Decká sú v pohode

[imdb: 7.3/10] | me: Film o (nie)bežných každodenných peripetiách v neštandardne zloženej rodine. Ničím neohúri, ale o to viac pôsobí ľudsky a jednoducho. Je obyčajný, ale presvedčivý - vďaka kvalitným hereckým výkonom. Je to pohodový celkom svieži film typu - aj o tom je život. [3 a pol] (28.02.2011)

Já říkám naprosto nejvytříbenější herecké obsazení! Bez jediného rušivého elementu! Tématicky neznám jiný snímek, který by řešil gay-vztahy na tak prosté a praktické úrovni. Citlivé, milé, úsměvné, uvolněné a přesto surově reálné. Alternativní kabát by příběhu uškodil, jsem ráda, že tvůrci filmu zvolili právě tento formát, v opačném případě by zpracování marginalizovalo rodinu do tmavých koutů a přesně tam tyhle vztahy už dávno nepatří. (27.11.2011)

Júlia NočnáMora, čo sa opaľuje cez sytko, vypadala nenormálne sexy v tomto filme. Postavu Paula, ktorú hral Mark Zúfalo, bola jeho druhou, ktorá sa mi páčila ( prvá bola v Zodiacu ), pretože ja tohto herca nejak obzvlášť nemusím, ale hovorím, tuna bol fantastický. A kedˇ už sme u toho, tak Paul mal Nic tresknúť po papuli, ako správny chlap chlapovi! Výborný film do každého počasia, či na každú náladu! (13.11.2010)

zrovna toto je typ filmu, kedy ma proste pre mna neprijatelny zaver priserne rozculuje. Od zaciatku mal film perfektny spad, naboj, ziadne prilisne tazkouveritelne kecicky, bolo to fakt zo zivota. Ale to, ako sa reziserka a scenarista zachovali k postave Marka Ruffala ma teda riadne nasr*alo. Asi som prilis velky optimista, mozem si ten happyending domysliet, ale nejaka iskricka nadeje, ktoru som v Joninej odpovedi "Neviem "na "otcovu" otazku "Uvidim ta este niekedy", nenasla, mi tam proste ohromne chybala. Ale film aj napriek tomu ma svoje caro a urcite patri k tym, ku ktorym sa s odstupom casu, po nejakom tom roku rada vratim. (20.05.2011)

Na nějaký trvalejší p(r)ožitek je snímek málo konfliktní (tj. klouže po povrchu, pravda s občasnými „světlějšími hlubšími sondami do černého“ ), balancuje mezi dvěma žánry (polohami), tu brnká na dramatičtější notu, tu na tu odlehčenější, přičemž právě to, jakoby se nedokázal rozhodnout, na jakou stranu se přiklonit (jakým směrem se vydat), mu v mých očích body resp. na věrohodnosti ubírá. Navíc (jak již trefně poznamenal uživ. O*R*I*N) jedná se o určitý (podivný) mix středoproudu a nezávisláku, který nad obyčejný průměr povyšuje příjemně (jak jen to v mezích možností jde) přirozeně civilní trojlístek A. Bening-J. Moore- M. Ruffalo. Děcka jsou (ne)typickou ukázkou toho, jak to dopadá, když se američané rozhodnou natočit svůj vlastní („ten pravý“) pohled na (ne)tradiční nezávislou vztahovku. A argumenty typu: „jedná se rozhodně o tu povedenější mainstreamovou (americkou)“ neberu. To má být pádný argument?! Když mám chuť se dobře najíst a pochutnat si, taky (v drtivém počtu případů) dám přednost pravé před falešnou svíčkovou popř. (komu je milejší) pravé čokoládě před náhražkou v podobě levného přepáleného tuku obaleného do kakaa a nepomůže tomu ani honosně a lákavě znějící název: „pochoutka“. Přesto všechno, co jsem doposud napsal, ještě nutně nemusí (a také neznamená), že by snímek nudil popř. neměl divákovi co nabídnout, přičemž to, jak si jej každý užije, je značně odvislé od toho, jak k němu dotyčný přistoupí. Pokud jako k oddechovce „ze života“ pro ukrácení volné chvíle, šance rapidně stoupají, pokud jako ke skutečnému dramatu, doplňte si sami..... Osobně bych svůj zážitek ze snímku popsal a snad bych si (i) vypomohl příměrem, v podobě rande, kdy jste se sice nenudili, jisté (oboustranné) sympatie proběhly, společná témata nalezena, nicméně (opodstatněný) důvod vidět (se) podruhé, jste (si) nenašli. The kids are all right jsou jednoduše nenáročným, nenudícím, rychle uběhnuvším, zároveň však rychle (nejpozději do pár dnů) do ztracena vyšumivším tj. bez zpětné rezonance snímkem a vy se neubráníte dojmu, že výsledek (stejně jako samotné ambice tvůrců) mohly být a zcela jistě i byly, větší. Možná se ale pletu. Občas (né často) se mi to i stává :-) 70% (29.08.2012)