Život je raz taký

Žádný zázrak, ale naštěstí taky žádný velký průšvih. Jen asi nikdy nepochopím, co ty chlapi vidí na Katherine Heigl. Protože ona (a hlavně drtivá většina jejích postav) jakmile začne jednat a mluvit, tak ji byť jen s polovinou mozku musíte poslat do háje. Zase tak krásná není... Příběh byl předvídatelný, jak to taky mohl dopadnout, že? Na zkrácení času to ale poměrně fungovalo. (Student Agency - Říjen 2014) (07.10.2014)

Je to príliš emotívny príbeh. Aspoň sa teda snaží budiť ten dojem. Celý film nevie čím by mal byť. Či drámou, či komédiou alebo romantickým filmom. Ani jedna zo zložiek nefunguje úplne a ani jedna neobsahuje nejaký výraznejší moment. Najviac zamrzí fakt, že si vypožičiava len to najhoršie z rôznych filmov podobného razenia a pritom sa zaoberá omnoho citlivejšou témou ako len témou lásky. Medzi dvojicou to iskrí a to je vlastne jediné pozitívum, ktoré robí film pozerateľným. Greg Berlanti na poste režiséra sklamal. Do nemastného, neslaného scenára z dobrým nápadom, ale príšerným prevedením nevložil žiadny osobitý prvok a o duši ani nehovorím. Rutinne zaznamenal všetko čo scenár ponúkal bez toho aby boli zábery pospájané do atraktívnejšieho celku. Posledným výsmechom je pomalá ženská verzia sweet child of mine od GNR na konci. (20.12.2010)

Tohle byla z mého pohledu tuctová americká romanticko- rádoby dramatická komedie. Vcelku nesourodým přátelům je závětí zesnulých přátel svěřeno do opatrovnictví jejich osiřelé dítě. Z přátel se stane pár a z důvodů různých závazků vůči zesnulým rozhodne opatrovnictví neodmítnout a roční Sophii adoptovat. Jelikož se jedná o jedince, kteří dítě nikdy neměli nabízí se celá škála vtipných scének s batoletem. Prakticky si projdou vším, čím čerství rodiče. Jen s tou výhodou, že dítě už není kojenec. Jenže - neutuchající pláč, bitva s krmením či pokakakná a smrdutá plínka byla ve filmech tolikrát, že scénky připomínají stokrát slyšený vtip. Lecos je tu ztvárněno tak moc rádoby legračně, až je to trapné. Tu romantiku má ve filmu zajistit vzájemné vzplanutí adoptivních rodičů kteří spolu žili jen na hromádce a ke kterému nakonec dojde. Nejsem tu za kecala, divák to čeká už od půlky filmu... Zkrátka na pohádky jsem už starej a půlku jsemt oho viděl dřív a jinde. * * (20.04.2013)

Poměrně slušné vyprávění o dvou prakticky neznámých lidech, které nepřízeň osudu donutí spojit své síly při výchově osiřelého batolete. Humoru minimum, romantiky o něco více a možná zbytečně dlouhé, přesto zajímavé a v mnoha ohledech poutavé a překvapivě reálně vyhlížející. Na jedno podívání neškodné. (05.02.2013)

Heigl jsem pomluvila nesčetněkrát, tak teď mohu alespoň jednou říct, že mě nenaštvala. Naopak, vůbec mi nevadila. Za to její herecký partner by si zasloužil, pár ran holí, za to, jako jí házel klacky pod nohy. Námět je zajímavý, i když si myslím, že to bylo maximum, které se z něj dalo vykřesat. Takový příjemný snímek na nedělní odpoledne. (07.12.2012)