němž první hlava Commonwealthu musí najít sílu k tomu býti oporou svému lidu v těžkých časech, ačkoliv jej, jak už tady dobře napsal gudaulin, díky vlastnímu životu v takřka hermeticky uzavřené bublině královského majestátu zas tak dobře nezná. Nicméně chápu, že v Británii, i vzhledem k historickým souvislostem, vidí tyto věci trochu jinak a typický znak české povahy - jakási zakořeněná neúcta k vládním, či jiným autoritám - hned svádí k přístupům typu: „Pošlete na Hradčany učitele se schopností odstraňovat sebestřednost a upozorněte ho, ať si dá pozor na propisku...“ Ač C.Firth pronesl se zlatou soškou v ruce děkovnou řeč bez zaškobrtnutí nejspíš zaslouženě, byl pro mě hlavní hvězdou filmu Geoffrey Rush. Vtipný syn australského sládka a amatérský terapeut řeči, co respekt k osobám vůdčího společenského postavení nechává stranou a jak už to v historii bývá, z pozice muže v pozadí pomáhá otáčet koly dějin. Jeho výraz po projevu s podkresem Beethovena - jako by tam stál v roli jednoho slavného britského komika, kterého už v minulosti ztvárnil a říkal si: „Byl jsem při tom.“ Mimochodem, kdyby Bertie nebyl král, mohl se klidně úspěšně živit jako podomní prodejce biblí. Představte si, že by zazvonil u vašich dveří a spustil: „Ku-ku-ku-kupte si, bi-bi-bibli, ne-ne-ne… Kurva! Kurva! Nebo vám ji přečtu..!“ ()
Stát a státnickost zažívají v tomto pozoruhodném díle svou velkou ne rehabilitaci, ale přímo renesanci. Pro českého diváka běží o fascinující anglický vnitřní sebepohled do klíčového období novodobých dějin světové ostrovní demokracie. Jistě lze zaznamenat moment sice nepřímého, ale o to zřetelnějšího odsouzení mnichovského sebezhanobení britské politiky (pojetí Churchillovy role jako dějinného velikána, hořkost Baldwinovy demise, pohled na Hitlera a a nacismus, okrajové odbytí Chamberlainovy postavy). Skvělý scénář Davida Seidlera prozrazující hned celý seriál konzultací s historiky, se projevuje mj. v tom, jak za strohou konzervativní maskou britské monarchie, v níž zbývá mnohé z Alžběty I. Veliké i tragického Jiřího III. z hannoverské-windsorské dynastie, najednou prosvítá člověk, lidská tragédie, která by se za určitých okolností mohla stát pohromou celé velké země, nad jejímž impériem tehdy ještě zdaleka slunce nezapadalo, a s ní i celého světa. Hooperova režie prostor, který skýtá Seidlerův scénář, bezezbytku využívá. Kompozice-pojetí děje-řeky tady nachází své další nenapadnutelné zdůvodnění. Příběh života našich hrdinů je současně osou námětu i fascinujícího diváckého zážitku. Z tohoto základu mohou jen vyniknout skvělé historické výkony nejen ústředního tria, jež zabírá většinu naší pozornosti, tj. Colina Firthe, Geoffreye Rushe i zrale půvabné Heleny Bonham-Carterové, ale i těch ostatních, např. Michaela Gambona (Jiří V., otec našeho hrdiny), Dereka Jacobiho (canterburský arcibiskup Cosmo Lang), Anthony Andrewse (premiér Stanley Baldwin), pojetím své úlohy mimořádně zajímavého Timothy Spalla (pozdější premiér Winston Churchill, ve filmu posléze lord admirality) a v neposlední řadě Jennifer Ehlové (Loquova žena Myrtle). Šťavnaté dialogy, kdysi koření, dnes endemitní přísada současné kinematografie hraného filmu, demonstrují ve vyprahlém postmoderním světě přednosti zdvořilosti, slušnosti a toho, co také naši prvorepublikoví předkové nazývali vychováním a dobrými způsoby. I vulgarismy užívané cum grano salis, jsou v tomto sluncem kulturnosti a uhlazenosti prozářeném světě démanty skutečné salónnosti. Českému divákovi se nemůže nevybavit srovnání s mistrem českého historického velkofilmu, nedávným stotníkem Otakarem Vávrou, zejména jeho monumentálními DNY ZRADY. I tento dvojdílný film, pojatý jako umělecký dokument, přes limity doby a země (finance, cenzura, v některých ohledech nedostatečná nabídka české Thálie vedle několika dalších) v srovnání, jež se nemůže nevnutit, čestně obstojí. Postava Edvarda Beneše, našeho světového státníka tragické velikosti, během druhé světové války tak blízkému jak svému příteli Churchillovi, tak královské rodině Jiřího VI. a jeho rodině prostřednictvím mj. Jana Masaryka, je také pojítkem, které může za určitých okolností usnadnit cestu k pochopení jak děje ŘEČI, tak našich novodobých dějin první poloviny minulého století. V tomto okamžiku, po proslovení a vyjádření některých nosných prvků tohoto skvostu ostrovní kinematografie hraného filmu, lze naše společné rozjímání a uvažování uzavřít s přáním mnoha skvělých diváckých zážitků. Zážitků, které v naší paměti i citu určitě hned tak nevyhasnou. () (menej) (viac)
„Ale moji poradcovia hovoria, že mi to pomáha.“ – „Sú to idioti.“ – „Majú rytierske tituly!“ – „Potom na to majú aj titul.“ Určite to nie je film, ktorý by som pozeral trikrát do roka, ale rozhodne dobrý film, ktorý dokáže pobaviť, ale i dojať, na čom má podľa mňa najväčší podiel zasa raz skvelý Geoffrey Rush (ktorý to s kontroverznými bratmi Weinsteinovcami tiež produkoval) ako austrálsky logopéd bez papierov, zato s obdivuhodnými životnými skúsenosťami. V jeho podaní je práca so zajakavými ľuďmi viac psychológia, než bizarný (kvázi)medicínsky experiment typu „kamene do úst“. Mám fakt rád Geoffreyho Rusha, ale prekvapivo tomu dosť dosť dali aj Colin Firth ako "Bertie" a Timothy Spall ako Churchill. Vizuálna stránka je až zvláštnym spôsobom minimalistická (výprava, kostýmy, dekorácie), o to viac však vynikne príbeh, postavy, dialógy a vzťahy. ()
T-t-tenhle film Vás odnaučí koktat. Neboť na jeho konci nebudete mít slov. Chladná, sešněrovaná, konzervativní a neskutečně atmosférická podívaná, která má duši. Bezchybně fungující od režie, hereckého obsazení, kamery, hudby až po práci se statisty. Hooperovo velké řečnické vítězství. I'm speechless! ()
Galéria (126)
Zaujímavosti (41)
- Michael Gambon ztělesnil krále Jiřího V. Dalšího aristokrata, Eduarda VII., si zahrál v televizní minisérii Ztracený princ (2003). (don corleone)
- Producenti filmu si byli dobře vědomi toho, že obsadit do hlavních rolí konkrétní vyhlédnuté herce, pomůže celkové realizaci a tak se v případě Geoffreyho Rushe rozhodli k neobvyklé metodě oslovení. Domluvili si vhození scénáře do jeho poštovní schránky s jeho sousedem. Na scénář umístili omluvu za netradiční formu, ale že by byli rádi, kdyby si ho Rush přečetl. On tak učinil a souhlasil s natáčením. (don corleone)
- Okolo filmu sa spustila kontroverzia, keď vyšlo najavo, že jedna z filmových lokácii predtým slúžila na natočenie pornofilmu. (moviefilm)
Reklama