Von Ryanov Expres

Jak říká Gemini, Frank Sinatra je herec daleko lepší, než Elvis (s jednou malou výhradou a to, že Elvis neumí hrát). Určitě je to jeden z nejpůsobivějších válečných filmů, pro mě stojí někde mezi skupinkou zahrnujících kusy jako: Tucet špinavců , Velký útěk, Kam orli nelítají, Děla z Navarone, Oddíl 10 z Navarone. Frankie v roli, občas mi přijde, že až spíš nedobrovolného amíckýho velitele a letce, pod jehož střízlivým přístupem se podaří utéct ne jednomu, ale téměř všem zajatcům, předvádí svůj standard, což znamená skvělý, ale ne oskarový výkon. A ten konec je opravdu nečekanej. Takhle končí velmi málo snímků, a ještě u míň z nich vám takovéto zakončení vadí. Děj je inteligentní a propracovanej a samozřejmě taky dost zamotanej a napnutej. (01.12.2005)

Poctivé válečné drama ze staré školy, vymezené dráhou dvou kolejí ... a neokázalými činy TĚCH mužů, kteří VŽDYCKY, za každých okolností jednají podle svého nejlepšího vědomí a svědomí - a pokud se snad zmýlí, bez připomínek nesou následky svých rozhodnutí. Přitom je ani na chvilku nenapadne, že by snad proto měli být považováni za hrdiny. (11.01.2016)

Náhodou jsem narazila na tuhle filmovou lahůdku v odpoledním programu Primy a nemohla si to samozřejmě nechat ujít. Čím dál víc totiž Franka Sinatru obdivuju nejen jako zpěváka, ale i jako herce, a v tomhle filmu je prostě skvělej. Dalo by se říct, že řadu scén nese na svých bedrech, a i když u mě pravděpodobně navždy bude o něco lepším zpěvákem, než hercem, nedá se mu upřít, že má, narozdíl od řady svých dalších kolegů fušujících do filmového řemesla, talent. A ta závěrečná scéna vás naprosto přiková k zemi, protože... něco takového se moc často nevidí. Prostě jeden z těch výborných válečných filmů, který je dnes už bohužel celkem zapomenut. Jednoznačně neprávem. (22.09.2007)

Frank Sinatra je možná úžasný zpěvák, ale není ani špatný herec. Jeho obličej má něco do sebe, co je tak typické pro Američana a on je pro mě přímo ideální americký archetyp. Von Ryanův expres není obyčejný válečný film. Právě, že válka se v něm objevuje spíše jako pozadí obrovské záchrany mužů z italského zajateckého tábora. Je to překvapující a příjemné, jak někteří tvůrci chytře dokázali využít války a železnice, aby natočili zajímavý snímek, který během necelých dvou hodin projede fašistickou Itálií a neodehraje se více než jedna pořádná válečná scéna. Sledování je velmi příjemné, díky postavám ději, který nepostrádá nápad a chuť předvést něco netypického a neprozkoumaného. Velká klasika, které něco k dokonalosti chybí, ale hledat to nebudete, protože po shlédnutí budete spokojeni. (06.03.2008)

Je to sice spíš dobrodružný než válečný film, trochu naivní, ale je to docela příjemné a sympatické pokoukání, které válku jako takovou nezlehčuje. U těchto starých válečných filmů se mi navíc líbí, že v nich vystupují spojenci jako spojenci, ne že si v nich např. Američani honí vlastní triko jako v jiném zachraňovaném Ryanovi. Shlédnuto po asi deseti letech dne 23.6.2010, slabší než Vlak (ten nezestárne) nebo Velký útěk, ale vzpomínka na staré časy. Malá technická: Němci během války neužívali neřízené rakety k bitevním útokům letectva na pozemní cíle (s výjimkou pokusů s raketami panzerschreck odpalovanými z letadel). Neřízené rakety (upravené verze pozemních "Nebelwerfer") užívali pouze proti vzdušným cílům, zejména bombardérům. (23.06.2010)